Nová odbavovací hala mezinárodního
karlovarského letiště ve
futuristickém stylu dokazuje, že
s pomocí oceli lze stavět funkční
a přitom působivé konstrukce.
Nový halový komplex připomínající
svým tvarem motor proudového
letadla umožňuje odbavit až
půl milionu cestujících za rok. Celá
stavba se vyznačuje jednoduchostí,
účelností a současně zajímavým
designem. Není divu, že nová odbavovací
hala letiště Karlovy Vary
byla letos nominována na prestižní
ocenění Stavba roku 2009.
Modernizované letiště tak dosáhlo
standardní úrovně jak prostorové,
tak i kvalitativní, která se očekává
u regionálních letišť EU obdobné
velikosti a významu.
Tři etapy projektu
Rozsáhlá modernizace Karlovarského
letiště byla rozdělena do tří
etap:
I. zahrnovala rekonstrukci stávající
vzletové a přistávací dráhy
v současných rozměrech.
II. kompletní rekonstrukci světelného
zabezpečovacího zařízení
vzletové a přistávací dráhy (nerealizovala
EUROVIA).
III. sestávala ze dvou částí. První
část řešila rekonstrukci stávající
odbavovací budovy za plného provozu
letiště s ohledem na plnění
Schengenských dohod a druhá část
zahrnovala výstavbu nového moderního
odbavovacího terminálu.
Areál letiště vytváří osobitý komplex
na náhorní plošině nad Karlovými
Vary. Nová odbavovací hala je
kompozicí tří seříznutých prstencových
ploch utvářejících objekt, který
optickým klamem vytváří dojem
eliptické – protáhlé koule či ragbyového
míče. Lidé stavbu často nazývají
obřím projektilem, trupem nebo
jim připomíná protáhlé vajíčko.
Svým dynamickým tvarem vyvolává
pocity rychlosti, svojí rafinovaností
eleganci přesné křivky.
Nový objekt kontrastuje s původní
letištní budovou, která je charakteristická
pevným řádem a symetrií.
Spolu s ní však vytváří jeden kompoziční
celek v půdorysu písmene H se
čtyřmi křídly. Nová hala je ke staré
stavbě připojena spojovacím krčkem,
který mezi oběma budovami vytváří
nezbytnou prostorovou distanci.
Konstrukce haly
a její technické řešení
Architektonický návrh tvaru haly
je vyprojektován tak, aby veškeré
formy byly dobře geometricky
i výrobně definované a aby vytvořily
kompaktní, vyvážený celek. Konstrukce
je na první pohled prostorově
složitá, je však přesně a poměrně
jednoduše definována pomocí přímek
a kružnic a jejich rotace kolem
bodu. Hala je situována na půdorysu
o rozměrech 70x28 m, nejvyšší
místo – hřeben nosné konstrukce
– je ve výšce 11,20 m.
Hlavními nosnými prvky konstrukce
budovy, která je kotvena do
železobetonových patek, jsou dva
v patě spojené a ve vrcholech odkloněné
oblouky z trub ? 377x16 mm,
které jsou vzájemně spojeny táhly
systému Macalloy. Rozpětí obou
hlavních oblouků je 31,8 m.
Opláštění haly, které připomíná
trup letadla, je z obkladu Kalzip
a obkladu Montaline na podkonstrukci
z trapézových plechů na
ocelových roštech. Mezi trapézovým
plechem a obkladem je tepelná
izolace a parotěsná zábrana.
U příležitosti Dne otevřených
dveří na letišti Karlovy Vary, který
se konal počátkem října, jsme
požádali o krátký rozhovor hlavního
stavbyvedoucího Ing. Radomíra
Kletečku.
n Pane inženýre, nová odbavovací
hala karlovarského letiště je
důkazem toho, že s pomocí oceli
lze realizovat zajímavé, funkční
a přitom estetické konstrukce.
Čím je pro vás osobně tato stavba
zajímavá?
Především byla zajímavá svým
tvarem a architektonickým výrazem.
Při realizaci stavby se musela
doslova za pochodu řešit spousta
detailů, které nebyly obsažené
v prováděcí dokumentaci. Nakonec
se ale myslím podařilo záměr autora
projektu naplnit.
n Co předcházelo výstavbě?
Nejprve bylo třeba realizovat
základy ze železobetonových patek.
Před vlastní montáží haly bylo
nezbytné rovněž položit rozvody
kanalizace, drenáže a přeložky veškerých
kabelových rozvodů. Dále
bylo nutné upravit plochu do roviny
a zpevnit. Teprve pak jsme mohli
přikročit k vlastní konstrukci haly.
Ocelová konstrukce je montovaná,
jednotlivé díly byly předvyrobeny
v dílně a na místě byly svařované
obloukem.
n Jak jste byl jako hlavní stavbyvedoucí
spokojen se subdodavateli?
