Popularizace vědy je široce používaný termín, který zastřešuje veškeré aktivity vedoucí k rozšiřování obecného povědomí o vědě (případně i technice), jejich metodách, úspěších atd. Jejím cílem je poskytnutí informací široké veřejnosti a vyvolaní zájmu o vědecké obory, získání dalších financí a výchova potenciálních vědců – jedinců systematicky usilujících o poznání skutečnosti. Existuje však řada učenců, kteří přiblížit taje své vědecké disciplíny běžným čtenářům či posluchačům z různých důvodů neumějí nebo se tomu věnovat nechtějí s odkazem na ztrátu drahocenného času. Tím více je potřeba vážit si těch vědeckých kapacit ve světě i doma, které se vedle vlastní výzkumné a pedagogické činnosti věnují tvorbě populárně- vědecké literatury. Mezi takové známé vynikající žijící popularizátory matematiky a biologických věd, jakými jsou J. D. Barrow, M. Livio, S. Singh, P. de Kruif, J. Diamond či P. Vopěnka, F. Koukolík, C. Höschl a řada dalších, patří také emeritní profesor univerzity ve Warwicku, autor více než 140 odborných článků a řady knih, člen britské Královské společnosti Ian Stewart. Překlady jeho publikací, z nichž některé se staly světovými bestsellery, jsou vydávány rovněž u nás, především zásluhou nakladatelství Dokořán (Krocení nekonečna – příběh matematiky od prvních čísel k teorii chaosu, Hraje Bůh kostky?, Kulturní historie, Odsud až do nekonečna, Průvodce moderní matematikou, Truhlice matematických pokladů profesora Stewarta, Jak rozkrájet dort – a další matematické záhady a Kabinet matematických kuriozit profesora Stewarta). Tento výčet do češtiny z anglického originálu přeložených knih rozšířilo Nakladatelství Academia, když ve své populární edici GALILEO (sv. 58) vydalo jeho další dílo z roku 2011 Matematika života: odkrývání tajemství bytí (překlad originálu Mathematics of life Jiří a Marie Rákosníkovi). Od počátku 17. století se matematika stala hlavní hnací silou bouřlivého rozvoje fyzikálních věd a do dneška je od fyziky (stejně jako od astronomie, chemie, technických a příbuzných oborů) naprosto neoddělitelná. Ještě docela nedávno však měla mnohem menší roli v rozvoji věd biologických. Matematika pro ně byla v nejlepším případě sluhou. Používala se k rutinním výpočtům a k určování významnosti statistických údajů. K pojmovému vhledu nebo porozumění příliš nepřispívala, nepodněcovala žádné velké teorie ani významné objevy. Matematikové by se většinou bez ní klidně obešli. Původně se zabývali rostlinami, hmyzem a zvířaty, poté se obrátila jejich pozornost na buňky a dnes se převážně věnují složitým molekulám („molekulám života“ DNA) a mikroskopické struktuře živých tvorů. Ke změně způsobu myšlení, jakým současní vědci uvažují o živé přírodě, vedlo podle prof. Stewarta 6 revolucí v biologii – vynález mikroskopu, systematická klasifikace živých tvorů na Zemi, teorie evoluce, objev genu a objev struktury DNA... a šestá poněkud problematičtější právě nastává: matematika. Současné objevy v biologii totiž odhalily velké množství důležitých otázek a na mnohé z nich nejspíše nebude možné odpovědět bez významného přispění matematiky, takže biologie bude pro ní mít ve 21. století široké pole působnosti. Škála matematických oborů, jejichž užití se předpokládá, je hodně široká: pravděpodobnost, dynamika, teorie chaosu, symetrie, sítě, mechanika, pružnost a dokonce teorie uzlů. Potřeby biologie podnítily vznik zcela specifické oblasti hraničního výzkumu matematiky zaměřené na procesy živé přírody. Bohumil Tesařík