Počátkem června zahájený personální
audit manažerských schopností
vedoucích zaměstnanců na
úrovni ředitelů krajských ředitelství
se rozeběhl u státního podniku
Lesy ČR. Základním cílem je podle
vedení podniku razantní krok
restrukturalizace a potažmo zjednodušení
systému řízení, ale také
snížení administrativy a zkvalitnění
řídicích procesů.
Svatopluk Sýkora, generální ředitel
podniku říká, že jde především
o ověření schopností krajských ředitelů
plnit náročné úkoly současnosti.
Výsledkem auditu mohou být případné
personální změny ve vedoucích
funkcích. Pro dosažení co nejvyšší
objektivity audit provádí externí firma
ve spolupráci se zástupci podniku
a výsledky auditu mají být známy do
dvou měsíců.
AŽ DO ZÁKLADŮ
Proces restrukturalizace se bude
v dalším časovém průběhu týkat
celého podniku a jeho organizačních
jednotek. Jde o 13 krajských ředitelství,
v jejichž působnosti funguje 77
lesních správ, ale také 5 lesních závodů,
závod semenářský a sedm správ
vodních toků. Podle vedení podniku
se celá akce nekoná v důsledku
ekonomické krize, ale v důsledku
snahy zvýšit efektivitu správy svěřeného
majetku a hospodaření s ním.
Restrukturalizace nemá nijak omezit
péči o les ani o vodní toky či myslivost.
Jedná se o působnost na 1,3 mil.
ha lesního majetku a na 20 000 km
vodních toků. Je to zhruba polovina
lesů v ČR, kde se ročně vytěží téměř
7 mil. m3 dřeva při ročních tržbách
okolo 8 mld. korun. Veškerá činnost
podniku není financována ze státního
rozpočtu, ale z vlastních zdrojů,
případně pomocí komerčních bankovních
nástrojů včetně dotačních
titulů EU. Je otázkou, do jaké míry
se chod podniku konečně zcela stabilizuje,
protože jeho působnost
byla v minulých letech narušována
častými změnami na nejvyšších řídicích
pozicích.
ZLEPŠIT KVALITU LESŮ
Jedním z hlavních úkolů podniku
bude nepochybně i nadále zlepšování
kvality lesních porostů, které jsou
v mnohých lokalitách vážně narušeny
působením znečisťujících látek,
zejména v blízkosti průmyslových
aglomerací. Dlouhodobé překračování
emisních limitů se odrazilo jak ve
zhoršující se skladbě lesních porostů,
ale také ve snížení kvality dřevní
hmoty. Na mnohých místech, jako
například v Krušných horách nebo
Beskydech, došlo k nevratným procesům
znečistění. Zdroje, emitující
do ovzduší znečisťující látky, jsou
celostátně sledovány v rámci Registru
emisí a znečisťování, a správou
jeho databáze je pověřen ČHMÚ.
Například stacionární zdroje jsou členěny
podle tepelného výkonu a míry
vlivu technologického procesu na
znečisťování ovzduší nebo podle rozsahu
působení. Mimo to jsou modelově
vypočítávány emise z vytápění
domácností, z plošného použití rozpouštědel
nebo emise NH3 z nesledovaných
chovů hospodářských zvířat
nebo nakládání s chlévskou mrvou
Podobně probíhá i bilance mobilních
zdrojů, která zahrnuje emise ze
silniční, železniční, letecké a vodní
dopravy. Je tomu tak i u nesilničních
zdrojů, což jsou stavební nebo
lesní stroje či vozidla armády, kde se
využívá dopravních statistik, údajů
o prodeji pohonných hmot a skladbě
vozového parku.
Při emisní bilanci za rok 2007 se
například počítalo s 3500 zvláště
velkými a velkými zdroji znečistění.
Emise z domácích topenišť byla vypočítána
z údajů při sčítání lidu, domů
a bytů, přičemž používaná metodika
pro výpočet emisí z vytápění domácností
umožňuje odhad množství emisí
až na jednotlivé obce. Přes všechny
zaváděné programy snížení znečisťování
však máme k dosažení stavu,
jaký je například v Nizozemsku nebo
v severských státech, pořád ještě hodně
daleko. Výstavbě nových spaloven
komunálního odpadu, který je často
likvidován právě v domácích kamnech
a kotlích a je velkým zdrojem
znečistění, často brání aktivity „zelených“,
kteří podobné snahy šmahem
odsuzují s poukazem na jejich negativní
vliv na životní prostředí, jak se
tomu například v poslední době děje
na severu Moravy. /sas/