Robotizace průmyslových provozů v naší
zemi pokračuje. Aktivně k tomu přispívá
i nadnárodní gigant v dané sféře ABB.
Může se pochlubit více než 30letou praxí
v oboru průmyslových robotů a širokou
škálou modelů pro různá pracovní prostředí
a technologické podmínky. Zatím
jich expedovali na 140 000.
Firma se neomezuje
výlučně na konstrukci
sofistikovaných hardwarových
řad. Nabízí
také propracované
softwarové systémy,
včetně řídicích systémů
pro roboty. Jejich
vlajkovou lodí je IRC
5, jež nastavuje nový
výkonnostní standard:
vyspělý modulární
koncept, nový
ergonomický tvar
přenosného ovládače
FlexPendant
i plně synchronizované
řízení čtyři
robotů (24 os) + 12 externích os. Odborníci
oceňují jeho modularitu: podařilo se logicky
oddělit funkci řízení pohonu os a vlastního
procesu řízení robota. Navíc: každý modul
je umístěn ve vlastní rozvodné skříňce, které
jsou mechanicky identické a lze je vrstvit.
To přináší v halách nezanedbatelnou úsporu
zabrané podlahové plochy.
Zajímalo nás, proč management tuzemských
podniků volí roboty ABB. Jaké zkušenosti
má z přípravy a montáže této špičkové
techniky ve svých provozech? Jaké
s nimi nabyl provozní zkušenosti?
V Kunovicích u Uherského Hradiště agilně
podniká rodinná strojírenská firma KOVOKON.
Výrobu tu postupně rozjížděli po roce
1991. Kvalita i ceny produkce byly dobré,
o zakázky nebyla nouze. O tři roky později
tu už implementovali první CNC stroj. Dnes
jich mají 60 a k tomu 240 zaměstnanců.
Aby nemuseli odmítat nové zakázky z titulu
nedostačujících výrobních kapacit, před
dvěma roky stáli před zásadním rozhodnutím:
buďto si pořídit novou produkční linku
za nejméně 20 mil. Kč, anebo robotizovat
„úzká“ místa na stávající, a to za pětinu zmíněných
investic. Obojí řešení měla své plusy
i bílá místa. Nakonec se rozhodli pro roboty.
Nezklamaly je. Zastanou těžkou práci 6 lidí
a dnes už lze zkalkulovat i jejich přínos pro
růst produktivity práce: plus 30 %.
Jeden z majitelů firmy Antonín Koníček
jr. se roboty pochlubí snad každé návštěvě.
Přiznává, že při jejich montáži i záběhu
KOVOKONu výrazně napomohla vysoká
odborná erudice zaměstnanců, a také fakt, že
firma vlastní dobře vybavenou nástrojárnu.
Řadu přípravných operací si proto dokázali
zajistit sami. Přesto si zprvu nebyli jisti,
jak high-tech příjmou lidé. Oba roboty si je
získaly. Hlavně tím, že eliminovaly monotonní
dřinu v provozu při opracování surovinových
vstupů a dokázaly opakovat skvělé
technické parametry obrobků. Zároveň však
kunovickým strojařům chyběly zkušenosti
z jejich servisu a programování. Obojí
smazal čas. Roboty běží na plný trojsměnný
výkon bez výpadků a firma nemusí školit ani
vlastní programátory. Pokud by bylo zapotřebí
cokoliv přeprogramovat, k dispozici je
pohotově technik ABB.
„Nebudu zastírat, že pro menší a střední
firmy – a náš KOVOKON mezi ně patří – je
prvotní pořizovací investice na roboty přece
jen velké sousto,“ uznává Koníček, jr. „Dokázali
jsme však získat a efektivně využít dotace
od CzechInvestu, z fondů Phare a Sapard.
Pokud bychom měli v robotizaci našich provozů
pokračovat, nebudeme váhat z technického
hlediska. Nejenom z titulu absence kvalifikovaných
pracovních sil, ale i požadavků na
vysokou kvalitu produkce. Velkým otazníkem
je přirozeně ekonomie takového provozu. Firma
musí roboty koupit a nasadit na velkosériovou
produkci s dlouhodobě zajištěným odbytem.
Jinak se nedopočítá.“
? Některé zahraniční firmy nabízejí
starší, ale repasovanou techniku. Nebylo
by to východisko pro solventně slabší české
podniky?
Snad. Technický pokrok v oboru je však velmi
rychlý. Platí to nejenom pro roboty, ale i pro
CNC techniku. Relativně levná mašina nemusí
dostát rostoucím nárokům odběratelů hotové
produkce. A to je pak ve finále pohroma pro
image podniku i pro jeho bilanci tržeb.“
? A co se týká univerzálnosti nasazení
obou typů techniky?
Opět bude hodně záležet na konkrétním
podniku a jeho produkci. Robot je zdánlivě
drahý a musí být proto maximálně vytížen.
Standardní obráběcí centrum s manipulátorem
lze možná pořídit investičně snáze, ale
robot je v konkrétních provozních podmínkách
univerzálnější...
ABB uspěla na Moravě se svými roboty
i v podnicích nestrojírenského charakteru.
Konkrétním příkladem může být světoznámá
vizovická likérka R. Jelínek. Už před
čtvrtstoletím si tu na konec stačící linky
pořídili paletizační robot. Když se před třemi
roky porouchal a nebyla šance jej znovu
spolehlivě využívat, jeho práci musela ručně
zastat trojice zdatných valašských chasníků.
Jenže co naplat: vyložit z linky na paletu,
zabalit a odpravit do skladu několik stovek
10kilogramových palet za směnu, to časem
nutně „odrovná“ i toho nejsilnějšího pořízka.
Management firmy neváhal ani minutu:
na konci linky musí stát nový a podstatně
robustnější robot. Do tendru se přihlásilo 5
mezinárodně ostřílených producentů a vedle
zmíněné robustnosti likérka požadovala
vysokou provozní spolehlivost, nízké nároky
na servis, optimální pořizovací cenu
a schopnost pohotově reagovat na změny
typu a hmotnosti balených láhví i kartonáže.
Vítězem výběrového řízení se stala ABB,
resp. její robot s univerzální uchopovací hlavou
s přísavkami. Firma má ve svém portfoliu
132 aktivních výrobků. Robot dokáže
diagnostikovat a správně zareagovat na každý
z nich. Efekt úspory lidské práce a její
bezpečnosti je evidentní. Vizovičtí si však
dobře spočítali i dobu návratnosti vynaložené
investice: max. 5 let.
Zajímali jsme se, nad jakými zajímavými
projekty ABB momentálně na Moravě pracuje.
Vítězslav Lukáš se svým týmem finišuje
s projektem robotizace velkého hutního
provozu. Až prý bude hotov (a to by mělo
být ještě do začátku letošního MSV v Brně),
Technický týdeník bude samozřejmě pozván
na návštěvu.
Určitě tam zajedeme. Robotizace nastupuje
v ČR na velmi povzbudivou trajektorii
dalšího rozvoje. /lav/