Rakousko má problémy se silnými motory

Technologický pokrok ve vývoji nových pohonných jednotek nepřináší očekávané výsledky ve snižování emisí skleníkových plynů. Spotřebitelé se totiž stále výrazněji orientují na větší a silnější vozy spotřebovávající více paliva, a tedy produkující více oxidu uhličitého i dalších škodlivých látek. Zastavit tento trend mají nové normy, které začnou platit od poloviny roku, předpokládá rakouské ministerstvo životního prostředí v bilanční zprávě o emisích CO2 v zemi. Konstatuje v ní, že předloni bylo v Rakousku přihlášeno 308 048 nových osobních automobilů. Stoupla přitom průměrná spotřeba i emise nových aut, která produkují kolem 164 gramů oxidu uhličitého na ujetý kilometr. Ještě v roce 2005 to bylo jen 161 gramů. Objemem emisí dieselové motory předloni poprvé předhonily zážehové agregáty, u nichž se množství vypouštěného CO2 snížilo. V absolutních číslech dosáhly emise nově přihlášených vozů 307 000 tun, zhruba stejně jako v předchozím roce. Ministerstvo životního prostředí upozornilo v této souvislosti na plány Evropské unie snížit množství vypouštěného oxidu uhličitého u nových vozů a na reformu rakouských norem platnou od letošního prvního července. Vozy, které budou produkovat 120 a méně gramů CO2 na ujetý kilometr, obdrží bonus 300 eur. Pro automobily s alternativním pohonem (hybridním, zemní plyn/ bioplyn, vodík nebo kapalný plyn) se počítá s ještě větším bonusem. Naproti tomu u aut s emisemi přes 180 g/km se má zavést malus 25 eur za každý gram navíc a tato hranice se má v polovině roku 2010 zpřísnit na 160 gramů. Zejména prudký rozvoj silniční dopravy a celkově stoupající spotřeba energií způsobily, že Rakousko leta neplní emisní limity. Podle Kjótského protokolu se množství vypouštěného oxidu uhličitého mělo v porovnání s úrovní roku 1990 snížit o třináct procent. Ve skutečnosti však do dnešního dne stouplo o osmnáct procent. „Nikoho to příliš netrápí,“ povšiml si komentátor deníku Der Standard, který na tento rozpor poukázal. Rakousko vypustilo v roce 1990 do ovzduší celkem 78,9 milionu tun skleníkových plynů, Česko bezmála 200 milionů tun. O čtrnáct let později stouply rakouské emise na 91,3 milionu tun, kdežto české klesly pod hranici 150 milionů tun, uvádějí statistky Evropské ekologické agentury. V přepočtu na obyvatele už Rakušané s 11,13 tunami CO2 dýchají na záda podstatně průmyslovějšímu Česku (14,28 t), které navíc nemůže krýt domácí spotřebu elektřiny ze dvou třetin bezemisními vodními zdroji jako Rakousko. (kp)