V létě minulého roku přišli mladí talentovaní absolventi VŠB-TU Ostrava, Lukáš Satin a Libor Míček, s myšlenkou ovládat hudbu pomocí gestikulace rukou. Co je k tomu vedlo? Jsou to hudební fandové? Tato technologie byla již dříve známa, především díky herním konzolím, jež využívají středové kamery a dva herní ovladače. Pokud se nejedná o nic nového, v čem je jejich myšlenka lepší? Je to proto, že technologie je díky jejich „inovaci“ využitelná i v jiných oblastech? Mladí vědci objevili v této technologii určitý potenciál a rozhodli se jej využít. Pevně věří, že snímání gestikulace rukou lze aplikovat například ve zdravotnictví pro analýzu pohybu končetin rekonvalescentů. Pro tento účel je však nutné aplikovat jiný typ snímání – místo kamery začali identifikovat pohyb ruky pomocí senzorů. Po několika měsících vývoje vznikl první prototyp vybavený senzory, které detailně vyhodnocují pohybovou aktivitu horní končetiny uživatele. Informace z těchto senzorů jsou posléze zpracovány v malém počítači umístěném společně na náramku uživatele. Tvar, velikost, popřípadě barva náramku může být modifikována a následně vyrobena ve vlastní 3D tiskárně. Software pro přesnou identifikaci pohybu ruky byl navržený ve spolupráci s americkým Massachussets Institute of Technology – MIT, kdy profesor z této univerzity pomohl ostravským vědcům především s vývojem složitého algoritmu, jenž vyhodnocuje opakovatelnost pohybu ruky uživatele. Pomoc spočívala v poskytnutí přednášek a ve sdílení zdrojových dat programu, který ostravský tým posunul na vyšší úroveň a výsledek jejich spolupráce je využitelný i pro účely MIT. V současné době navázali vývojáři spolupráci s Fakultní nemocnicí v Ostravě, kde připravují využití této technologie jako podpůrného nástroje při rekonvalescenci pacientů po cévní mozkové příhodě. Společným cílem vývojového týmu a lékařů fakultní nemocnice je systém vyhodnocující pacientův pohyb, který je analyzován mobilním zařízením (tablet, notebook, mobilní telefon apod.). Projekt je zastřešen Moravskoslezským biotechnologickým klastrem. Další oblastí, kde je vhodné využívat virtuální komunikátor, je vrcholový sport. Technologie je schopna analyzovat pohyb sportovce a doporučit optimální pohyb k dosažení nejlepšího sportovního výsledku. Neméně zajímavým oborem je rovněž hudební průmysl. Uživatel může pohybem rukou komponovat skladbu, měnit jednotlivé pasáže hudební nahrávky nebo mixovat zvuk v produkci. Ivana Marcinová, alias DJIM Cyber, dýdžejka s mezinárodní reputací, o této technologii říká: „Měla jsem možnost vyzkoušet nový prototyp wearables pro DJe a hudební producenty. Nejdřív bylo dost zvláštní nesahat vůbec na mixážní pult a důvěřovat pouze pohybu vlastních rukou ve vzduchu. Ale zvyknete si a kontaktu s publikem tahle nově získaná svoboda jen prospěje. Naprosto mě to okouzlilo. Budoucnost je tady!“ Stejným způsobem lze rovněž ovládat videoprojekci či osvětlení hudební scény. Projekt získal řadu prestižních cen, například Čestné uznání odborné poroty Vizionáři 2013 o nejlepší podnikatelský záměr (pořádané společností vědeckotechnických parků ČR), byl vyhodnocen jako Nejlepší studentský inovativní podnikatelský záměr 2013 v rámci projektu SPINNET, obsadil 2. místo v soutěži Green Light o nejlepší podnikatelský nápad (pořádané CPIT Ostrava v roce 2013). Výsledky výzkumu byly publikovány v odborném časopisu Inovační podnikání a Transfer technologií, který vydává Asociace inovačního podnikání (AIP) ČR a mediální podporu získal rovněž od rádia BBC CZ. Mladí ostravští vývojáři věří, že v blízké budoucnosti se jejich vynález při řízení jakýchkoliv technologických zařízení pohybem končetin opravdu uplatní. Libor Štramberský