Rozhovor s ředitelem Ing. Janem Svobodou. Vzhledem ke končícímu roku bychom se vás rádi zeptali, jak hodnotíte letošní rok? Byl pro vaši firmu úspěšný? Rok 2017 byl pro společnost JAN SVOBODA, s. r. o., ve znamení kontinuálního vývoje. Povedlo se nám splnit plánované cíle, dostat do povědomí novinky z naší nabídky a povedlo se nám představit na MSV v Brně absolutní novinku vstřikování bez vstřikovací jednotky, která naše partnery (tedy klienty) velmi zaujala. Podařilo se nám mezi firmy rozšířit odvzdušnění dutiny pomocí SGD ventilů, které pracuje bez dodatečných periferií. Naše firmy konečně dostaly do rukou systémové řešení odvzdušnění dutin, které může pracovat kdekoliv a výrazným způsobem snižuje vstřikovací tlaky a zlepšuje kvalitu výlisku. To navzdory tomu, že naše firmy velmi nerady mění zaběhnutý systém čehokoliv. Zaznamenali jsme také nárůst v oblasti horkých vtoků, ať již typizovaných sestav ELS, které naše firma expeduje do cca 10 pracovních dnů, nebo špičkové řešení formou dodávky HotHalfu s prodlouženou zárukou. Lisovny i nářaďovny se začaly intenzivně zajímat o chlazení a jeho navrhování, výrobu a provoz. Nárůst je zřejmý jak v oblasti prvků pro intenzivní chlazení forem, tak i v používání kvalitních přístrojů pro čištění a kontrolu chladicích okruhů. Klienti neváhají volat s poděkováním, že jsme jim ušetřili mnoho finančních prostředků díky nalezení místa úniku chladicího média před nasazením na stroj. To je jedna z další z věcí, která se mění – firmy začínají oceňovat dobrou práci a neváhají zavolat nebo napsat e-mail a poděkovat za kvalitní podporu. V letošním roce také výrazně vzrostl zájem o vynikající středění forem s doživotní zárukou garancí funkce. Máme radost také ze zvýšených investic do prevence úniku plastového materiálu z horkých systémů ve formě nebo na stroji. Znamená to, že firmy začínají uvažovat s delší strategií, než je horizont jednoho roku, a chápou, že prevence je nutná a potřebná a v závěru šetří nezanedbatelné finance, které je možné investovat do další prevence a modernizace místo do reaktivních oprav. Zmiňoval jste se o novince „vstřikování bez vstřikovací jednotky“, což zní jako nesplnitelná záležitost. To máte pravdu. Dokonce, když jsme rozeslali pozvánky na strojírenský veletrh, tak nám někteří partneři neváhali zatelefonovat, že máme v pozvánce chybu. Vstřikovat bez vstřikovací jednotky podle mnoha firem není možné. Překvapení partnerů, když zjistili, že vstřikovat bez vstřikovací jednotky je reálně možné, proveditelné a hlavně fungující již dnes, bylo značné. Jsme rádi, že jsme nalezením zcela nové a unikátní technologie potvrdili v očích našich klientů status firmy, která dokáže najít, nabídnout a znalostně podpořit technologické „vychytávky“, které posouvají naše lisovny i nářaďovny na technologickou světovou špičku. I firmy, pro které tato technologie není v tuto chvíli využitelná, ocenily náš přínos v oblasti vyhledávání špičkových novinek a jejich uvádění na český a slovenský trh. A co Průmysl 4.0? Tímto tématem dnes žije celý svět. Ano, máte pravdu. Čtvrtá průmyslová revoluce je již tady, i když se tomu mnoho firem podvědomě brání. Když se podíváte na mapu světa, tak najdete pojmy Industry 4.0, Průmysl 4.0, Made in China 2025, Industry Value Chain Initiative (Japonsko), High value manufacturing (Británie), Advanced manufacturing partnership 2.0 (USA) a další. Jak je vidět, celý svět žije tímto pojmem a vším, co to s sebou přináší. Základní otázka tedy zní – kdo jej nasadí první, že se jeho řešení stane standardem. Ostatním pak bude daný systém vnucen a bude se muset přizpůsobit. Z výše uvedeného je jasné, že otázka nezní jestli. Otázka