Programy průmyslové spolupráce
představují součást mnoha strategicky
významných zakázek spjatých
s nákupem techniky, materiálu
a služeb obranného a bezpečnostního
charakteru od zahraničních
dodavatelů. Za šumavskými hvozdy
mají podstatně kratší a zároveň
údernější označení: offsety.
A neméně jednoznačné poslání:
maximálně kompenzovat výdaje
uhrazené za tyto dodávky ze státního
rozpočtu. Jejich příjemcem není
stát, nýbrž konkrétní firmy, které
na jejich bázi navázaly oboustranně
výhodné kontakty a kooperují
se zahraničními partnery.
U nás se realizace offsetových
programů řídí usnesením vlády
č. 9/2005. Nehledali jsme žádnou
"českou cestu" a pružně navázali na
exaktní zkušenosti, které v tomto
směru nabyli partneři v cizině. A druhý
neméně pozitivní moment: těžiště
offsetových programů se soustředilo
na průmyslovou sféru.
S termínem offset a s jeho leckdy
překvapivými možnosti se česká
odborná i laická veřejnost poprvé
seznámila ve zhutněné podobě
v etapě úvah o výběru dodavatele
nadzvukových letounů pro Armádu
ČR a pozdějšího pronájmu strojů IV.
generace Gripen. Jenže: jedna strana
mince je o offsetech číst v odborném
tisku a druhá (rozhodující) úspěšně je
zvládnout.
Jak si stojí české firmy v probíhajících
offsetových programech a jaká
je jejich další perspektiva, o tom
redakce TT besedovala se zástupcem
ředitele odboru podpory průmyslu
MPO ČR Ing. Martinem Štíchou
a pracovníkem tohoto odboru Ing.
Miroslavem Chlumským:
Lze už předložit stručnou
bilanci počtu postupně realizovaných
offsetů a přijatých opatření
pro optimální zvládnutí celé složité
agendy? Jaká role přitom připadá
MPO ČR?
Ing. Martin Štícha: V ČR se
momentálně realizuje několik desítek
projektů v rámci pětice programů
průmyslové spolupráce. MPO
ČR přitom nevystupuje v roli všemocného
arbitra. Na základě již
zmíněného usnesení vlády byla zřízena
meziresortní offsetová komise
a vybavena příslušnými organizačními
a vyhodnocovacími kompetencemi.
Ministerstvo průmyslu
a obchodu ČR průběžně sleduje
vývoj celé problematiky, analyzuje
reálné potřeby a možnosti naší ekonomiky,
inspiruje zainteresované
firmy a instituce k jejich pokrytí,
legislativně, metodicky, konzultačně
a koordinačně napomáhá českým
ekonomickým subjektům, aby optimálně
zvládly náročné podmínky
pro jejich zapojení do offsetových
programů atd.
Ing. Miroslav Chlumský: MPO
ČR nevystupuje ani v roli všemocného
příkazce, ani jako byrokratická
bariéra. Respektujeme, že i v těchto
specifických programech průmyslové
spolupráce se vždy jedná o reálný,
nezávislý, tržní vztah dvou či více
podnikatelských subjektů z různých
zemí. Důsledně dbáme, aby se každá
offsetová transakce generovala
na reálné bázi a vyústila do podoby
úspěšného obchodního případu,
pokud možno se zajímavou investiční
či exportní koncovkou. Stejně nároční
jsme i k zahraničním partnerům.
Nelze ustoupit od základní premisy,
že uzavřené smlouvy nutno realizovat
v dohodnuté struktuře, objemech
i termínech.
Kolik českých firem projevilo
zájem o offsety a jaká pravidla by
měl zájemce o ně respektovat od
prvopočátků?
MŠ: Zatím je to přibližně 250 firem.
Nikdo se nehoní za rekordními čísly.
Úspěšně a komplexně zvládnout celý
proces offsetu není snadné. Nestačí
pouze chuť a zvýšené sebevědomí.
