Tu otázku jsem v poslední době pokládala často. Zajímali mě především ti, co k vytopení příbytku krmí svoje tepelné zdroje dřevem a výrobky z dřevní hmoty. Může za to stěhování: v našem novém bydlení je výkonná krbová vložka s potrubím ve stropě, které žene teplo do vývodů v ostatních místnostech.
Při mém prvním nákupu dřeva a dřevěných briket jsem pozorovala zákazníky a nestačila žasnout. „Dejte mi ty hranatý, ty světlý, co minule, ty co je na nich napsáno premier,“ říkali běžně, a zjevně pořádně nevěděli, co chtějí. „Hranatý“ nebyly a pán byl s rozumem v koncích. Premier zase bylo označení německého výrobku, nikoliv určitý druh. Těch poučených byla menšina. A tak si myslím, že moje čerstvě získané zkušenosti se možná budou hodit i vám.
Měkké, tvrdé, kůrové
Zhruba se brikety dají rozdělit na tyto tři základní druhy, čili měkké, tvrdé, kůrové, což je podstatnější, než zda jsou kulaté či hranaté. Co ovšem podstatné je, to je hustota – váha brikety. Když jí dáte kousek do vody, ta poctivá rychle klesne ke dnu, ta jakž takž slisovaná plave a okamžitě se začne rozpadat. Válcové brikety mají průměr 75–90 mm, ty užší jsou určené pro kamna, krby a kotle s malým topeništěm. Ekobrikety se vyrábějí z čisté dřevní hmoty bez příměsí a všechny kvalitní – tj. těžké, důkladně slisované – při hoření zvětší objem. Jak dlouho ale která vydrží? A jaké „dělá“ teplo? Budeme topit dřevem, jak doporučuje kamarádka, nebo vsadíme na brikety? „Je změřeno,“ řekl mi vedoucí prodejny ekopaliva Biomac Ivo Špáta, „že když vezmete dřevo a briketu stejného objemu, briketa bude žhnout přibližně dvojnásobek času a vydá čtyřikrát víc tepla. Svoji roli hraje vlhkost, dobře vyschlé dřevo obsahuje pořád asi 20 % vody, u ekobrikety je obsah 8 až 12 %. Lisuje se pod tlakem až 82,4 MPa, takže měrná hmotnost je u brikety asi 1220 kg/m³, u vysušeného měkkého dřeva kolem 450 kg/m³.“ Nastal čas na experiment. U kamaráda jsem získala jednu briketu z měkkého dřeva z truhlářství UNIS-N, kolegyně přinesla důkladněji slisovanou briketu pana Kuldy také z měkkého dřeva, já jsem z nákupu vybrala jednu z čistého tvrdého dřeva a jednu kůrovou, obě od Biomacu. Z každé jsme odštípli stejný díl, roztopili jedny kamna v jeden čas, a na žhavý podklad položili vedle sebe všechny čtyři vzorky. Truhlářská vzplála okamžitě. Po 50 minutách hořely všechny, za další půlhodinku truhlářská byla rozpadlá a vydávala mírné teplo, i druhá měkká se pomalu rozpadala, žár byl však intenzivní. Briketa z tvrdého dřeva zůstala z 90 procent vcelku, nebylo možné k ní přiblížit ruku, stejný žár šel od kůrové, která navenek vypadala, že se jí oheň moc netýká. Poslední kontrola proběhla po třech hodinách hoření, po té první už nezbyla stopa, po druhé malá, třetí ještě silně žhnula a čtvrtá stále držela tvar. Potvrdilo se tedy, že nemá smysl sahat po nejlevnějším zboží. Také je pravda, že by se nevyplatilo topit celý večer či dokonce den kůrovými ekobriketami, určenými na noc, protože dokážou žhnout až 10 hodin, a udržují teplo, kterého předtím dosáhnete nejrychleji tak, že pořádně roztopíte dřevem a na něj, když odhoří, pak položíte brikety z tvrdého dřeva. U nás spíná rozvod teplého vzduchu při teplotě v ústí komínu krbu 50 °C, záleží na povětrnostních podmínkách venku, vlhkosti atp., ale někdy se koloběh rozjede už za 30 minut, někdy za hodinu i víc. Jisté však je, že po posledním přiložení briketového polena z buku proudí teplý vzduch ještě 4 až 5 hodin. I k překvapení došlo, jednou mě probudilo blikající světlo, jako by pod naším oknem stála policie či sanitka. Bylo půl druhé v noci, a v krbu se rozhořela briketa, která tam byla vložena v 7 večer. Že by větříček?
Záleží na všem
Topení dřevem je příjemná záležitost, voní to a člověk si připadá ušlechtile, ekologicky. Kolik kdo protopí se nedá spočítat jen tak, záleží na typu a poloze stavby, jak je dobře či špatně izolovaná, jak velkou plochu obýváte, jaká krbová kamna či krbovou vložku zvolíte, čím bude vaše krbová vložka obestavěna… Můžete se ale předem seznámit s palivem, s tím, co trh nabízí, udělat si vlastní malý pokus, a trochu počítat, porovnat cenu a výkon. Moje zkušenost, která nemusí platit pro každého, říká, že dřevo je dobré na roztopení, praská a voní a dělá pohodu. Briketa není tak efektní, zato má výdrž. Mohu potvrdit, že s vyschlým dřevem s jeho zbytkovou vlhkostí se kamna velmi rychle rozhoří a rozžhaví, ale také rychle vychládají. Výhřevnost čerstvého dřeva se podle odborných informací pohybuje kolem 7,5–8 MJ/kg, u dřeva, které vysychalo dva roky a má skutečně jen 20 % zbytkové vlhkosti, může stoupnout na cifru přes 15 MJ/kg. Briketa zaručuje výhřevnost od 17 MJ/kg podle druhu. Tu dlouhou dobu žhnutí mi tudíž zajišťuje briketa. Je milá i tím, že nechává velmi málo popela, který se navíc hodí jako hnojivo na zahrádku. Nějaké minus? Dřevěná briketa absorbuje vlhkost, která jí škodí. Potřebuje proto uskladnění na suchém místě. Je balena v PE fólii, takže normální atmosférická vlhkost jí nevadí, ale rozhodně by neměla ležet na betonu či hlíně a nesmí přijít do přímého kontaktu s vodou.
Vladimíra Storchová