Sousední Rakousko patří mezi
přední země v oblasti využívání
obnovitelných energií. Existuje mnoho
regionálních výzkumů a vývojů
i podniků, které se zaměřily na tyto
zdroje energie. Speciální sítě a klastry
umožňují firmám vzájemné využívání
vědomostí a zdrojů.
Obnovitelná energie označuje
energii, která se vyrábí z trvalých
zdrojů, jež jsou podle lidských měřítek
nevyčerpatelné. Tyto regenerativní
zdroje se mohou vyskytovat ve
formě větrné energie, vodní energie,
slapové energie, slunečního světla
a tepla a geotermální energie. Rozhodující
je také, aby při využívání
těchto trvalých zdrojů nevznikal
oxid uhličitý ani radioaktivní odpad.
Přitom se při procesech, které se
v životním prostředí nepřetržitě odehrávají,
vyčleňuje energie a dodává
k technickému využití. Ve fyzikálním
smyslu se energie neobnovuje,
nýbrž se z uvedených zdrojů stále
nově přivádí.
U obnovitelných zdrojů energie se
rozlišují tyto druhy:
? Obnovitelné zdroje energie ve
výrobě elektřiny: jako například vodní
energie a ekologický proud (malé
vodní elektrárny, proud z pevné,
kapalné nebo plynné biomasy, skládkový
a kalový plyn, geotermální energie,
větrná energie a fotovoltaika)
? Teplo z obnovitelných nositelů
energie: jako například dálkové vytápění,
zařízení na biomasu, sluneční
energie, geotermální energie a teplo
z okolí.
? Biopaliva: jako například bionafta,
rostlinný olej, kapalný plyn, zemní
plyn, vodík a metanol.
Vzrůstající využívání regenerativních
zdrojů energie a použití energetických
technologií šetřících životní prostředí
podstatně přispívá k trvalému vývoji.
Mohou navíc přispět k zajištění blahobytu
a kvality života pro budoucí generace.
Regenerativním zdrojům energie
patří budoucnost. Jsou čisté, šetří klima
a jsou nevyčerpatelné.
V Rakousku je podíl obnovitelných
nositelů energie, na rozdíl od jiných
evropských zemí, tradičně velmi
vysoký. Od začátku 80. let 20. století
se podíl obnovitelných nositelů energie
na hrubé domácí spotřebě pohybuje
konstantně nad 20 %. Dosud
nejvýznamnější obnovitelný zdroj
energie představuje vodní energie
s podílem více než 11 %. Zbývající
podíly ve výši téměř 11 % připadají
z velké části na používání biogenních
paliv (především biomasy).
Obrat v oblasti veškerých obnovitelných
nositelů energie – bez středních
a velkých vodních elektráren – se tak
odhaduje v roce 2004 na 1461 mil. eur
a v roce 2005 na 1880 mil. eur. V roce
2004 bylo v oblasti obnovitelných
nositelů energie přibližně 13 560 pracovních
míst, v roce 2005 to bylo 17
600 pracovních míst.
V Rakousku je vysoký počet malých
a středních podniků v oblasti biomasy
a bioenergie. Rovněž kompetenční
centra a sdružení se intenzivně zabývají
obnovitelnou energií z biomasy
a biopaliva (biopohonných hmot).
V oblasti výzkumu a vývoje obnovitelných
zdrojů energie působí
v Rakousku celá řada ústavů a podniků.
Jednou z nejznámějších je Rakouská
agentura pro energii - Austrian
Energy Agency ve Vídni. Tato národní
energetická agentura byla založena
v roce 1977, jako nezisková organizace,
má 80 zaměstnanců a roční obrat
7 mil. EUR. Agentura je hlavním
partnerem federální vlády v oblasti
obnovitelných zdrojů. Pracuje na
tomto poli: výstavba a vytápění,
doprava, technologie a systémy, ekonomika
a vládní politika, mezinárodní
spolupráce, klima:aktiv (Rakouská
iniciativa na ochranu klimatu).
BIOMASA
Rakouská asociace pro biomasu
má 140 členů. Podle Ing. Grausama
z této asociace je využití štěpky
a biomasy pro účely vytápění vysoce
efektivní. Rakousko v současné době
využívá pouze 2/3 ročního růstu dřeva.
Asociace kromě propagace a podpory
svých členů pořádá také školení
pro instalatéry, topenáře a kominíky,
jež po absolvování těchto školení
obdrží certifikát, který jim umožňuje
tato zařízení odborně instalovat.
