S nástupem tzv. malé lokální energetiky, elektromobility a zejména s rozšiřující se výstavbou a exploatací lokálních nefosilních zdrojů energie se nejenom průmyslově vyspělý svět ocitl před novou výzvou s bezprostředními i potenciálními dopady na každodenní život a práci lidí: jak do budoucna zefektivnit produkci a využití energie a tepla. Jednou z inovativních cest k další racionalizaci jejich výroby a exploatace (a to jak v době periodických špiček spotřeby, tak mimo ně) se stávají moderní technologie pro akumulaci a následné využití dočasně přebytkové energie. Nejedná se pouze o sofistikované systémy pro velké producenty a obchodníky s energiemi a teplem. Zájem o kapacitně a cenově přiměřené systémy projevují rovněž menší firmy a stále více domácností. Generovat vlastní elektřinu (kupř. fotovoltaicky nebo eolicky) a pokud nebude okamžitě spotřebovaná (či prodaná) uložit si ji v nové generaci baterií pro následnou exploataci, chce a dokáže už řada subjektů. Včetně subjektů, které v minulosti nebyly s energetikou a teplárenstvím spjaty jinak než výlučně v zákaznické rovině. Jako vhodný a inspirativní příklad mohou posloužit naši sousedé – Němci. Poptávka po systémech pro akumulaci elektřiny v SRN razantně stoupá. Škála technických a technologických řešení pro tzv. hybridní (nejčastěji fotovoltaické) aplikace se rozšiřuje. Ceny instalované aparatury postupně klesají. Konkrétně: ve zmíněné SRN by se už letos mohly snížit cca o ¼. Zkušenosti ze světa potvrzují, že nákup a instalaci moderních ekologických zdrojů s akumulátory lze podpořit jak aktivní informační politikou, tak promyšlenými dotačními kroky. Fakta zjištěná Německou fotovoltaickou asociací (BSW-Solar) naznačují, že do konce roku 2015 vzroste kvantum instalovaných a využívaných hybridních zdrojů v SRN oproti roku 2014 nejméně o 1/3. Hranice grid parity překon ána Škála pohnutek, které vedou producenty i spotřebitele hybridní energie k pořizování vlastních systémů se spolehlivou akumulací, však netkví výlučně v dobré informovanosti, v ekologickém chování a jednání firem i občanů. Experti v této souvislosti upozorňují také na nový ekonomický a sociální faktor – na tzv. bateriovou grid paritu. Konkrétně: v některých státech podmínky dospěly do stadia, kdy jsou náklady za elektřinu vygenerovanou ve vlastním zdroji (kupř. ve fotovoltaickém) a bezprostředně poté akumulovanou nižší, než činí cena elektřiny, kterou si koncový zákazník (aktuálně nebo dlouhodobě) objednává a platí u subjektů z distribuční sítě. V některých oblastech světa (v USA třeba v Kalifornii nebo na Havaji, v SRN třeba v Bavorsku) hybridní systémy už předčily klasickou produkci a distribuci tzv. velké elektřiny. Ve zmíněné SRN bylo jen za poslední tři roky kupř. pořízeno a instalováno více než 25 000 systémů pro skladování elektřiny. Takřka polovina (cca 13 000) bez (!) státních subvencí. Fenomén Tesla Pod tímto slovním spojením experti shrnují řadu záměrů, ale i prvních úspěchů v rozvoji nové generace akumulačních systémů a elektromobility vůbec. Mnohé země už pochopily, že východiskem od současné ekologické zátěže a surovinové náročnosti rostoucích objemů dopravy na bázi spalovacích motorů (zvláště ve městech) může být jen nástup čistých, úsporných a spolehlivých elektrovozidel. Ještě před několika málo roky však jejich pořizovací náklady i cena a technická kvalita používaných baterií patřily k hlavním limitům kýženého rozvoje elektromobility v Evropě i v zámoří. Po zkušenostech s novými typy baterií a s rychlonabíjejícími systémy elektrovozidel nyní predikují „cenové skoky“ této techniky, avšak – směrem dolů. U Li-Ion baterií kupř. brzy očekávají prolomení kdysi nedostižné hranice 100 USD.kWh–1. Mohlo by se zdát, že dosažení a prolomení bateriové parity v ČR zůstává hudbou vzdálené budoucnosti. Byla by to smutná pravda, pokud bychom k rozvoji hybridní zelené energetiky nepřispěli i u nás adekvátními legislativními opatřeními a vhodnými dotačními programy pro širší uplatnění akumulace elektřiny jak v podnikové, tak v terciární sféře. A také pokud by tuzemské podnikatelské skupiny ignorovaly technický vývoj ve světě a nechtěly se aktivně zapojit do tohoto perspektivního byznysu. Nedávné kroky managementu ČEZ, resp. jeho kooperace se Sonnenbatterie, však (naštěstí) naznačují opak. Nemá cenu si zastírat, že „velcí kapři“ si sami a dobrovolně vlastní rybník nevypustí. Že již od zítřka dobrovolně zastaví výrobu a montáž milionů spalovacích motorů. Že o své vůli omezí těžbu a spalování dosud dominantního zdroje (uhlí) ve velkém. Že budou dobrovolně eliminovat dovozy drahé ropy a plynu z politicky nezřídka problémových regionů světa. Že ze všech sil podpoří dynamický rozvoj, implementaci a stále širší připojování nových mikrozdrojů do sítí atd. atd. Tady bude záležet především na státu: na jeho dlouhodobé odvětvové vizi, na seriozních ekonomických bilancích i na razanci jeho podpůrných kroků. Názory na hybridní zelenou energetiku se i u nás budou v různých kategoriích obyvatelstva a podnikatelské sféry lišit. To je logický a přirozený stav. Zcela nelogické a pro tuto zemi a pro nás, její obyvatele, škodlivé, by bylo její nástup jakkoliv zlehčovat. Plody, které nabízí v ekologické, ekonomické i ryze energetické rovině, jsou už dnes dostatečně výmluvné. /uai/
