Zrod nové nebo kultivace již existující normy se děje podle striktně zakotvené a všemi zainteresovanými subjekty respektované „technologie“. I ten „nejinvestigativnější“ kolega z deníků, rozhlasových či televizních stanic v této etapě projeví o sumu hromadících se paragrafů zájem jen sporadicky. To ale určitě neplatí o aktuálním dění okolo vládní novely energetického zákona… Pro ilustraci: pouze sněmovní rozpočtový výbor doporučil projednat a schválit stovku ze 140 předložených pozměňovacích návrhů. Desítku dalších podpořil zemědělský výbor. Rekordních 180 bude projednávat hospodářský výbor. A v tomto unikátním matematickém výčtu lze pokračovat. I naprostý legislativní či energetický laik si nutně položí několik znepokojivých otázek: jakým legislativním archaismem se to v oblasti energetiky řídíme až dosud? Proč se citovaným dokumentem musí zabývat hned 6 výborů sněmovny? Jaká je kvalita textu vládního návrhu novely, když ve zdech parlamentu víří doslova stovky korektur, nových návrhů a doplňků? Samozřejmě, největší mediální pozornost na sebe strhla problematika budoucích cen za energetické produkty a služby. Vlnu kritiky neotupil návrh ustanovení, jenž ukládá povinnost informovat o zdražení exaktní odběratele, namísto současného eufemismu v podobě pouhé „informace o změnách“. Meritum střetů představuje spíše finanční kvantifikace dopadů novelizovaného zákona na energetický trh, na hospodářské subjekty, na terciární sféru a tisíce domácností. Nový zákon, jak upozornila poslance předsedkyně ERÚ Alena Vitásková, bude mít dopady nejenom na „konečné spotřebitele, na ceny energií a plynu, ale samozřejmě i na státní rozpočet.“ ERÚ to podle ní považuje za alarmující a nepřijatelné. Strana kritizovaná, v daném případě oborově příslušný resort, ústy náměstka ministra Šolce ujistil, že dopady spočítány už jsou. Jen pro příští rok je lze vyčíslit v řádu cca 5 mld. Kč. Kritik novely (a nemusí to být nutně poslanec) si proto logicky položí další varovnou otázku: „K čemu je dobrý zákon, jenž vygeneruje zvýšené náklady pro stát, pro průmysl i pro miliony občanů, namísto aby přispěl k jejich redukci a k racionalizaci toků peněz v energetice a teplárenství vůbec?“ Zvláště hlasitě padla kosa na kámen, když se tvůrci novely pokusili transformovat současný způsob platby poplatku za AZE. S nezbytnou mírou zjednodušení: napříště se má odvozovat (zcela nebaťovsky a nefordovsky) podle velikosti hlavního jističe. Sladký bonbonek v podobě příslibu, že i díky tomu v ČR pohneme s rozvojem střešních fotovoltaických elektráren (ovšem pozor: jen s instalovaným výkonem do 10 kW!) předchozí hořké tony neutlumil. Ani další proklamace, že pro jejich instalaci už nebudou domácnosti muset podstupovat současné strastiplné řízení k udělení licence. Zdálo by se, že nevídané martýrium okolo optimalizace dotyčného zákona už muselo unavit i nejagilnější legislativce a lidi okolo něj. Pro vedení ERÚ to však neplatí: 10. února představilo vlastní návrhy na legislativní změny, které by (na rozdíl od novely energetických zákonů předkládaných MPO ČR) neobsahovaly riziko negativních dopadů do cen pro konečné zákazníky. Předsedkyně ERÚ Alena Vitásková dokonce vyzvala poslance, aby pozastavili projednávání novely do konce února, kdy jim ERÚ předá kvantifikaci dopadů nové legislativy a vlivů na ceny pro zákazníky: „Stejní lidé, kteří stáli u zrodu solárního boomu, dnes tvrdí, že novela energetického zákona a zákona o podporovaných zdrojích energie, které ve druhém čtení projednává Poslanecká sněmovna, nebude mít žádný negativní dopad. Stejné ministerstvo, které se už tolikrát ve svých odhadech mýlilo, naše námitky opět bagatelizuje, nebo ignoruje. My se naopak obáváme negativního dopadu do cen. Proto jsme nad rámec našich povinností oslovili regulované subjekty se žádostí o vyčíslení toho, kolik po nás budou na základě novely požadovat peněz a co musíme promítnout do regulace. Tato čísla posoudíme a výsledek předáme poslancům a vládě. Způsob výpočtů dopadů, který předalo MPO poslancům a dalším subjektům, považujeme za neprůkazný a ignorující řadu rizik.“ Aby toho nebylo dost, ERÚ zároveň připravil svůj komplexní pozměňovací návrh k „energetickému balíčku“, který by riziko zvýšení cen a nestability energetického trhu odstranil. „Náš návrh zachovává důvody, proč byla nová legislativa předložena a odstraňuje rizika, která přináší legislativní zmetek Ministerstva průmyslu a obchodu ČR,“ konstatovala Vitásková. Jedním z hlavních důvodů novely energetických zákonů byla nutnost změnit způsob platby poplatku na AZE ze spotřeby na platbu z rezervované kapacity. Změna platby měla také ulevit českým průmyslovým podnikům a zvýšit jejich konkurenceschopnost. „Tuto podmínku jsme dodrželi. Premiérovi a ministrovi financí jsme navrhli způsob, jak je možné pomocí prostředků vyhrazených ve státním rozpočtu, ulevit českému průmyslu okamžitě.“ Na dotvrzení slov své předsedkyně, ERÚ také zveřejnil veškerou dosavadní korespondenci, podkladovou dokumentaci i své návrhy na webových stránkách a nabídl předání komplexního pozměňovacího návrhu těm poslancům, kteří o tuto předlohu projeví zájem a kteří budou ochotni ji předložit na plénum Sněmovny. Zkušenost našich babiček potvrzuje, že i v nejlepších rodinách se tu a tam nezachází daleko pro ostřejší slovo, pro razantnější čin. Novelu energetického zákona doopravdy potřebujeme. Nový dokument bude mít dopady do každodenního života každé české rodiny, do fungování každé tuzemské firmy. Náš další ekonomický a ekologický rozvoj může buď nastartovat, anebo zhatit. Už tento fakt by si měli bytostně uvědomit všichni: tvůrci a schvalovatelé nové novely i její oponenti. Finanční a organizační břímě, jež vygeneroval tzv. boom fotovoltaiky po česku z přelomu minulé a nynější dekády je varovné memento more a zároveň imperativ: „Takhle už nikdy jindy!“ /uai/
