Podle údajů World Economic Survey z listopadu 2017 měl ve čtvrtém čtvrtletí dosáhnout indikátor ekonomického klimatu v eurozóně nejvyšší hodnoty od konce roku 2000. Česká republika se s očekávaným růstem HDP za rok 2017 4,3–4,5 % (odhad EK, resp. ČNB) řadí mezi nejúspěšnější země EU28. Významný americký ekonom českého původu Milan Zelený loni v září na Radiožurnálu poznamenal, že pokud by se český HDP očistil od „příspěvku“ zahraničních vlastníků společností, zařadila by se ČR mezi rozvojové země. Chemický průmysl v ČR je převážně ve vlastnictví zahraničních firem, výroba polymerů ve výši přes jeden milion tun je vlastněna z více než 95 % zahraničními, převážně polskými firmami. V červenci 2017 odhlasoval Evropský parlament nové pravidlo pro zveřejňování firmami placených daní ve všech státech, ve kterých působí. To by mohlo příznivě přispět do bilance státního rozpočtu. Ke zlepšení postavení evropského chemického, resp. plastikářského průmyslu se koncem roku uskutečnily dvě významné akce: 51. výroční zasedání Evropské petrochemické asociace (EPCA) v Berlíně ve dnech 20. září – 3. října 2017; v pořadí již 25. plastikářský veletrh Fakuma ve dnech 17.–21. října 2017 v německém Friedrichshafenu. Zasedání EPCA proběhlo pod sloganem „The Chemical Industry and 4th Industrial Revolution: People, Planet, Profit and the Digital Age“. Konference se zúčastnilo 2 850 posluchačů, kteří vyslechli řadu příspěvků od špičkových představitelů evropského chemického průmyslu. Význam asociace EPCA tkví v tom, že reprezentuje 700 společností z 54 zemí s ročním obratem 4,7 bil. eur a zaměstnává 9,2 mil. pracovníků. Prezidentem EPCA byl loni na podzim zvolen Marc Shuller z Arkemy. Ve funkci nahradil Toma Crottyho ze společnosti Ineos. Výkonnost evropského petrochemického průmyslu klesá v důsledku slabší konkurenceschopnosti proti jiným regionům (vyšší ceny energií, ale i surovin, zejména ve srovnání s břidlicovým plynem). Za posledních 20 let se obrat evropského chemického průmyslu zvýšil o 50 %, avšak podíl na světovém trhu se snížil z 37 % v roce 1996 na 15 % v roce 2016. Obdobně podíl investic poklesl z 33 % v roce 1996 na 10,2 % v roce 2016. Legislativa EU znamená pro firmy vyšší finanční náklady, byrokratickou a administrativní zátěž (REACH, CLP, ETS atd.). Na oficiálních stránkách Evropské asociace chemického průmyslu (CEFIC) se lze dočíst, že v r. 2015 byla průměrná cena etylenu, jako nejdůležitějšího petrochemického produktu, v EU 512 USD/t, v severní Americe pouze 230 USD/t. Tento rozdíl se v letech 2016 a 2017 v souladu se snižováním ceny ropy snižuje. Současná evropská petrochemie je založena z 88 % na výchozí surovině naftě, zbytek využívá plyn, včetně dovezeného z USA firmami Ineos, Borealis, Sabic a Total. V poslední dekádě probíhá v rámci 50 aktivních krakovacích jednotek v Evropě k racionalizaci a modernizaci zařízení. Od roku 2008 byly v Evropě uzavřeny kapacity etylenu ve výši 2 mil. t/ /rok, tj. cca 8 % z celkové výroby. Problémem byly i neplánované výpadky a tedy i nižší stupeň využití kapacit. Spotřeba PE v Evropě se proti roku 2008 zvýšila o 6 % a při nižší výrobě PE se Evropa stala z původního exportéra polyolefinů čistým importérem. V roce 2017 se očekává import polyolefinů ve výši 6 mil. t, pro příští rok se odhaduje o milion vyšší. Nižší ceny ropy v posledních dvou letech zlepšily marže evropských krakovacích jednotek a spolu s vyšším využitím kapacit a částečným zpracováváním dovezeného břidlicového plynu z USA se zlepšily marže u PE a PP. Postupný přechod ze surovinové báze nafty na plyn v Evropě přispívá k deficitu propylenu, butadienu a benzenu. Například Evropa vykazuje v současnosti deficit propylenu 1 mil. t/rok. Firma Ineos vyrábí v Evropě 4,5 mil. t etylenu a propylenu, plánuje investici za 1 mld. USD do 750 000tunové jednotky dehydrogenace propanu v Antverpách a dvou dalších jednotek ve Velké Británii a Norsku. Současná příznivá situace v evropských maržích