zní, kdy a jak co nejefektivněji aplikovat čtvrtou průmyslovou revoluci do standardu našich firem. Je totiž potřeba si uvědomit, co vlastně pojem Průmysl 4.0 znamená. Představě hodně pomůže, když si pojem Průmysl 4.0 nahradíme souslovím čtvrtá průmyslová revoluce. Tím získáme přesnější obrysy významu slov. Etapy průmyslových revolucí dávají jasný kontext, jak se jednotlivé fáze střídají. První, tedy lichá fáze zavede nové nástroje. U první průmyslové revoluce to byla pára, transmise a celkově stroje. Druhá průmyslová revoluce pak uchopila tyto nástroje a zefektivnila jejich využití. Jednalo se o zavedení konceptu sériové výroby, která by ale bez předchozích nástrojů nebyla možná. Třetí průmyslová revoluce pak byla ve znamení robotů a automatizace práce. Jinak řečeno, byly zavedeny nové, do té doby neznámé nástroje. Tyto nástroje byly umožněny rozvojem počítačů a první robot bylo možné naprogramovat a sestrojit díky PLC jednotce. Robotizace a automatizace je tedy 30 let staré téma, které nemá se čtvrtou fází nic společného. Dnes jsme tedy ve fázi číslo čtyři. Jedná se o digitalizaci. Pod tímto pojmem se schovává tzv. digitální dvojče kompletní výroby. Je to ve znamení masového sdílení informací a kontinuální komunikace. Díky propojení systémů je možné jednodušeji odhalit úzká místa a tím zefektivnit celou výrobu, při výrazné úspoře lidské práce, materiálu a energie potřebné na vyrobení dílu. Digitalizace je nutnou, nezbytnou a skutečně základní podmínkou pro realizaci inteligentních výrobních systémů. Díky systému MachineLOG IT je tato digitalizace nasaditelná i v oblasti kusové výroby plastových dílů. Zatímco vstřikování plastů je výroba sériová, výroba forem a jejich údržba je výroba kusová a potýká se pokaždé s jinými problémy. Ale i tuto produkci je možná zdigitalizovat a centrálně podpořit pomocí virtuálních asistentů a inteligentních výrobních systémů Shrnuto: první fáze zavedla stroje nahrazující lidskou práci. Druhá fáze zefektivnila použití těchto (již existujících) strojů. Třetí fáze umožnila nahradit lidi, kteří se stroji pracovali, roboty a lidé byli převedeni na obsluhu, programování a údržbu robotů. Čtvrtá fáze se v tuto chvíli snaží zefektivnit existující stroje (tedy roboty a automaty) a zjednodušit jejich použití a automatizovat lidské rozhodování. Čtvrtá průmyslová revoluce je tedy zde. Jak se s tímto pojmem vypořádala firma JAN SVOBODA? Naše firma spustila vývoj a výzkum zefektivnění podpory klientů a sdílení informací přes celý hodnotový řetězec (value chain) pro plastikářské odvětví před více než 15 lety. Po nadefinování základních tezí jsme zjistili, že v té době nebylo dostupné vybavení pro efektivní nasazení. Museli jsme tedy počkat, až nás dohoní technika. Nicméně masové rozšíření potřebné techniky je zde, a proto již dvanáctý rok podporujeme naše klienty a dodavatele systémem, který umožňuje automatizovat zdánlivě neautomatizovatelné postupy. Když přišel Siemens s konceptem Industry 4.0, znamenalo to pro nás možnost lépe uchopit marketing a nic dalšího jsme už vyvíjet nemuseli. Náš systém je vyvíjen pod názvem MachineLOG IT. Jedním z velmi těžkých úkolů bylo oddělit vývoj a prodej systému do samostatné firmy. Důvodem bylo, aby tento systém nebyl svázán s firmou Svoboda a mohli jej využít všichni hráči na trhu, bez ohledu na dodavatele nebo odběratele. Systém je tedy oddělen od firmy Svoboda a je k dispozici všem. Např. pro firmu Thermoplay jsem zanalyzovali, naprogramovali a nasadili do praxe typickou ukázku Průmyslu 4.0. Díky vynikající analýze a digitalizaci dokážeme dodat optimalizované výkresy horkého systému v řádech minut a expedice celého systému