Zábavní park Disney World letos slaví 50 let od svého založení. Za půl století existence o něm slyšel téměř každý na světě — ovšem prakticky nikdo si ho asi nespojí s hnutím za lepší a příjemnější „město budoucnosti“. Ale měli bychom.
Když zakladatel firmy Walt Disney v roce 1966 oznámil, že začne stavět Epcot (dnes jen jedna část celého Disney Worldu), nechtěl rozhodně stavět „jen“ zábavní park. Jeho slovy řečeno, mělo se jednat o „živý plán pro budoucnost“, který na světě neměl obdoby: zbrusu nové město postavené na zelené louce, doslova od nuly. Nejlepší představu o jeho vizi dodnes nabízí zhruba 25minutový film produkovaný Disneyho společností (youtube.com/watch?v=sLCHg- 9mUBag). V něm zakladatel firmy mluvící laskavě a pomalu jako ke skupině dětí podrobně popisuje, co plánuje vybudovat na zhruba 110 km2 uprostřed Floridy, nad nimiž získal dokonalou kontrolu (firma v tichosti vykoupila prakticky celé území ještě před oznámením záměru). Součástí Disneyho představy o Epcotu mělo být zhruba 20tisícové městečko přímo v rámci zábavního parku. To mělo sloužit jako ukázkový příklad inovativních řešení v oblasti městského plánování, architektury, řízení a správy. Měl tu vzniknout velkých technologický park. Inovace v něm vznikající by se měly ověřovat přímo v rámci komunity. Domácnosti v Epcotu by byly první, kdo by dané výrobky získávaly a vyzkoušely by je, než by se inovace vydala do zbytku světa. Méně movití obyvatelé Epcotu by mohli bydlet v prstenci výškových bytových domů blízko středu města. Kolem centra by byl pás parků a rekreační zóna, která by oddělovala čtvrti s nižší hustotou zalidnění, ve kterých by žila většina obyvatel. Nebyla by zde žádná nezaměstnanost a rozhodně se nemělo jednat o oblast určenou převážně pro důchodce, jak je dnes na Floridě běžné. „Myslím, že žádný jiný úkol na světě není pro obyvatele celého světa důležitější než hledání řešení problémů našich měst,“ říká ve filmu Disney. Disney však nechtěl pouze stavět mírně vylepšená americká předměstí. Chtěl narušit dosavadní představy o tom, jak lze stavět a řídit město. Genialita Disneyho Epcotu spočívala v tom, že se vše zdálo být proveditelné, že se jednalo o aglomeraci prvků, které se běžně vyskytují v každé moderní metropolitní oblasti, ale byly spojeny do jediné vize a řízeny jediným orgánem. Důležitou novinkou bylo vykázat z ulic města automobily. V auty posedlé Americe 60. let to byla skutečně radikální myšlenka. Doprava se měla přesunout pod zem. Měl tu vzniknout rozsáhlý podzemní systém, který byl navržen tak, aby auta mohla přijíždět, parkovat nebo projíždět pod městem, aniž by byla vidět. Vzniknout měla i samostatná síť tunelů pro nákladní dopravu a další služby. Obyvatelé a návštěvníci měli po celé, zhruba 20km délce Disney Worldu cestovat prakticky výhradně vysokorychlostní jednokolejnou dráhou. Nepochybně by bylo extrémně zajímavé sledovat, jestli by legendární houževnatost Walta Disneyho stačila na to, aby byl projekt dotažen alespoň z části do konce. Zakladatel firmy však zemřel v témže roce, kdy své plány oznámil. Našli se i lidé, kteří snažili naplnit Disneyho sny i po jeho smrti. Když však jeden z bývalých spolupracovníků nejslavnějšího Disneyho naléhal, aby se při stavbě více dbalo na původní vizi, Waltův bratr Roy, který vedení společnosti převzal, odpověděl: „Walt je mrtvý.“