Jako příklad lze uvést, že podíl na
vytápění dřevem, štěpkou a peletami
v Rakousku neustále vzrůstá, roste
také počet projektů dálkového centrálního
vytápění biomasou tam, kde
zemědělci budují systémy na vytápění
celých obcí. Budují sklady pro
štěpku a instalují kotle na vytápění
a rozvod tepla. Instalovaný výkon
těchto výtopen je 50 až 250 kW.
Návratnost investice je plánována na
15 let. V Rakousku je 1002 podobných
zařízení, dosahují 1132 MWt
a 66 % těchto výtopen vybudovali
zemědělci.
SOLÁRNÍ ENERGETIKA
Svaz Austria Solar byl založen
v roce 1999. Hlavním cílem je posílit
trh solárních zařízení. V roce
2006 bylo v Rakousku cca 3,3 mil.
m2 solárních panelů s celkovým
instalovaným výkonem 2318 MW.
V současné době má solárně-termální
systémy 220 000 domácností, tzn.
že přibližně každý pátý rodinný dům
je vybaven solárním topným systémem.
V Rakousku přibyde ročně
cca 20 000 nových instalací. Austria
Solar pořádá také školení pro instalatéry
a projektanty. Rakousko poskytuje
dotace na solárně-termální systémy
jednak pro soukromé domy, které
jsou udělované z federálních prostředků
za pomoci finanční asistence
z komunálních rozpočtů. Náklady na
pořízení solárních systémů jsou odečitatelné
z daní.
Obrat průmyslu zabývajícího se
solárními systémy byl cca 400 mil.
eur v roce 2006. Solární průmysl
zaměstnává cca 6500 lidí.
ENERGETICKY SOBĚSTAČNÉ MĚSTO
GÜSSING
Jedním z úspěšných příkladů je burgenlandský
okres Güssing, který byl
kdysi hospodářsky velmi zaostalý. Příčinou
bylo, že po 50 let to byl pohraniční
region u maďarských hranic, kde nebyla
téměř žádná infrastruktura (železnice,
dálnice), žádné větší firmy nebo průmyslové
podniky, a také málo pracovních
míst. V důsledku toho 70 % obyvatel
týdně pendlovalo do Vídně a Štýrského
Hradce a zpátky, rovněž zde byla
vysoká frekvence stěhování za prací do
měst a málo strukturované zemědělské
plochy. Dodatečně k těmto problémům
přistoupil silný úbytek kapitálu z regionu
za dokupování fosilní energie (olej,
proud, pohonné hmoty).
V roce 1990 se radě města Güssing
podařilo dosáhnout základního usnesení:
100% vystoupení ze zásobování
fosilními energiemi. O 14 let později
se hovoří již o nejdůležitějším usnesení
rady města všech dob. Na odpovědnosti
radnice ležel i počátek uskutečnění
prvních opatření energetické
koncepce, úspor energie. Všechny
objekty a zařízení, nacházející se
v centru obce, byly energeticky optimalizovány
tak, že výdaje za energii
v obecním rozpočtu jsou téměř poloviční.
První úspěchy pro životní prostředí
se staly základem a pobídkou pro
další práce v konceptu „energeticky
soběstačného města“. Tak se podařilo
pořídit biodiesel zařízení (centrálu)
na řepkový olej, instalovat dvě místní
teplárenské sítě na bázi biomasy (pro
místní čtvrtě města Güssing) a přesvědčit
městskou radu, aby bylo město
Güssing vybaveno i dálkovým vytápěním
na bázi dřeva. Neuvěřitelný výkon,
když si uvědomíme, že potřebné zařízení
bylo tenkrát největším zařízením
na biomasu a ještě dnes patří k třem
největším. Aby se mohl projekt dálkového
tepla v Güssingu financovat, byly
nutné stovky jednání na úrovni nejen
zemských a spolkových úřadů, ale
dokonce přímo v Bruselu.
V Güssingu se také na základě těchto
projektů etablovalo Evropské centrum
pro obnovitelné zdroje energie
pod vedením Ing. Reinharda Kocha,
které je dnes v odborných kruzích
uznávanou institucí. Spolu s partnery
z celé Evropy zde vznikají koncepty
pro regionální využívání obnovitelných
zdrojů energie. /mf/
Pokračování v příštím čísle