Dvě třetiny rodinných firem plánují v budoucích třech letech investovat. Ocenily by však větší finanční podporu ze strany státu. Za důležité považují vzdělání, aktuálně ale méně spěchají s předáním podniku nástupcům. Ukázal to průzkum, který pro Asociaci malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR) uskutečnila agentura Ipsos.
AMSP ČR dlouhodobě podporuje to, aby rodinné firmy zůstávaly, pokud možno, v rodinných rukách. „V maximální možné míře k tomu přispíváme svými podpůrnými aktivitami,“ ujišťuje členka představenstva a generální ředitelka AMSP ČR Eva Svobodová. Podle Michala Škrabiše, daňového experta poradenské společnosti PKF Apogeo, by k tomu měl ovšem ve větší míře přispět také stát. „Pro zatraktivnění rodinného podnikání by měl stát uvažovat o daňových úlevách, jako je zvýhodněné odpisování majetku u rodinných firem či nastavení limitu pro osvobození dividend od srážkové daně,“ doporučuje Škrabiš. „Je zřejmé, že úroveň zdanění a daňová témata obecně jsou pro rodinné firmy velmi důležitá. Rodinné firmy by zasloužily ve svém podnikání v daňové oblasti rozhodně podporu. Ta by měla být směrována jak na výši celkové daňové a s ní související administrativní zátěže, tak na rozumný přístup správců daně při provádění daňových kontrol,“ podotýká Roman Ženatý, partner poradenství pro soukromé a rodinné firmy Deloitte Private. Rodinné firmy by podle něj uvítaly také zrovnoprávnění investic z vlastních zdrojů s úvěrovým financováním. „Podle výzvy Evropského parlamentu je doporučeno státům, které přijmou definici rodinného podnikání, zvážit možnost uplatnit určitou úrokovou sazbu jako odečitatelnou položku (tzv. finanční náklad) coby motivaci k investování vlastního kapitálu,“ připomíná Škrabiš. „Výsledky výzkumu jsem si přečetl se zájmem a potěšilo mě, že v něm žádný z respondentů nehovořil o pojištění. Je to důkaz toho, že pojištění je automatická věc, o které se nediskutuje. A protože nadpoloviční většina oslovených letos očekává zhoršení ekonomické situace v České republice, stává se dobře pojištěný business, bez ohledu na jeho velikost, dvojnásob důležitou podmínkou k tomu, aby rodinné firmy mohly naplňovat další závěry tohoto výzkumu: chuť růst a expandovat,“ uvádí generální ředitel a předseda představenstva Slavia pojišťovny Karel Waisser.
Vzdělávání nad rámec zákona Navzdory covidové pandemii a nyní válce na Ukrajině zorganizovala více než polovina firem alespoň jednu vzdělávací aktivitu nad rámec těch, které jsou ze zákona povinné. Rodinné firmy se nejčastěji v rámci vzdělávacích aktivit soustředí na jazykové znalosti, ale také na řízení vztahů se zákazníky a manažerské dovednosti. „V roce 2021 jim šlo především o schopnost zaměstnanců zvládnout komunikaci v online světě, o zvýšení digitální gramotnosti, o schopnost pracovat s trendovými aplikacemi, s informacemi v cloudu nebo využívat big data,“ upřesňuje Naděžda Petrů z Vysoké školy finanční a správní (VŠFS), která je součástí Univerzitní platformy AMSP ČR pro rodinné podnikání. Nějakou formu finančního příspěvku k pokrytí nákladů na vzdělávací aktivity využilo podle průzkumu 62 % firem. „Registrujeme zájem rodinných firem o cílené vzdělávací programy, které umožní nástupcům konfrontovat jejich znalosti s experty z poradenství a businessu. Je to signál toho, že stávající generace vlastníků otázku nástupnictví řeší velmi aktivně a nespoléhá se pouze na systém předávání rodinných zkušeností,“ uvádí Miroslav Svoboda, vedoucí partner poradenství pro soukromé a rodinné firmy Deloitte Private. Dosažené vzdělání ale podle Naděždy Petrů vlastníci rodinných firem neberou jako záruku kvality zaměstnance. „Výuční list, maturitní vysvědčení či vysokoškolský diplom jsou pro ně pouze dokladem o schopnosti učit se v daném oboru. Teprve praxe ukáže, zda má zaměstnanec kromě vědomostí i dovednosti a schopnosti vyžadované konkrétní pracovní pozicí,“ popisuje Petrů. Pro nástupníka je pak podle Josefa Jaroše, předsedy představenstva AMSP ČR, důležité vzdělání v oblasti, ve které firma působí, ale o jeho úspěchu v roli CEO rozhodnou konkrétní znalosti, schopnosti a dovednosti v řízení firmy. „Jde o řízení financí, obchodu, marketingu, HR, projektové a procesní řízení, nebo řízení inovací a změn,“ vypočítává Jaroš. Připomíná, že v České republice se specifikům managementu rodinných firem věnuje především pražská Vysoká škola ekonomická, Vysoká škola finanční a správní a Technická univerzita Liberec. Nástupníkům však doporučuje i zahraniční praxi, stáž v jiné rodinné firmě, samostudium a postupné přebírání jednotlivých oblastí managementu.
S předáním se nyní nepospíchá Průzkum upozornil také na to, že meziročně ubylo firem, kde se plánuje předání do jednoho roku. Více než polovina z těch, kteří předávání v rámci rodiny diskutují, nemá žádný časový plán. Rodinné podniky letos také považují za méně důležité, aby firmu převzali rodinní příslušníci, než tomu bylo v předchozích letech. „Je ovšem třeba podotknout, že se jedná o firmy založené po roce 2010,“ upřesňuje Eva Svobodová. „Lze předpokládat, že řada firem založených po roce 1989 již předání minimálně managementu zrealizovala,“ dodává Josef Jaroš. Do časového plánu ale nepochybně vstoupila i covidová krize a nově válka na Ukrajině. „Majitelé firem se soustředili na přežití byznysu, krizový management a plány na předání nebyly v tomto nelehkém období prioritou,“ říká Petr Milata, člen představenstva AMSP ČR a garant projektu Rodinná firma.
Nový ročník soutěže Podpora rodinných firem je pro Asociaci malých a středních podniků a živnostníků ČR jednou z dlouhodobých priorit. Proto vyhlašuje už 11. ročník soutěžního klání rodinných firem, letos nově pod oficiálním názvem Rodinná firma roku AMSP ČR, který navazuje na předchozí ročníky. /Zuzana Kratochvílová/
