Ptali jsme se lidí z praxe

V čem vidíte hlavní příčinu údajně nedostatečné připravenosti absolventů pro pracovní život? Ing. Pavel Kafka, GŘ Siemens ČR: Za hlavní příčinu považuji nedostatečnou komunikaci mezi průmyslem a školami a celou veřejností. Ta pramení jednak z přílišné zahleděnosti průmyslu do operativních úkolů, jednak z izolace škol, zejména vysokých, ve jménu akademických svobod. Jde ale i o přístup celé společnosti k problematice vzdělání a výchovy - od mateřské školky až po vzdělávání celoživotní. Průmysl žije v tvrdé globální konkurenci, kterou si veřejnost zdaleka neuvědomuje, nebo se jí vyhýbá zejména cestou vysokého tempa zadlužování státu. Politika tento problém neřeší, naopak udržuje veřejnost v sebeklamu, že takto lze fungovat i nadále - nelze! ? ? ? ¦ Spolupracoval váš podnik v poslední době na řešení současných či perspektivních problémů výroby s některou vysokou školou nebo jiným výzkumným pracovištěm? Ing. Miroslav Bičiště, generální ředitel TOS VARNSDORFS: S výzkumnými ústavy i vysokými školami máme dlouholetou spolupráci. Zejména v poslední době bychom nebyli schopni bez spolupráce s těmito institucemi řešit časově náročné inovační projekty. Dá se zobecnit, že je-li jasně definováno zadání, nechybí chuť pracovníků průmyslového podniku přijmout tuto spolupráci a poskytnout součinnost a veškeré informace, pak výsledky jsou na potřebné úrovni a bez problémů použitelné ve výrobě. ¦ Jaké hlavní zábrany lepší a důkladnější spolupráce mezi průmyslovými podniky a výzkumnými organizacemi v současnosti vidíte? Z mého pohledu hlavní problém v širší a úspěšné spolupráci jsem již naznačil v úvodní otázce. My máme vlastní vývoj, který však kapacitně nestačí zajišťovat rostoucí potřebu inovací. Zejména konstruktéři jsou vystaveni tlaku na urychlování prací, a toto je mnohdy argumentem pro to, že nemají čas dohlížet nad prací externistů a poskytovat potřebné informace. Nesetkáváme se často s problémem, že by výzkumníci odmítali pracovat na konkrétních problémech výroby, a že by spolupráci bránily byrokratické překážky. Takže mohu říci, že úspěch spolupráce ovlivňuje zejména přístup vlastní firmy. ? ? ? ¦ Spolupracují průmyslové podniky s FIT VUT Brno? Prof. Ing. Tomáš Hruška, CSc., děkan Fakulty informačních technologií VUT Brno: Ano, naše pracoviště spolupracuje na řešení současných problémů s podniky jako jsou IBM, Grisoft, Vema apod. Situace se v poslední době zlepšuje. Jsou samozřejmě podniky, které nás pouze chtějí navštívit, protože to mají nařízeno od ředitelství. To se ovšem brzo pozná a taková spolupráce se příliš nerozvíjí. Ty opravdu kvalitní kontakty musejí být osobní a je skoro jedno zda z dob studií nebo odjinud. V každém případě se spolupráce rozvine pouze tehdy, pokud má firma na takovou spolupráci čas a najde se společné skutečné a kvalitní téma. Takový kontakt se rozvíjí dlouho, ale také pak dlouho vydrží a má výsledky jednak realizační a případně i v podaných projektech. ¦ V čem vidíte hlavní překážky spolupráce mezi průmyslem a vysokými školami? Není určitě dořešen způsob financování výzkumu. Jestli stát s rozmyslem přiděluje peníze podle nějakého dlouhodobého plánu výzkumu a využití jeho výsledků, nevím. Doufejme, že ano. Na druhé straně s potěšením sleduji, že vzrůstá tlak na realizační výstupy ve spolupráci s podniky. A nejen tlak, ale i podpora ze strany financování projektů Ministerstvem průmyslu a obchodu. Samostatnou otázkou jsou bohaté projekty, které se nám otevírají vstupem do EU. Kladu si otázku, za jak dlouho se je naučíme skutečně efektivně využít s rozumnou mírou rizika. Podniky se obecně moc nezajímají, co děláme. Přesto, že udržujeme pečlivě jak české, tak anglické www stránky, ještě jsem se nepotkal s návštěvou z dosud nespolupracujícího podniku, která by se na tyto stránky podívala předem. Jestli se dívají dodatečně nevím. Nicméně, nedělám si iluze, že by spolupráce s podniky měla mít charakter nějaké kampaně a navazování kontaktů velkou účinnost. Proto jsem rád, že u nás existují případy spolupráce opravdu rozvinuté jako důkaz, že někteří opravdu spolupracovat chtějí, a to na obou stranách. Někteří o tom chtějí pouze povídat rovněž na obou stranách. ? ? ? Marek Pagáč, v roce 2005 výherce soutěže Nejlepší programátor CNC strojů a student 4. ročníku SPŠ Bruntál (jeho adresu si vyžádaly některé podniky tvrdící, že mají zoufalý nedostatek programátorů - ale nikdy jej neoslovily): Já jsem za čtyři roky na střední škole nikde nezaznamenal, že by některý z velkých podniků v našem regionu projevil zájem o začínajícího programátora CNC strojů a vůbec o některého ze studentů. Na naší škole probíhají rekvalifikační kurzy programátora CNC strojů, ale moc lidí o něj zájem nemá. Mám dojem, že chyby vznikají nejenom ve školství, ale hlavně i ve spolupráci s těmito podniky, jelikož na odbornou výuku není ve školství vybavení (myslím tím např. peníze na obráběcí stroje, peníze na nákup materiálu, kontrolní laboratoře atd.). Proto si myslím, že by kurzy i výuka měly probíhat v některém z podniků, a to přímo v praxi, kde by po praxi či rekvalifikačním kurzu získali studenti zaměstnání.V zahraničí to tak určitě funguje. Do školství se ve Spojených státech kupují ty nejlepší a nejkvalitnější stroje , kdežto u nás je tomu přesně naopak. Myslím, že i tyto chyby jsou důsledkem vzrůstající nezaměstnanosti. Doufám, že se výuka na středních školách změní a zavede se opět systém, kdy pro studenty bude praxi zajišťovat škola, anebo si pro ně budou chodit samotné podniky. S tím ale nic nezmůžeme, protože nejsme na vysokých a rozhodujících postech tohoto státu.