V těchto dnech projednala Rada pro životní prostředí EU otázky snižování emisí znečišťujících látek v ovzduší, přípravy a možný způsob co nejširšího zapojení států do ochrany klimatu i legislativní ochranu trhu s emisními povolenkami. Ministři životního prostředí států EU28 diskutovali o snižování dopadů znečištění ovzduší na zdraví lidí a ekosystémů. Od roku 2013 se totiž projednává směrnice stanovující emisní stropy, tedy nepřekročitelná množství emisí znečišťujících látek, či jejich skupin, které lze vypustit do ovzduší ze zdrojů znečištění způsobených lidskou činností na území jednotlivých členských států za jeden rok. Emisní stropy stanovené pro rok 2020 odpovídají mezinárodním závazkům EU vyplývajícím z Göteborského protokolu. Návrh směrnice dále stanovuje cíle pro rok 2030. „Česká republika vítá úsilí Evropské komise na poli snižování emisí látek znečišťujících ovzduší, a to především proto, že berou v potaz velká zdravotní rizika znečištění ovzduší i významné škody na přírodních ekosystémech, majetku a v zemědělství. Je zřejmé, že řešení problémů se znečištěným ovzduším je možné jen koordinovaným mezinárodním úsilím, a Česká republika proto podporuje nastavení závazných cílů k roku 2030,“ konstatoval náměstek ministra životního prostředí pro fondy EU Jan Kříž. Upozornil, že současné předpoklady o budoucím vývoji se nemusí naplnit. Měli bychom být tedy připraveni zohlednit případný odlišný vývoj, kupř. v oblasti energetické bezpečnosti a chudoby či v zemědělství. V souvislosti s aktuálním mezinárodním vyjednáváním o ochraně klimatu a přípravou na konferenci koncem tohoto roku v Paříži ministři diskutovali o pozici EU i o jejím vyjednávání s ostatními smluvními stranami Úmluvy. Prioritou EU na konferenci v Paříži, kde by měla být přijata nová globální dohoda o ochraně klimatu, bude zajistit co nejširší zapojení všech států, především těch, které produkují velké množství emisí. „Z pohledu České republiky je zásadní, aby národní redukční závazky byly zakotveny v nové smlouvě o ochraně klimatu právně závaznou formou. Dostatečně ambiciózní redukční závazky by měly být přijaty všemi smluvními stranami Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu. Proto budou mít i nadále klíčovou roli obousměrná jednání, a to nejen se státy, které jsou názorově blízké Evropské unii, ale také s progresivními rozvojovými zeměmi a státy, které stojí na opačné názorové straně než EU,“ dodal Jan Kříž. Lotyšské předsednictví na setkání informovalo o stavu projednávaného návrhu k vytvoření rezervy tržní stability evropského systému pro obchodování s emisemi skleníkových plynů. Rada EU a Evropský parlament se shodly na kompromisním znění návrhu, který má v budoucnu ochránit systém EU ETS před nežádoucím výrazným přebytkem emisních povolenek. Nová legislativa by měla vstoupit v platnost od roku 2019. /im/
