V současné době se klade velký důraz na provázanost vzdělávacích a vědeckých pracovišť s průmyslovou praxí. Tento požadavek dobře naplňuje Fakulta strojní Technické univerzity v Liberci (FS TUL), kde více než šest let funguje Průmyslová rada jako poradní orgán vedení fakulty. Tvoří ji zástupci významných strojírenských podniků – národních i nadnárodních firem –, se kterými vedení fakulty pravidelně diskutuje o problémech v oblasti vzdělávání, výzkumu a rozvoji, a společně s nimi tak usiluje o zlepšení struktury a kvality studia a začlenění moderních poznatků z praxe do výuky. Členy Průmyslové rady jsou tak významné podniky jako například Škoda Auto, Preciosa, KOH-I-NOOR, Benteler, AGC, Rieter, TZ nebo Magna Exteriors (Bohemia), které jsou významnými potenciálními zaměstnavateli absolventů fakulty strojní. O smyslu a významu tohoto poradního orgánu hovoříme s proděkanem FS TUL docentem Petrem Lepšíkem: Jaký význam má průmyslová rada pro vedení fakulty? Průmyslovou radu založil při svém nástupu do funkce současný děkan profesor Petr Lenfeld. Schází se zpravidla dvakrát do roka. Na těchto setkáních otevřeně diskutujeme o náplni a kvalitě studia, o znalostech našich absolventů i o potřebách průmyslu souvisejících s poskytovaným vzděláním. Řešíme ale také potřebu celoživotního vzdělávání a zvyšování kvalifikace jejich zaměstnanců. Ke kvalitě studia bezesporu přispívají také exkurze do partnerských podniků a široká nabídka odborných praxí a stáží, stipendijních programů a vzájemně využitelná pracoviště. Velkým přínosem je spolupráce na společných projektech výzkumu a vývoje a poskytovaná témata pro bakalářské, diplomové a případně i disertační práce. Je to přirozená spolupráce, ze které získáváme pro nás velmi důležitou zpětnou vazbu, které nám ukazuje, co průmyslová praxe od našich absolventů očekává. Myslím, že pro technické fakulty je tato zpětná vazba a návaznost na průmysl nezbytná. Jsou nějaké konkrétní výstupy ze spolupráce s členy průmyslové rady? Posledním a konkrétním příkladem je společná laboratoř naší fakulty a firmy Škoda Auto. Otevřeli jsme ji v únoru 2019, a je jisté, že to byl další velmi dobrý krok k rozvoji vztahů mezi akademickou a průmyslovou sférou. Laboratoř je velice variabilní, a proto ji můžeme využívat k různým účelům – nejen pro výuku, při které studenti mohou už v rámci určitých předmětů poznat a vyzkoušet si konkrétní části auta: převodovku, spojku, brzdy, nápravy, palubní desku, dveře a další. K dispozici tam jsou i výuková videa z oblasti výrobních technologií v reálném provozu. Pořádáme zde i odborné semináře, on-line prohlídky, studentské meetingy či kariérní poradenství. Vybudovali jsme na fakultě společně s partnerskou firmou skutečně tvůrčí prostředí a věříme, že bude studenty stimulovat a dále motivovat. Je to názorná ukázka mostu mezi fakultou a průmyslem. Velmi se nám také osvědčilo zvát firmy na naše pravidelné Dny otevřených dveří pro středoškoláky a poskytnout jim prostor pro prezentaci. Uchazeči, ale i jejich rodiče tak díky tomu dostávají užitečné informace. Vidí, že naši absolventi mají velmi dobrou perspektivu. Nejen že získají diplom, ale z povolaných úst slyší, že studium strojírenství má velmi zajímavou návaznost na praxi, že o ně bude zájem na pracovním trhu a najdou velmi dobré a nadstandardně dobře placené uplatnění. Hovořil jste také o společných výzkumných projektech. Můžete být konkrétní? Jsme nejen vzdělávací, ale také výzkumná instituce. Vychováváme technicky vzdělané odborníky, zabýváme se základním i aplikačním výzkumem a zapojujeme se také do smluvního výzkumu souvisejícího s