olefinů je výzvou pro investiční aktivity. Pokud k nim urychleně nedojde, zvýší se podle studie IHS Market podíl importů olefinů a jejich derivátů ze současných 4 % na 9,5 % v roce 2020. Digitalizace chemie Další výzvou pro chemický průmysl je digitalizace, která může zvýšit efektivitu procesů v rámci čtvrté průmyslové revoluce. Např. firma BASF informovala o investici do centrálního superpočítače Quriosity ve své centrále v Ludwigshafenu o výkonu 1,75 petaflopu. Efekty se očekávají z dalších akvizic chemických společností, v Evropě pak zejména v produkci polyamidů, např. BASF plánuje odkup polyamidů od firmy Solvay. Americký Wall Street Journal informoval 30. října 2017 o možném spojení nizozemské firmy LyondellBassel s brazilskou firmou Braskem. Jedná se o spojení výrobců polyolefinů s potenciálním obratem 46 mld. USD. Diskuze nad dalším vývojem petrochemie bude pokračovat i na dvoudenní (v pořadí druhé) konferenci „European Fuels Marketing Rafinery Strategy“ ve dnech 21.–22. března 2018 v Benátkách. Účastníci budou mít možnost navštívit „zelenou rafinerii“ firmy ENI v Porto Marghera. Iniciativy na podporu odv ětví V posledním čtvrtletí 2017 se Evropská asociace chemického průmyslu CEFIC přidružila k několika iniciativám: Spolu s více než 100 evropských průmyslových asociací podpořila novou průmyslovou strategii Evropské komise nazvanou „Investing in smart, innovative and sustainable industry – renewed EU policy strategy industrial“. Vyčíslitelným cílem je dosažení 20% podílu průmyslu na HDP v EU28 do roku 2020. Situaci komplikují jednání o brexitu, když roční obrat obchodu s chemickými produkty mezi VB a EU27 představuje 40 mld. eur. Spolu s 25 organizacemi, akademiemi a NGO se v listopadu připojila k „Manifestu k rozvoji evropské bioekonomiky“. Ta by se měla v roce 2020 podílet 11 % na obratu evropského chemického průmyslu. Např. množství bioplastů by mělo vzrůst z 4,1 mil. t v r. 2016 na 6,1 mil. t v roce 2021. Přispět ke snižování emisí CO2 do r. 2020 ročně o 9 Gt, v další etapě do r. 2030 o 2,5 Gt ročně. Podle studie Detechy „Low carbon energy and feedstock for European chemical industry“ by mohl být evropský chemický průmysl do r. 2050 uhlíkově neutrální. Aktivně působit v alianci pro energeticky efektivní průmysl, který spotřebovává 25 % finální energie. Svými výrobky napomáhat k udržitelné výrobě energií, snižování energetické náročnosti budov, snižování spotřeby paliv v dopravních prostředcích a oběhové ekonomice. Veletržní kalendář Evropský plastikářský sektor zaznamenává v letošním roce růst o 2,6–4,0 % v segmentu výroby, zpracování a dodávek strojů a zařízení pro zpracování plastů a kaučuků. Ani nepřekvapuje, že 25. ročník plastikářského veletrhu Fakuma, konaný ve dnech 17.–21. října 2017 ve Friedrichshafenu, překonal všechny rekordy. Tradici zahájil v r. 1981 se 60 vystavovateli a s výstavní plochou 4 000 m2. Letošní akce se zúčastnilo 1 889 vystavovatelů z 37 zemí, kteří měli k dispozici plochu 85 000 m2, a návštěva přesáhla 48 000 odborníků ze 129 zemí. Z původní lokální akce se stala globální příležitost pro představení inovací v oblasti surovin, a zejména zpracování plastů. Na doprovodné konferenci vystoupilo 38 expertů. Na výstavě bylo možno získat informace o nejnovějších směrech v oblasti plastů, především pak zpracování vstřikováním (Engel, Milacron, Arburg, Netstal, KraussMaffei, Haitian, Wittmann Battenfeld, Sumitomo), vytlačováním a tepelným zpracováním. Řada vystavovatelů představila své novinky z oblasti recyklací plastů, počínaje drtiči (Herbold, Lindner, Rapid) přes kompaunding a vytlačování komoditních plastů (Erema, Vecoplan, Ettlinger, Intersoh) po recyklaci inženýrských plastů typu PA, PEEK (Minger). Podrobnosti lze získat v němčině na www.fakuma-messe.de nebo ve slovenštině na www.plasticportal.sk. Pro příští ročník veletrhu Fakuma je stanoven termín 16.–20. října 2018. Sérii plastikářských veletrhů v r. 2018 zahájila Interplastika a Upakovka ve dnech 23.