Viry jsou nesmírně efektivní v nalezení vybraných buněk a přepravě nákladu do jejich vnitřního prostoru. Pokud vědci těchto vlastností virů využijí, a zároveň se jim podaří virům znemožnit rozpoutání infekce, tak tím získají skvělý nástroj pro cílenou přepravu léčiv do buněk nádoru. Frank Salisbury z Australského institutu bioinženýrství a nanotechnologie Queenslandské univerzity a jeho spolupracovníci si vypůjčili kapsidy, čili proteinové obaly virových částic, od dvouřetězcového dsRNA viru katarální horečky ovcí (BTV, anglicky bluetongue virus). Jde o virus přenášený hmyzem, který vyvolává infekce u ovcí i dalších přežvýkavců. V předešlém výzkumu vyšlo najevo, že kapsida viru BTV je dostatečně stabilní a poskytuje velký prostor pro uložení molekul léčiva. To ale nebylo všechno. Salisbury a spol. se rozhodli vypěstovat částice viru BTV v rostlinách. Není to tak šílený nápad, jak by se na první pohled mohlo zdát. Ve skutečnosti je to stále populárnější postup pro výrobu farmaceutických materiálů a látek. Tímto způsobem je totiž možné zásadně omezit možnost kontaminace produkovaného materiálu lidskými patogeny. Rostliny většinou lidskými patogeny netrpí. Badatelé použili jednočásticovou kryoelektronovou mikroskopii, díky které se jim podařilo prokázat, že se částice viru produkované rostlinami liší od přírodních virů. Když takto vědci získali informaci o struktuře nanočástic produkovaných rostlinami, tak mohli tyto částice dále upravit genetickými manipulacemi i chemickými zásahy tak, aby je mohli naložit nákladem terapeutických látek.