V poslední době jsme svědky častého výskytu nekvalitních až závadných potravin, nabízených spotřebitelům tu či onde. Není to ale žádná naše specialita, podobně jsou na tom spotřebitelé i v jiných zemích. A dá se říci, že z těch u nás zjištěných závad, odmyslíme-li si aféru s pančovaným alkoholem, převládá u nabídky spíše zahraniční dodavatel. Panují i názory, že země, jako je naše, jsou ještě přijatelným trhem pro to, co by se neujalo západně od nás. Příčin, proč k takovému stavu dochází, je jistě celá řada. Od benevolentních předpisů či nedostatečné kontroly až k mnohdy zbytečnému importu potravin, nahraditelných čerstvější domácí produkcí. Je těžké při naší kupní síle říkat široké spotřební veřejnosti, kupujte jen to kvalitní, ale přece jen bych tu použil slova Ondřeje Neffa z článku nedávného výtisku Lidových novin. „Jezme méně, ale lépe“. Už to by znamenalo určitou kvalitativní samoregulaci trhu, tou další by pak mohly být častější kontroly, které při dnešních technických možnostech mohou při mnohdy jen sekundové náročnosti vlastního úkonu sledovat potravinový řetězec od zpracovatelské fáze přes transport až po distribuci. Už při kontrole závadného alkoholu, která u nás v minulých měsících probíhala, ukázal se pro rychlost testů význam metody, nazvané laserová Ramanova spektroskopie. Nazvaná je podle indického fyzika a laureáta Nobelovy ceny za fyziku v roce 1930 Venkata Ramana. Její princip spočívá na analýze odrazu svazku laserového paprsku od ozářeného vzorku. Metoda se může používat k celé řadě strukturálních testů, kromě jiného i ke kontrole výbušnin, různých zakázaných látek nebo drog a její výhodou, kromě rychlosti měření, je i fakt, ocenitelný zvláště při kontrole potravin, že měřit lze i přes skleněný obal, průhledné plastové sáčky nebo fólie. Postupem času se i tato metoda dočkala své miniaturizace a přenosného provedení, což dnes zkoušky podstatně zjednodušuje a urychluje. S funkcí metody se naše veřejnost mohla ostatně blíže seznámit i při už uvedené metylalkoholové kontrole na pražské VŠCHT. Ramanovy spektrometry pracují většinou s lasery s vysíláním paprsku na vlnové délce 532 až 785 nm. Dnes jsou už většinou v ručním provedení a přinášejí jak okamžitě odečitatelné výsledky, tak poskytují zároveň i možnost propojení s vyhodnocovacím počítačovým systémem pro zpracovávání statistických dat. Náš problém s metylalkoholem nebyl jediným potravinovým problémem, kde by se Ramanova spektroskopie v minulých měsících uplatnila. Na různých místech a u různých distributorů se přibližně ve stejné době objevoval hned další nedostatek ve skladbě potravin, tentokrát u některých masových směsí, kde docházelo k nedovolené záměně hovězího masem koňským nebo třeba losího masem vepřovým. Do tohoto už léta opakovaného jevu se proto nyní vložilo i německé Spolkové ministerstvo pro vzdělání a výzkum BMBF se svým speciálním úkolem FreshScan. Cílem jeho zadání bylo vyvinout přístroj pro kontrolu nejen záměny složení potraviny, ale i její čerstvosti, a to se schopností užití takového přístroje v celém zpracovatelském a distribučním procesu. Na realizaci úkolu se podílela celá řada význačných německých institucí, jako jsou TU Berlín, Fraunhofer Institut IZM nebo Ferdinand-Braun-Institut. Výsledkem jejich úsilí bylo vyvinutí laserového ručního měřiče s červenou laserovou diodou s vyzařováním na vlnové délce 671 nm. Laserový paprsek se vysílá do testované látky, v mase se rozptýlí, přičemž hodnota rozptylu ukazuje na druh i stáří masa. Možné je tak rozlišit různé druhy masa, vepřové od hovězího nebo koňského, krůtí od kuřecího apod. Podařilo se identifikovat i exotické druhy masa, jako je např. krokodýlí nebo hadí. Naprostou novinkou mezi přístroji laserové Ramanovy spektroskopie je ale ruční spektrometr First Guard™ od amerického výrobce Rigaku, který jako jediný využívá laseru s vlnovou délkou 1064 nm. Ten při své vlnové délce při testu podstatně zabraňuje, oproti spektrometrům v blízké infračervené, vlivu možné fluorescence, která dobu měření může jinak podstatně prodloužit a někdy i měření znemožnit. Tyto nové Ramanovy spektrometry s 1064 nm předepisují nyní např. přední světové farmaceutické společnosti jako jedinou přípustnou měřicí metodu při identifikaci padělků léčiv. Přístroj je napájen Li-ion články a vedle své základní vlnové délky je First Guard™ rovněž k dispozici v provedeních 785 nm a 532 nm a v přenosném stolním provedení. Uvedením této skupiny spektrometrů vývoj přístrojové techniky pro kontrolu potravin zdaleka nekončí. Zmiňovaný Institut IZM patří do sítě ústavů společnosti Fraunhofer Gesellschaft, kde se pro tyto záměry ustavila dokonce speciální aliance Food Chain Managements. Ta koordinuje součinnost jednotlivých dílčích ústavů společnosti, kde např. Institut ISS řeší úkol kontroly regionální produkce, Institut IPMS kontrolu zralosti a stavu ovoce, Institut ISIT využívá cesty biosenzorů s elektronickým vyhodnocováním a v Institutu IVV vyvinuli dokonce aktivní balicí fólii, která zkažený produkt okamžitě prozradí při balení změnou svého zbarvení. /jč/
