Infekce buňky virem je zajímavá v mnoha ohledech. Tento proces bychom měli důkladně pochopit proto, abychom dokázali v takové infekci zabránit nebezpečným virům. A rovněž bychom se mohli inspirovat pro potřeby biomedicíny, kde se vědci snaží z virů vytvořit aktivní transportní prostředky pro léčiva, které je nutné dopravit do vnitřku buněk. Badatelé medicíny Pensylvánské státní univerzity a medicíny Univerzity v Pittsburghu pod vedením Susan Hafensteinové teď poprvé detailně pozorovali, co se děje s virovou částicí, když proniká do hostitelské buňky. Jde o to, že obal virové částice – kapsida - během přípravy na vypuštění genetického materiálu, který nese uvnitř, změní svůj tvar. Vědci k tomu využili sofistikované simulace s pomocí nanodisků, čili membrán, které simulují povrch buňky. Hafensteinová a spol. simulovali povrch buněk do té míry, že do nanodisků vložili molekuly lidských proteinů receptorů, které za normálních okolností obsahuje membrána lidské buňky. A s těmito receptory pak reagovaly částice viru podobně, jako se to děje v reálné situaci. V důsledku spojení s receptorem v nanodisku se změnily kapsidy virových částic a badatelé tyto změny pozorovali pomocí zobrazovací metody kryoelektronové mikroskopie. Tato metoda se přitom běžně používá k zobrazení detailů buněčných struktur. Když vědci nasnímali tisíce dvourozměrných snímků a uspořádali je do trojrozměrné struktury kapsidy viru, tak vyšlo najevo, že se klíčové změny tvaru kapsidy odehrávají v místech, kde se kapsida připojila k receptoru v nanodisku. Jde o převratné pozorování, které bylo umožněno pokrokem ve vývoji technologie kryoelektronové mikroskopie. Hafensteinová a její tým tento výzkum uskutečnili s virem zvaným Coxsackie B3 (CVB3) ze skupiny pikornavirů, velmi drobných RNA virů, které rychle mutují a vyvolávají řadu nejrůznějších onemocnění, od nachlazení, až po závažné záněty orgánů.