–26. ledna 2018 v Moskvě. Rekordní účast vystavovatelů a návštěvníků se očekává ve dnech 24.–27. dubna 2018 v Šanghaji na druhém největším světovém veletrhu China-Plast 2018. Američtí plastikářští experti se setkají na plastikářském veletrhu NPE 2018 v Orlandu na Floridě ve dnech 7.–11. května 2018. Evropští pak následně na veletrhu Plast 2018 ve dnech 29. května až 1. června 2018 v Miláně. Aplikace kaučuk ů porostou Podle studie TMP porostou aplikace kaučuků v období 2015–2024 přibližně o 4,7 % ročně. Všechny tyto aplikace jsou podmíněny procesem tzv. vulkanizace, při kterém dojde zahřátím na teplotu 150–1800 °C v přítomnosti vulkanizačních a dalších přísad k zesíťování původně lineárních makromolekul kaučuků. Téměř 70 % aplikací vulkanizátů představují pneumatiky. První pneumatika pro dětské kolo byla vyvinuta v r. 1888 Johnem Dunlopem. Následovaly pneumatiky pro další dopravní prostředky. V roce 1946 vyvinula firma Michelin radiální pneumatiku pro automobily. V současnosti se vyrábí 2,5 mld. pneumatik ve 450 pneumatikárnách. V roce 2019 se očekává výroba 3 mld. pneumatik. Z hlediska obratu při prodeji kaučukových výrobků v r. 2016 dominovaly tyto nadnárodní společnosti (v mld. USD): 1) Continental (43,1) 2) Bridgestone (29,5) 3) Michelin (21,0) 4) Goodyear (15,2). Jako perličku uvádím, že největší počet pneumatik v r. 2011 vyrobil dánský výrobce dětských stavebnic Lego – 310 milionů kusů. V USA bude letos vyrobeno 318 mil. kusů pneumatik. Evropská asociace výrobků pneumatik a ostatních pryžových výrobků (ETRA) uvedla, že v prvním čtvrtletí 2017 bylo v Evropě vyrobeno 55,5 mil. kusů pneumatik pro osobní vozy a 2,6 mil. kusů nákladních pneumatik. V Německu došlo v prvním pololetí k poklesu výroby pneumatik o 2,2 %, technická pryž pro aplikaci ve strojírenství, elektroprůmyslu a stavebnictví zaznamenala nárůst o 3,8 %. Pneumatiky budoucnosti Na letošním autosalonu v Ženevě informovala firma Goodyear o budoucích inovacích pneumatik. Využijí superrealistické polymery, pneumatiky budou osazeny elektronickými komponenty, které budou přijímat informace o chování při jízdě na různých površích a dávat zpětné informace pro bezpečnou jízdu. Testování nových vzorků pneumatik se provádí s využitím 3D tisku. Firma Michelin představila své vize o pneumatikách na konferenci Movi´On 2017 ve dnech 13.–15. června 2017 v Montrealu. Nová pneumatika by místo vzdušnice měla mít strukturu včelího plástu a bude založena na principu 4R (Reduce, Recycle, Reuse, Renew). Americká firma Dow vyvinula pneumatiku na bázi polyuretanu, která je o 20 % lehčí. Čínský výrobce pneumatik Himaxer již dokonce zahájil výrobu 1,2 mil. kusů pneumatik na bázi polyuretanu. Kromě toho vyrábí 13 mil. kusů tradičních pneumatik. Československo bylo, i díky aktivitám Baťových firem, významným zpracovatelem kaučuků, ať již na boty a další pryžové výrobky, tak na pneumatiky a kordy. Po privatizaci firmy Barum Otrokovice do vlastnictví německého Continentalu se zvýšila produkce osobních pneumatik nad 10 mil. kusů. Pražský Mitas byl zprivatizován českou firmou ČGS Holding, následovala konsolidace a v r. 2008 nákup výrobny pro zemědělské a průmyslové pneumatiky v srbské Rumě, v r. 2012 investice 1 mld. Kč do pneumatikárny v americké Iowě. Letos čeští vlastníci své podniky prodali za 31,5 mld. Kč švédské firmě Trelleborg. Švédský Hexpal loni koupil od firmy Trelleborg mísírnu kaučukových směsí v Leštině. Světová skupina Saargummi, která od r. 2011 patří čínskému koncernu CQLT, vybudovala v r. 2000 na zelené louce v Červeném Kostelci výrobnu těsnění do osobních aut, určených pro čtvrtinu evropských automobilů. V letech 2018 a 2019 svoji produkci postupně rozšíří. Nově budovaný areál na výrobu pneumatik korejské firmy Nexen v Žatci by mohl být doplněn o pneumatiky třetího největšího čínského a 20. světového výrobce firmy Linglong Tire v Moravskoslezském nebo Olomouckém kraji. Ing. František Vörös Sdružení EPS ČR
