Ministr životního prostředí Richard Brabec podepsal v sídle OSN v New Yorku Pařížskou klimatickou smlouvu za ČR. Text dohody o ochraně klimatu dojednali zástupci států Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu během mezinárodní konference na sklonku loňského roku v Paříži. „Dohoda z loňského prosince představuje v mnoha ohledech historický milník a myslím, že evropské země, včetně ČR, mohou být s jejím zněním spokojené,“ konstatoval ministr. „Platí, že svět, resp. státy Rámcové úmluvy OSN, jsou připraveny udělat vše pro to, aby udržely maximální nárůst průměrné globální teploty pod 2 °C a dokonce se přiblížit hodnotě 1,5 °C v porovnání s hodnotami před průmyslovou revolucí. Všechny státy, jak vyspělé, tak rozvojové, budou muset plnit závazky snižování emisí skleníkových plynů, aby k tomuto cíli přispěly.“ Jakmile text této nové mezinárodní dohody vstoupí v platnost, bude právně závazný pro státy, které ji podepsaly. „Dohoda obsahuje povinnost pro všechny smluvní strany, včetně největších světových producentů emisí skleníkových plynů, jako jsou Čína, USA či Indie, stanovit si závazky v oblasti snižování emisí skleníkových plynů a usilovat o jejich splnění,“ připomněl Richard Brabec. Podpis dohody v New Yorku odstartoval její ratifikační proces. Aby byla platná celosvětově, musí ji podepsat alespoň 55 států Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu odpovědných za alespoň 55 % celkových globálních emisí skleníkových plynů. Podle ministra: „Dohoda by měla vstoupit v platnost od roku 2020. V ČR ji musí schválit ještě Parlament a podepsat prezident republiky.“ EU se zavázala snížit své emise skleníkových plynů do roku 2030 nejméně o 40 % oproti roku 1990. S ohledem na cíle EU do roku 2030 byly stanoveny i cíle aktuálně připravované Politiky ochrany klimatu v ČR, kterou nyní zpracovává MŽP ČR. Ta definuje zásadní opatření s největším potenciálem pro snižování emisí skleníkových plynů v jednotlivých sektorech ekonomiky (energetika, průmysl, doprava, zemědělství a lesnictví i odpady). Důraz by měl být mj. kladen na rozvoj nefosilních zdrojů energie, na zvyšování energetické účinnosti, na postupnou elektrifikaci dopravy a vytápění a řadu dalších opatření. Dosažení dlouhodobého cíle do roku 2050 by měl rovněž významně pomoci připravovaný zákon o snižování závislosti na fosilních palivech, který bude těsně provázaný s Politikou ochrany klimatu. Oba dokumenty přispějí k postupnému přechodu k udržitelné nízkouhlíkové ekonomice do roku 2050. /zm/