Strojírenský obor stojí na několika zásadních rozhodnutích: jak a kam investovat, kde hledat úspory, jak zvýšit produktivitu a čím posílit konkurenceschopnost. Aby taková rozhodnutí měla pevný základ, nestačí jen sledovat technologické trendy. Je potřeba také vědět, jak vypadá reálná situace ve výrobních firmách. Právě proto se ve společnosti Mazak, která patří mezi přední světové výrobce obráběcích a laserových strojů, rozhodli spustit Mazak CNC Monitor — rozsáhlý průzkum trhu zaměřený na CNC obrábění v České republice a na Slovensku.
Mazak CNC Monitor je nezávislý a reprezentativní průzkum mezi výrobními firmami napříč obory a bez ohledu na to, jaké značky strojů využívají. Nejedná se tedy o marketingovou kampaň ani o pouhou zpětnou vazbu od zákazníků jedné firmy. Společnost Mazak prostřednictvím výzkumné a poradenské agentury B-inside a ve spolupráci s experty na B2B marketingové výzkumy trhu oslovila náhodně vybrané provozy s obratem nad 30 mil. Kč. K problematice se přímo vyslovovali ti, kdo rozhodují o technologiích — výrobní ředitelé, technologové, vedoucí provozů. Cílem bylo získat co nejvěrnější obraz současného stavu CNC obrábění. Podle jakých kritérií vybírají firmy nové stroje, co řeší v oblasti údržby, jak sledují vytíženost výroby, jak se vyrovnávají s nedostatkem kvalifikovaných pracovníků nebo jak přistupují k automatizaci. Odpovědi byly velmi otevřené a často i překvapivé. Výsledky průzkumu nabízí Mazak volně k dispozici všem, kteří chtějí srovnat svou situaci s ostatními, a získat tak zdroj pro vlastní rozhodování. Mazak CNC Monitor by se měl stát nástrojem pro dlouhodobé sledování vývoje trhu z pohledu uživatelů obráběcích strojů. Účastníci průzkumu získávají užitečnou zpětnou vazbu z anonymního srovnání s ostatními dotázanými. Účastníky každé vlny monitoringu bude cca 300 náhodně vybraných firem z relevantních oborů s obratem nad 30 mil. Kč (1,2 mil. eur) v České a Slovenské republice. Prvního ročníku monitoringu, který proběhl v lednu a únoru 2025, se zúčastnilo 309 respondentů. Zastoupení dotázaných firem odpovídá reálné struktuře trhu, protože průzkum pokrývá všechny klíčové obory a jeho výsledky je možno považovat za vysoce spolehlivé. Dotázáno bylo 79 % českých a 21 % slovenských převážně menších firem (82 %) z oblasti kovovýroby (63 %), výroby strojů (30 %) a výroby vozidel (7 %). Dotazované podniky se z více než 50 % zabývají kusovou výrobou, ale i výrobou velkosériovou nebo kombinovanou. Stejné procento podniků vyrábí stroje sofistikované. Většina vybraných firem má ve svém strojním parku více než pět, nejčastěji ale 8—10 CNC strojů, přičemž se jedná hlavně o soustruhy a frézky. K běžnému vybavení už dnes u větších podniků patří multifunkční stroje pro pětiosé obrábění (60 %). Podniky se zpravidla neomezují na nákup strojů jedné značky (nejvíce, 24 % firem, používá stroje čtyř různých značek), ale kombinují různé technologie a různé výrobce. Tato strategie sice znamená větší flexibilitu, ale zároveň zvyšuje nároky na obsluhu, zaučení nových pracovníků, údržbu a servis. Pro autorizovaný servis, opravy a údržbu obráběcích strojů využívá většina podniků (přes 50 %) přímo výrobce nebo dodavatele strojů. Jen 28 % firem má uzavřenu servisní smlouvu. Více než 80 % firem považuje lokální servis, technologickou podporu a rychlou dostupnost náhradních dílů za klíčové. Pomoc s programováním, výrobními technologiemi, školením obsluhy stroje a poradenství považují dvě třetiny firem za zásadní. Dlouhé dodací lhůty náhradních dílů jsou pro firmy velkým problémem. Více než třetina podniků byla nucena čekat na náhradní díl i déle než měsíc. Přitom rychlá dodávka originálních náhradních dílů zajišťuje nejen maximální výkon stroje, ale také jeho dlouhou životnost. Důležitá je rovněž dostupnost výrobní dokumentace jednotlivých strojů, na jejímž základě je možné vyrobit nestandardní náhradní díly pro starší stroje. Firmy by měly sledovat vytíženost stroje. Přesto ji téměř polovina podniků vůbec neměří (41 %) a nemá přehled o tom, kolik je stojí hodina odstávky stroje. V průměru je to 1 570 Kč. Jen 5 % dotázaných využívá OEE (overall equipment effectiveness), což je měřítko vyjadřující, jak efektivně jsou výrobní zařízení využívána v poměru k jejich maximálnímu potenciálu. Jedná se o klíčový ukazatel ve výrobě, který pomáhá optimalizovat časy, identifikovat ztráty a zlepšovat provozní efektivitu. Strojírenské obory v celé Evropě dlouhodobě tíží nedostatek kvalifikované pracovní síly. Najít nové operátory k obsluze sofistikovaných strojů je v posledních letech velmi obtížné a zaučit je — to je snad ještě těžší a především zdlouhavé. Zastupitelnost obsluhy komplikuje různorodost řídicích systémů i typů a značek strojů. Uvedené problémy tíží téměř stejnou měrou menší i velké podniky. Protože tento problém je dlouhodobého charakteru, hledají firmy zatím východisko ve větším zaměření na automatizaci a v nákupu strojů s intuitivním ovládáním, které může obsluhovat i méně zkušený operátor. Na problémy s nedostatkem pracovníků si stěžují stejnou měrou velké i menší podniky (66 %, respektive 63 %) a nejvíce se projevují v kusové výrobě (70 %). Z průzkumu vyplývá, že téměř 60 % firem plánuje investovat, protože třetina z nich věří v mírný růst. Od nových investic si slibují především zvýšení produktivity, rozšíření výroby a modernizaci používaných technologií. Zajímavé je, že jen 12 % oslovených se přihlásilo k potřebě intenzivní digitalizace. Finanční zdroje hledají firmy především ve vlastních rozpočtech (61 %), necelá třetina oslovených pak hodlá využít dotací a 37 % požádá o bankovní úvěr. V roce 2025 plánuje skoro polovina větších a čtvrtina menších podniků nákup nového obráběcího stroje. Přitom zhruba pětina otázaných zakoupila nový stroj v loňském roce. Běžnou praxí by pak mělo být pořízení nového stroje každých 4—5 let. Pokud se takto široce pojatý průzkum uskuteční každý rok, management strojírenských firem získá nejen ucelené informace o stávající situaci v jednotlivých odvětvích, ale bude moci snadněji identifikovat silné a slabé stránky svého oboru a snadněji zvolí účinnou cestu k efektivnější a konkurenceschopnější výrobě.
/PhDr. Blanka Markovičová, tisková mluvčí SST/
