V rámci evropského přednáškového turné navštívil vloni naši republiku objevitel bosenských pyramid Dr. Semir Osmanagič, Ph.D. Tento autor mnoha knih o historii a odborník na prehistorické civilizace si v roce 2006 povšiml, že jeden zalesněný kopec nedaleko Sarajeva je až nepřirozeně pravidelný. Následným měřením se zjistilo, že jde o momentálně nejvyšší a nejpřesněji orientovanou pyramidu na Zemi nazvanou Slunce. Její délka základny a výška je oproti Velké pyramidě v Gíze větší (v Gíze je vysoká 147 m, Slunce v Bosně má 220 m). Postupně bylo v okolí identifikováno několik dalších podobných útvarů, proto mluvíme o Bosenském údolí pyramid. Zatím byly objeveny čtyři pyramidy a Chrám Matky Země. Nejsou kamenné jako v Egyptě, ale většinou jílové a na povrchu mají mnohatunové bloky odlité z geopolymeru. Zajímavé je, že z vrcholků vychází dnešní technikou měřitelný signál o frekvenci 28 kHz a v okolí jsou měřitelné další energetické anomálie. Ve své přednášce v Brně Semir Osmanagič uvedl: „V roce 2006 jsem egyptskou vládu požádal o pomoc s prokázáním existence našich pyramid. Poslali nám tři experty, kteří 40 dní kopali a bádali a vydali písemnou zprávu, že bosenská pyramida Slunce je lidmi vyrobená stavba, navíc s přesnější orientací stran ke kosmickému severu než je Velká pyramida v Gíze. Egyptu se však ‚konkurenční‘ pyramidy vůbec nelíbí, proto se jejich existenci snaží všemožně popírat.“ V roce 2006, před velkou krizí, přijíždí do Egypta asi 8 000 000 turistů, aby si prohlédlo pyramidy, a nechávají egyptské ekonomice asi 15,5 mld. dolarů. Představte si, že by jim ubylo 20 procent těchto turistů. To se rovná více než 3 mld. dolarů. Vedoucí egyptských archeologů proto prohlásil, že žádné bosenské pyramidy neexistují a tzv. umělé betonové bloky jsou přírodní. Experti, kteří předtím potvrdili jejich existenci, buď přišli o práci, nebo byli donuceni své prohlášení odvolat. Jde o záležitost nikoli lokální, nýbrž o téma celosvětové, které má rovinu vědeckou, ale i politickou a ekonomickou. „Z mého pohledu to bylo až neuvěřitelné – celou dobu jsem se díval na snímky pyramid a celé řady dalších artefaktů na promítacím plátně a poslouchal, jak vlastně úředně ani neexistují. Přes protesty a stížnosti Evropského institutu pro archeologii vykopávky navštívila celá řada vládních úředníků, včetně ministerského předsedy. Evropský institut pro archeologii se však všemožně snažil projekt zastavit. Jeho snažení mělo za následek bojkot ze strany odborné veřejnosti v celosvětovém měřítku, i přes řadu předložených vědeckých argumentů. Pod pohrůžkou ztráty prestiže i zaměstnání do Bosny v té době nepřijel ani jeden archeolog,“ říká Semir Osmanagič. Založil následně nevládní neziskovou organizaci s cílem pokračovat ve vykopávkách a vědeckém výzkumu. Ačkoliv byli účastníci akce některými vědci a médii osočováni, že namísto archeologických vykopávek tvarují okolní kopce do podoby pyramid, výzkum úspěšně pokračuje dodnes. Před několika lety odpor proti projektu dosáhl takové intenzity, že ministerstvo kultury v Bosně vydalo zákaz archeologických vykopávek v prostoru pyramidy Slunce. Účelovou záminkou bylo, že pracemi dochází k devastaci ruiny středověkého hradu ze 16. století. Zastaví se však muž s vizáží filmového Indiana Jonese před byrokratickou perzekucí, když je přesvědčen, že stojí na prahu mimořádného archeologického objevu, který přepisuje oficiální dějiny a učebnice historie v celoplanetárním měřítku? Semir Osmanagič, ředitel Centra pro archeo- logii a antropologii na americké univerzitě v Bosně a Hercegovině a člen ruské akademie věd je excelentním odborníkem na staré civilizace a vydal o nich 12 knih. Po několika letech vleklých soudních sporů se Osmanagičovi podařilo dosáhnout zrušení zákazu činnosti na pyramidě Slunce. Od té doby nadace koordinuje dobrovolníky z celého světa, kteří chtějí být součástí největšího objevu poslední doby. Za přítomnosti odborníků se účastní archeologických vykopávek, třídí nalezené artefakty apod. Z vědeckého hlediska již není pochyb o tom, že bosenské pyramidy existují, jen jsou veřejnosti málo známy, neboť informace o nich média úspěšně