Na stavbě pracovala celá řada subdodavatelů.
Spolupráce s nimi byla
myslím vcelku dobrá a tak jsem
rád, že se stanovené termíny i přes
nepříznivé klimatické podmínky
podařilo dodržet. Menší problémy
se vyskytly s dodávkami opláštění
a s jeho postupem. Kolaudační řízení
proběhlo úspěšně v dubnu letošního
roku.
Střípky s historie
Letiště Karlovy Vary
l Založení letiště u lázeňského
města Karlovy Vary bylo vyvoláno
rozvojem letectví a civilní letecké
dopravy u nás v počátku 20. let
minulého století. Karlovy Vary až
do roku 1927 hledaly nejvhodnější
lokalitu pro letiště v blízkosti města.
Nakonec padla volba na území
katastru Olšová Vrata.
l Po výkupu pozemku a majetkoprávním
vypořádání převzalo v roce
1929 z pověření čs. státu ministerstvo
veřejných prací zajištění dalších
přípravných prací na výstavbu
letiště v hodnotě převyšující milion
korun.
l Letištní pláň byla odvodněna,
zrekultivována a oseta trávou. Holá
letištní plocha ve tvaru lichoběžníka
měla celkovou rozlohu 40 ha,
bez letištních objektů.
l V roce 1930 byl předložen
projekt hangáru, jehož autorem je
akademik Stanislav Bechyně. Studii
odbavovací budovy zpracoval
architekt Rudolf Weise z Karlových
Varů; návrhy ale nebyly přijaty.
l V říjnu roku 1931 byla zpracováním
nového projektu pověřena
pražská firma Ing. Jana Blažka.
Nové objekty byly uvedeny do provozu
v roce 1933.
l Hlavní odbavovací budova
a další objekty byly na tehdejší
poměry dostatečně kapacitní
s dokonalou architekturou, kterou
obdivujeme dodnes.
l Letecký provoz začal v provizorních
podmínkách již 15. května
1931 na trati Praha - Mariánské
Lázně - Karlovy Vary. Od té doby
se slibně rozvíjel.
l V roce 1936 bylo letiště Karlovy
Vary - Olšová Vrata dokonce
zařazeno do sítě evropských letišť
s návazností na spojení z Prahy do
Amsterodamu, Berlína, Bělehradu,
Budapešti, Vídně a dalších měst.
l V letech 1937-1938 mělo město
a karlovarské letiště spojení s 11
městy v naší republice.
l Ve válečných letech okupovala
letiště stíhací pilotní škola Luftwaffe.
Po válce se veškeré úsilí zaměřilo
na rychlé zprovoznění letiště;
provoz byl obnoven již v roce 1946,
a to sezónní linkou Praha - Karlovy
Vary - Praha.
l Od roku 1952 nastává v historii
karlovarského letiště nová éra.
Začíná výstavba vzletové a přistávací
dráhy s cementobetonovým
krytem v délce 2150 m, včetně
pojezdové dráhy. Postupně byla
rozšířena odbavovací plocha, provedeny
generální opravy letištních
objektů, příjezdové komunikace,
apod. Letiště bylo vybaveno novou
zabezpečovací leteckou technikou.
l Letiště mělo v té době pravidelné
spojení s Brnem, Ostravou
a Košicemi, Berlínem (Schönefeld
v bývalé NDR) a nepravidelnými
linkami s Vídní.
l V roce 1965 vybudovali pracovníci
letiště vlastními silami radiomaják
na kopci u Stružné. Téhož roku byl
také zahájen celoroční provoz.
l V roce 1967 byl dosažen do té
doby největší počet přepravovaných
cestujících - 47 000. Špičkovým
obdobím v historii letiště
je rok 1978. Denně se provozovalo
šest pravidelných leteckých spojů.
V obou směrech bylo odbaveno
50 000 cestujících.
l Opatření směřující k úspoře
pohonných hmot a prudký nárůst
cen letenek zapříčinily počátkem
80. let pokles zájmu o cestování
letadly. Na letišti Karlovy Vary
klesl provoz o 74 % a nakonec byl
zastaven. V té době se dokonce
zvažovala otázka jeho dalšího provozováni
jako civilního dopravního
letiště.
l Od roku 1981 je udržován pouze
sezónní (letní) provoz mezi Prahou
a Karlovými Vary.
l Nakonec se podařilo v letech
1984-1985 dokonce zrealizovat
cemenobetonový kryt vzletové a přistávací
dráhy asfaltobetonovým
kobercem v rámci její kompletní
opravy. Od roku 1989 má opět statut
mezinárodního letiště.
Ctibor Čejpa, Karlovy Vary
Snímky autor