O offsety (logicky) musí požádat
ekonomicky zdravá firma, management,
jenž má jasnou a realizovatelnou
podnikatelskou vizi, podnik
s odpovídající výrobní i personální
bází. Offsety nelze v žádném případě
považovat za potenciální "krabičku
poslední záchrany" pro krachující
podniky. Zahraničního partnera
nutno nejenom oslovit s nějakým
zajímavým námětem, ale i fakticky
jej přesvědčit o svých schopnostech
a kapacitách zvládnout jej.
MCH: Naše ministerstvo inspiruje
obě strany výběrem prioritních
oblastí nebo rozvojových záměrů. Při
jednáních klademe důraz nejenom na
hi-tech řešení, ale i nakolik přispějí
k dalšímu rozvoji oboru či odvětví,
zda napomohou k řešení nezaměstnanosti
v daném regionu atd.
Předmětem offsetu může být
jak exaktní produkt s vyšší přidanou
hodnotou a možností odbytu
na domácím či zahraničním trhu,
tak strategická investice. Mohou
spolupráci se zahraničním partnerem
navázat rovněž některé
výzkumné a vysokoškolské instituce,
které nezřídka žehrají na minimální
zájem o jejich badatelské
produkty a výstupy z řad českého
průmyslu?
MŠ: Vědecká či pedagogická kooperace
je v rámci Eurozóny nepochybně
přínosem a je také jednou z priorit
offsetových programů v ČR. Některé
vysoké školy, kupř. Masarykova univerzita
v Brně nebo ČVUT v Praze,
se do probíhajících offsetových programů
zapojily, stejně jako některá
pracoviště základního a aplikovaného
výzkumu. Oblast vědeckotechnické
spolupráce a transferu technologií
představuje významný, ale doposud
ne zcela využitý potenciál pro naše
výzkumně-vývojové organizace,
některé vysoké školy a ústavy AV ČR
při navazování a rozvoji oboustranně
přínosné mezinárodní spolupráce.
Takto zaměřené offsetové transakce
mají plnou podporu MPO ČR.
Lze uvést nějaké konkrétní příklady
odsouhlasených a postupně
realizovaných offsetů?
MCH: Jistě. Třeba programy průmyslové
spolupráce, jimiž má být
kompenzován dlouhodobý pronájem
stíhaček Gripen, byl rozvržen na 10
let. Jejich hodnota v období 2004
- 2014 představuje 25,5 mld. Kč, tj.
cca 130 % hodnoty našich plateb za
poskytnuté letouny. V prvním roce
jeho existence se rozběhlo 14 projektů
za cca 4,2 mld. Kč. Tedy: podařilo
se realizovat už 16,5 % dohodnuté
sumy.
Za českou stranu je třeba vyzdvihnout
nejenom velké firmy, kupř.
Vítkovice Steel, Aliachem, či PSJ
Novotech. Uznání zaslouží i menší
podnikatelské subjekty: třeba Brisk
Tábor, Jihlavan, Gama Group,
BAK, Letov Letecká výroba, JOB
Air aj.
Nuže - využíváme už všechny
efekty offsetových programů?
Jakou perspektivu přisuzujete
jejich dalšímu rozvoji v české ekonomice?
MŠ: Buďme objektivní a přes první
dosažené úspěchy si nezastírejme,
že jsme teprve na začátku nové formy
kooperace se špičkovými zahraničními
firmami. Ty české podniky, které
obstály v I. etapě, a jimi dosažené
výsledky jsou velkou inspirací pro
následovníky. Nic však v offsetech
není a nebude zadarmo. Jsme plnoprávnými
členy evropských struktur
a naši zahraniční partneři proto od
nás (a právem) očekávají stoprocentní
nasazení. Na druhé straně: český podnik,
jenž získá visačku spolehlivého
kooperanta v offsetových programech,
bude mít nepochybně otevřené dveře
i k dalším zajímavým projektům, a to
nejenom v rámci EU.
JAN BALTUS
BRONISLAV SOWA
