Samozřejmě neobyčejný: bez
kabelu a proudu. Byla to geniální
myšlenka výzkumných
pracovníků koncernu Siemens
v 90. letech 20. století: rádiový
signál si vystačí bez cizí energie.
Proud, který potřebuje k přenosu
k zapnutí lampy, si vyrábí
sám. Energie, která se uvolní
tlakem na spínací plochu, je
dostačující k vyslání rádiové
zprávy do objímky a k rozsvícení
žárovky. Podstatná přednost
inovace spočívá v tom, že
odpadá pokládání kabelů. To je
mimořádně výhodné zejména
při modernizaci budov.
Když Markus Brehler a jeho
čtyři partneři založili před 8 lety
firmu Enocean, chtěli zabránit
tomu, aby se myšlenka neztratila
v šuplíku nevyužívaných inovací
poté, co koncern zrušil obchod
s elektronickými komponenty.
Firma z Oberachingu u Mnichova
své spínací moduly rozvíjela
a doplnila o rádiové senzory.
Dnes podnik prodává svou techniku
více než stovce partnerů po
celém světě. Především specialistům
na automatizaci chodu budov
a průmyslových objektů. Vynález
je světově chráněný.
O tzv. Energy Harvesting, ve
kterém přístroje využívají energii
ze svého bezprostředního okolí, se
zajímá stále více firem. Odborníci
z výzkumného ústavu Research
Centre firmy Nokia v Cambridgi
pracují na technice, díky níž
mobilní telefony získávají elektrický
proud z elektromagnetického
záření, které emitují antény,
Wi-Fi převodníky a televizní
stožáry. Britský podnik Perpetuum
zase vyvinul elektromechanický
senzor, který získává energii
z vibrací strojů. Měřicí čidlo se
upevní na kryt stroje, který spustí
při poruše rádiový alarm.
Enocean využívá vibrace (ale
také slabé světlo či malé teplotní
výkyvy) k zásobování proudu prostřednictvím
vysílacích modulů
zabudovaných do spínače. Jádrem
inovací Enoceanu jsou miniaturizované
převodníky energie a spolehlivá
rádiová technika. Možnosti
využití jsou značné. Dnes je
již k dispozici 350 nejrůznějších
spínačů a senzorů. Fungují ve
více než 100 000 podnicích, mj.
ve waldorfské centrále výrobce
softwaru SAP, v drážďanské Semperově
opeře, či na frankfurtském
veletrhu. /eb/