je cca 5–10 pracovních dní. To je výrazné zkrácení proti původním termínům okolo 25–30 pracovních dní. Kdybyste měl přiblížit základní funkce systému MachineLOG IT, jak byste ho definoval? Jedná se o systém, který velmi dobře splňuje požadavky čtvrté průmyslové revoluce. Integruje komunikaci a sdílení otázek, znalostí, problémů a jejich řešení napříč celým výrobním řetězcem plastového dílu. Velkou přidanou hodnotou je možnost sledovat i vyrobené plastové díly po celou dobu jejich životnosti. Na rozdíl od stávajících systémů je tato integrace vertikální. Propojuje celý řetězec jedním uživatelsky příjemným systémem. Díky otevřenému API umožňuje číst a zapisovat požadované informace do libovolného systému řízení výroby v horizontální aplikaci. To vše umožňuje použití bez speciálních dodatečných senzorů, takže je možné systém využít kdekoliv na světě. Nerozhoduje, jestli vyrábíte v ČR, v USA, v Indii, nebo v Číně. Forma je sledována vždy a všude a její majitel má kompletní potřebné informace. Jaký je rozdíl mezi horizontální a vertikální integrací systému v kontextu čtvrté průmyslové revoluce? Zjednodušeně řečeno – specializované systémy pro nářaďovnu, lisovnu nebo pro správu konstrukce a informací pro správnou konstrukci mají specifické požadavky na to, co potřebujete ukládat. Tedy výrazně odlišný způsob práce s daty. Konstruktér má na systém jiné požadavky než technolog nebo seřizovač lisu. Tyto specializované, segmentově oddělené systémy jsou horizontální integrací řídicího systému. Systém MachineLOG IT jednoduše propojuje všechny části výroby plastového dílu. Je možné jej použít samostatně nebo ve spojení s horizontálně integrovanými systémy. Graf postupu výroby plastového dílu se kreslí svisle pro větší přehlednost, a proto hovoříme o vertikální integraci. Při nasazení systému vertikální integrace MachineLOG IT dostává každý segment výroby plastového dílu svůj individuální pohled a možnost ukládat a sdílet data. Tím dochází k plnění databáze požadovanými daty. Databáze je šifrovaná s možností individuálního řízení přístupu dle požadavku správce celého projektu – většinou investora. Díky sdílení podstatných informací napříč celým výrobním řetězcem pak může uživatel tohoto systému popravdě říci, že je schopen plnit cíle čtvrté průmyslové revoluce. Celý výrobek a jeho cesta jsou kompletně zdigitalizovány. Hovoříme zde o digitálním dvojčeti celého procesu. Díky tomu lze hledat a řešit úzká místa výroby. Tím se zvyšuje flexibilita všech zúčastněných firem. Zkracuje se výrobní a inovační proces nejen plastových dílů, ale i výroby formy, technologických podmínek, konstrukčního řešení atd. Sdílení informací tedy následně umožňuje snížit energetickou a surovinovou náročnost. Je možné lépe specifikovat prediktivní údržby, a to i v prostředí „kusové“ výroby pro formy a jejich díly. Nasazením systému dochází k optimalizaci celé výroby a tím prevenci výroby zmetků. Následně je výroba nejen ekonomická, ale také ekologická. To jsou zajímavé informace, které jistě nutí firmy intenzivně přemýšlet. Závěrem bychom se chtěli zeptat, co byste popřál firmám obecně a těm v plastařském sektoru zvláště? Popřál bych firmám, aby díky své kvalitní práci dokázaly být konkurenceschopné a aby díky zvyšování efektivity měli jejich pracovníci čas věnovat se rodině a koníčkům. V oblasti plastařiny je mnoho zarytých „srdcařů“, kteří „hasí“ problémy a často to dělají na úkor rodiny. Proto bych jak jim, tak i nám, do nového roku popřál bezproblémové projekty, kvalitní díly, minimum problémů a klid na preventivní řešení tak, abychom si nemuseli hrát na „hasiče“. Prostě šťastný, spokojený a bezproblémový rok 2018.
