V poslední době jsme svědky splývání nanotechnologií a biologie, které vede k mohutnému rozvoji syntetické biologie. Proč se trápit s vývojem nových nanostrojků, když můžeme mnoha různými způsoby využít samotné buňky, pokud je chytře upravíme, aby mohly vykonávat požadovanou funkci? Alexander Green z Institutu biodesignu Arizonské státní univerzity a jeho kolegové dokázali změnit buňky v miniaturní kyborgy tak, že je vybavili logickými obvody vytvořenými z řetězců ribonukleové kyseliny čili RNA. Jejich úspěch teď otevírá dveře mnoha různým aplikacím ve vývoji chytrých léků, cílené přepravě léčiv na místo určení, produkci čisté energie, v levných diagnostických technologiích, a v budoucnu možná také ve vývoji buněčných nanokyborgů, kteří budou bojovat s buňkami nádoru anebo opravovat genetické poruchy. Green a spol. využili toho, že řetězce RNA je možné sestavením jejich sekvence naprogramovat tak, aby se chovaly požadovaným způsobem. Sekvence řetězců si navrhli na počítači, a pak z nich vytvořili RNA obvody, které fungují přímo v živé buňce. RNA obvody připomínají běžné elektronické obvody. Není je ale nutné vyrábět, sestaví se samy o sobě uvnitř bakteriální buňky. Greenův tým je navrhl tak, aby RNA obvody dokázaly zpracovat zprávu v podobě krátkého řetězce RNA a po jejím přijetí spustit produkci specifického proteinu. Takto vytvořené obvody mohou být kombinovány do různě složitých celků, které mohou zpracovat i složitější vstupní data. V další fázi výzkumu se Green s kolegy zaměří na vytváření RNA neurálních sítí v živých buňkách. Takové sítě pak budou schopny analyzovat celé soubory vstupních dat, podobně jako je zpracovávají nervové buňky čili neurony. Konečným cílem jejich snažení by měla být proměna živých buněk na síť navzájem propojených a komunikujících buněčných kyborgů, které se budou chovat podobně jako mozková tkáň. A nemusí jít přitom jenom o bakterie. Řetězce RNA jsou univerzální molekuly, s nimiž dovedou pracovat prakticky všechny buňky, včetně těch lidských.