ignorují. Zkamenělý list nalezený mezi dvěma bloky kvádrů s datací radiouhlíkovou metodou 29 000 let a celá řada dalších artefaktů je ve státním muzeu ve Visoku vystavena teprve od května roku 2014. Tento údaj vlastně hovoří jen o minimálním stáří bosenských pyramid, protože list se mezi dva mnohatunové bloky zdiva mohl dostat o desítky tisíc let později, než je jejich skutečné stáří, teprve až když byl „betonový“ obal zvětralý a poškozený. Součástí označení dnešních betonů je i index pevnosti v tahu v megapascalech. B 10 patří do základů, B 20 je již relativně kvalitní konstrukční beton používaný ve stropních konstrukcích, B 30 je ještě kvalitnější a B 60 je ten nejkvalitnější beton, který prostřednictvím našich nejmodernějších technologií dnes dokážeme vyrobit. „Beton“ v Bosně by v kontextu dnešního označení nesl index B 90–B 130. Pochopitelně obsahuje tamní kamenivo, ale i pevnější jílové pojivo na bázi geopolymerů. Jeho složení shodně potvrdilo několik vědeckých ústavů z nejrůznějších koutů světa, mj. i z České republiky. Duchovním otcem objevených geopolymerů je prof. Joseph Davidovitz z Francie, který již v roce 1976 šokoval svět zprávou, že kamenné bloky egyptských pyramid jsou umělého původu. Davidovitz 20 let žádal egyptskou vládu o poskytnutí vzorku kamene. Po úspěšném laboratorním testování aglomerovaného kamene, který pohlcuje i záření, našel vodu, vzduchové bublinky i úlomky lidských vlasů, nehtů a tkanin stavitelů pyramid. Nic z toho se v přírodním kameni nevyskytuje. Davidovitz tedy vědeckou metodou prokázal, že jde o umělý, lidmi vytvořený aglomerovaný kámen, který byl do bednění odlévaný přímo na staveništi. Se studenty pak jeho výrobu několikrát opakoval. Za zmínku stojí, že recept mu poskytl záznam klínového písma na hliněných tabulkách. Joseph Davidovitz je uznávaná vědecká kapacita, nositel nejvyššího státního francouzského vyznamenání za zásluhy o republiku. Vydal několik knih, které vyšly i v češtině. Prvním, kdo měřil energetické jevy v okolí pyramid v Bosně, byl chorvatský fyzik a elektroinženýr Slobodan Mizrag ze Záhřebu. Procházel jednotlivé vrcholky kopců v okolí Visoka a hledal frekvenční anomálie. Na okolních kopcích ani u paty pyramidy Slunce nenaměřil žádné. Až když přišel na její samotný vrchol, detekoval a změřil v kruhu o poloměru 4,5 m existenci elektromagnetického pole o frekvenci 28 kHz. Když vystoupil z tohoto pomyslného kruhu na jakoukoliv stranu, přístroje nevykazovaly přítomnost této frekvence. To ukazuje na fakt, že elektromagnetické pole nejde do stran, ale svisle vzhůru, navíc síla signálu roste se vzdáleností od povrchu pyramidy. Vykazuje znaky non-herzion vlnění. Ke stejnému výsledku došli i tři další nezávislí experti. Frekvence vycházející z pyramid jsou změřené. Vše je ve spektrech ultrazvuku a infrazvuku. Pomocí elektronického dekodéru byla frekvence převedena na slyšitelnou mez, kterou si můžete poslechnout. Z vrcholku pyramidy Slunce tedy prokazatelně vystupuje dnešní fyzikou detekovatelné elektromagnetické pole o frekvenci 28 kHz, které se většinou používá pro experimenty s levitací. Jak je to možné? Nevíme. Kde se signál na pyramidě vzal? To umí vysvětlit jen málokdo. Faktem však zůstává, že pokud do pyramidy pustíte signál na úrovni několika milivoltů, vrátí se několikanásobně zesílený, navíc z několikakilometrové hloubky, kde se nachází buď objemné kovové těleso, nebo rudné ložisko, na které je celá země bohatá. K bosenským pyramidám se sjíždějí zájemci z nejrůznějších světových stran, přestože o nich široká veřejnost neví a odborný svět jejich existenci popírá. Zajímá se o ně NATO. Každý rok se v Sarajevu pořádají mezinárodní vědecké konference na téma funkce pyramid. Semir Osmanagič se domnívá, že světu ještě dalších 10 let potrvá, než existenci bosenských pyramid přijme. Ve světě existují tisíce nejrůznějších pyramid, které společně vytvářejí pravidelnou „energetickou“ síť a očividně sbírají, koncentrují a někam posílají měřitelnou formu energie. Je tedy jen na nás, jak dlouho si budeme vědomě lhát do kapsy a existenci pyramid i jejich energií popírat, nebo se jí intenzivně zabývat. Mgr. Radovan Šejvl