Nové město! Myšlenka na vznik nového typu města ovšem mrtvá nebyla. Walt Disney byl v podstatě radikálním zastáncem idejí, které daly v USA vzniknout hnutí „Nového města“, jak upozornila ve své obsáhlé knize historička umění a architektury Naomi Josephová. V 60. letech se tak o založení vzorových měst pokoušela řada mecenášů, kteří sdíleli nespokojenost s vývojem podoby amerických měst. Z těch se bohatší stěhovali do předměstí, zatímco čím dál zanedbanější centra měst se měnila v zóny pro chudé. Alternativu k nevábným a všeobecně neoblíbeným centrům měst a předměstím, kterým chybí charakter a duch, měla poskytnout výstavba zbrusu nových měst nezatížených minulostí. V čele hnutí stáli samozvaní zakladatelé měst, většinou bohatí podnikatelé, jejichž ideály se výrazně rozcházely s urbanistickou praxí. Když se Disney připravoval na svou prezentaci v Epcotu, Irvine Company již prakticky připravovala urbanistický projekt v blízkosti starého Irvine Ranch do podoby vzorového města Irvine v Kalifornii. Dnes má Irvine téměř 300 tisíc obyvatel. Mezitím realitní podnikatel Robert E. Simon prodal newyorskou Carnegie Hall a za získané peníze koupil 27 km2 zemědělské půdy u Washingtonu (tedy ve státě Virginia), aby mohl vytvořit město Reston. O necelých 100 km dále začal developer nákupních center James Rouse plánovat své ideální město Columbia. A ropný magnát George P. Mitchell, který studoval úspěchy a neúspěchy Rouse a Simona, brzy využil prostředků z nového federálního programu na rozvoj bydlení a pustil se do stavby města The Woodlands nedaleko Houstonu, které má dnes přes 100 000 obyvatel. Ostatně i společnost Disney nakonec skutečně v 90. letech 20. století vybudovala na jednom ze svých pozemků na Floridě „modelové“ městečko. Dostalo název Celebration a mělo sloužit jako příklad amerického urbanistického hnutí z přelomu století 20. a 21. století. Místo předměstí, kde se dá pohybovat jen autem, a které nemá žádné centrum, měla vzniknout čtvrť, která charakterem bude připomínat malé americké město. Takové, ve kterém by se lidé mohli snadno pohybovat pěšky a byli méně závislí na autech, s jasně definovaným centrem a různými typy bydlení pro různé sociální skupiny. Vize se ovšem ve skutečnosti podobá běžné americké realitě více, než tvůrci zamýšleli. Ostatně už od počátku nebyla tak velkorysá jako původní nápad Walta Disneyho. Celebration nemá ani rychlodráhu, ani síť podzemních tunelů pro auta, žádná centra technologických inovací a ani politiku plné zaměstnanosti.
Revoluční tradice Novátorský urbanistický duch k Americe tak trochu patří. Snad to souvisí s tím, že půda byla v porovnání s Evropou, ale i jinými částmi světa, výrazně dostupnější a levnější. Nevymizel ani dnes. Zakladatel společností Diapers.com a Jet.com Marc Lore v září 2021 oznámil plány na novou futuristickou metropoli nazvanou Telosa. Pokud dosáhne svého, mohlo by v americké poušti vzniknout nové udržitelné město, ve kterém by nakonec žilo 5 milionů lidí. Návrh města zahrnuje 600 km2. Pro srovnání, velká Praha má rozlohu téměř přesně 500 km2. Kromě „suchu odolného vodního hospodářství“ počítá projekt s ekologickou architekturou a výrobou energie. Místo zatím nebylo vybráno. Mezi předběžně vytipované lokality patří Nevada, Utah, Idaho, Arizona, Texas nebo oblast Apalačského pohoří na východě USA. Lore není zdaleka prvním magnátem, který si vysnil nové město. Bill Gates a jeho partneři v roce 2017 zveřejnili plány na chytré město v Arizoně. Zatím nestojí. Rok poté oznámil rapper Akon chytré město v Senegalu. Základy „města budoucnosti“ společnosti Toyota byly v Japonsku položeny v únoru. /jj/