Technici Atelieru DEK a katedry technologie staveb ČVUT úspěšně završili první fázi vývoje světově unikátní technologie výstavby svislých konstrukcí hrubé stavby Dekmatic. Jejím cílem je konstruo- Robotický zedník pracuje až čtyřikrát rychleji než člověk a nepotřebuje žádnou pauzu, což může pomoci řešit problém s nedostatkem kvalifikovaných zaměstnanců. Nespornou výhodou také je, že robot může stejvat stěny přímo v místě staveb, a to jak z cihel s využitím průmyslových robotů, tak také za pomoci 3D tisku. Vytištěný dům nebo robotický zedník? Díky technologii Dekmatic už se nejedná o sci-fi. Hmatatelným výsledkem první fáze využití této technologie jsou stěny hrubé stavby jednopatrového domu, přičemž polovinu půdorysu robot přímo na staveništi vyzdil z běžných dutinových cihel spojovaných polyuretanovou pěnou a symetrickou druhou polovinu vytvořil technologií 3D tisku. ně kvalitně pracovat bez přestávky 24 hodin denně. Program pro robotické zdění i 3D tisk vytváří z 3D CAD modelu automaticky konvertor, který je schopen celý proces také simulovat. Roboticky zděná část hrubé stavby realizovaná v rámci testovací fáze zaujímá půdorysnou plochu 8,5 × 4 m a je 2,75 m vysoká. Pro konstrukci byly užity standardní obvodové cihly tloušťky 44 cm a jejich poloviční formát, tvarovky s izolantem do ostění oken a dveří a příčkovky tloušťky 11,5 cm v plném i polovičním formátu. Tvar a celkové vnější rozměry 3D tištěné konstrukce jsou pak přibližně osově symetrické se zděnou částí s tím, že tloušťka vytištěných stěn je jednotných 20 cm. Stěna vzniká vrstvu po vrstvě opisem unikátní smyčky umožňující vytvořit prakticky jakýkoliv půdorys stěny, včetně typických detailů a bez dodatečného ručního vkládání výztuže. „Pro 3D tisk používáme k tomuto účelu navrženou maltu, jejíž složení zajišťuje čerpatelnou konzistenci a zároveň tvarovou stabilitu po výstupu z trysky, a to i při růstu konstrukce do výšky,“ uvádí Pavel Šafrata, specialista Atelieru DEK . Robotizace však podle odborníků stále čelí několika technickým výzvám, které prozatím brání tomu, aby se jednalo o masově komerčně využitelný produkt. Jedním z nich je právě speciálně navržená malta pro 3D tisk. Tu by vývojáři chtěli od budoucna vyměnit za nízkocementové nebo bezcementové materiály a také očekávají celkové snížení ceny surovin při velkovýrobě. „Naproti tomu u zděné varianty bude třeba se vypořádat s nezanedbatelnými rozměrovými odchylkami standardních pálených cihel,“ dodává Jan Matička. Vývoj technologie probíhá za podpory TAČR. /vj/
