Čína položila základy pro nejmodernější jaderný reaktor IV. generace. Jako palivo bude používat uranové kuličky s grafitovým povrchem. Pro chlazení se podle nukleární agentury NucNet počítá s héliem. Demonstrační 200megawattová jednotka vyroste během 4 let nákladem 3 mld. jüanů (cca 0,5 mld. USD) v Š‘-tao-wanu, 800 km jihovýchodně od Pekingu. Projekt průmyslového jaderného parku Žung-čcheng (Rongcheng) počítá s vybudováním celkem 18 takových bloků a dalších čtyř s tlakovodními reaktory čínské konstrukce CPR-1000, jež vycházejí z původního francouzského projektu. Vysokoteplotní reaktor vyvinuli odborníci z Ústavu jaderných a nových energetických technologií pekingské univerzity Čching-chua. První elektřinu do sítě dodá „kuličkový“ zdroj, který bude sestávat ze 2 jednotek po 100 MW, v roce 2017. Konstruktéři a investoři předpokládají, že by se mohl stát velmi dobrým exportním artiklem: lze ho využít pro výrobu elektřiny, pro kogeneraci i pro vysokoteplotní procesy, mj. v rafinériích a chemickém průmyslu. Konstrukce reaktoru garantuje větší provozní bezpečnost. Výkon se reguluje průtokem chladicího plynu, takže natavení paliva je prakticky vyloučeno. Jihoafrická republika, kde se kuličková technologie vyvíjela dlouhá léta po přenesení výzkumů z německého Jülichu, se letos teprve rozhodne, zda spustí demonstrační jednotku v Pelindabě nedaleko Pretorie. Vyvíjet jaderný reaktor, který používá jako palivo uranové kuličky (PBMR), začal už v 50. letech XX. století profesor Robert Schulten. Pod jeho vedením se postavil v roce 1967 pokusný reaktor, který běžel plných 22 let. Další vývojové práce pokračovaly v koncernech Siemens a ABB. Program byl v roce 1989 v Německu ukončen a přenesen do Jihoafrické republiky. V reaktorech PBMR se používá štěpný materiál (uran, thorium nebo plutonium) ve formě keramického oxidu. Je uzavřen do grafitových kul iček velikosti tenisového míčku o hmotnosti zhruba 200 g. Typový reaktor používá cca 400 000 kuliček, jež lze za provozu automaticky přidávat či odebírat. Pohybují se v atmosféře z hélia, dusíku nebo oxidu uhličitého. V dalším okruhu se z tepla vznikajícího při štěpné reakci vyrábí pára pro turbínu. Modulární reaktor s kuličkovým keramickým palivem je první z nové (IV.) generace jaderných reaktorů. Štěpná reakce v těchto zařízeních probíhá za vyšších teplot. Chladí se nikoliv vodou, nýbrž plynem, nebo dokonce kovy (sodík, olovo). Co je velmi nadějné: dokážou „spalovat“ i použité palivo ze současných reaktorů. /pv/