potřebami firem. V aplikačním a smluvním výzkumu spolupracujeme s řadou podniků, nejen se členy průmyslové rady. Ta spolupráce spočívá většinou ve výzkumu nebo ve vývoji nějakého nového produktu či procesu. Jako příklad uvedu „mou“ katedru částí a mechanismů strojů, kde jsme úspěšně vyvíjeli stroj na výrobu zdravotnických náplastí pro výrobní družstvo MEDIPLAST CZ. Také jsme zde ve spolupráci firem Proseat Mladá Boleslav a Škoda Auto prováděli výzkum a vývoj jednotlivých komponent automobilové sedačky pro lepší celkový komfort sezení. Katedra také tradičně spolupracuje s průmyslovými podniky v oblasti dynamiky strojů se zaměřením na problémy vibroizolace a optimalizace dynamických dějů. Mezi nejvýznamnější projekty patří široké nasazení pneumatických vibroizolačních uložení textilních strojů v podniku JUTA Dvůr Králové nad Labem. Já osobně v současné době řeším projekt s firmou KNOMI zaměřený na inovaci a vývoj bezodkapových rychlospojek a našlo by se rozhodně mnoho dalších příkladů. Taková spolupráce s průmyslovou praxí probíhá prakticky na všech katedrách. Fakulta strojní nemůže existovat jako izolovaná jednotka, která nereaguje na podněty zvenčí, jako jsou třeba inovační potřeby průmyslu. Na technické fakultě nelze učit a zabývat se výzkumem bez návaznosti na to, co praxe potřebuje. Naše fakulta proto realizuje základní i aplikační výzkum a zároveň vychovává odborníky pro průmyslovou praxi. Zpětné vazby, které přicházejí napříč všemi obory a všemi vzdělávacími a výzkumnými činnostmi, nám umožňují orientovat se v reálném prostředí. Díky špičkovému technickému vybavení jsme schopni provádět požadované experimenty a dlouhodobé zkoušky, které jsou pro výzkum velice podstatné. Říkáte, že dostáváte z praxe nejrůznější podněty. Je to například požadavek mezioborových kompetencí absolventa v oblasti strojního inženýrství. Jste schopni tuto zpětnou vazbu zpracovat a reagovat na ni? Pružně jsme na požadavky průmyslu v této oblasti reagovali například v minulém období, když jsme na fakultě strojní otevřeli magisterský navazující obor „Inovační inženýrství“. Tento obor naplňuje představy o mezioborově vzdělaném strojním inženýrovi, který ještě navíc disponuje specifickými znalostmi v oblasti technických inovací. Ty jsou pro konkurenceschopnost podniků v současné době klíčové. Aktuálně probíhají nové akreditace studijních programů a navazující magisterský program „Inovační a průmyslové inženýrství“ opět požadavky mezioborovosti splňuje. Což nám potvrzují i naši průmysloví partneři. Požadavkům průmyslu samozřejmě odpovídají i další akreditované studijní programy. Na prosincové Průmyslové radě jsme opět velmi intenzivně diskutovali o tom, že firmy potřebují kromě „čistých“ strojařů absolventy s většími mezioborovými kompetencemi. Znovu se otevřela myšlenka výchovy profesně orientovaného bakaláře. Členové průmyslové rady se shodli na tom, že jim právě takoví lidé, vybavení nejen technickými, ale i ekonomickými znalostmi, chybějí. Požadují také intenzivnější jazykovou výuku. To se však často jeví jako problém už při hodnocení znalostí, které si naši uchazeči přinášejí ze střední školy. Strojírenství je vysoce sofistikovaná oblast a vzdělaní lidé jsou a budou potřeba stále víc. O jaké absolventy mají firmy zájem: o bakaláře, či inženýry? Firmy potřebují strojaře na různé pozice, na některé jim vyhovují absolventi bakalářského studia se všeobecnými znalostmi, na jiné vyžadují odborníka s titulem inženýr, který má hlubší teoretické a specifické oborové znalosti. Velké firmy mají často vlastní moderně vybavená vývojová a výzkumná střediska, kde se pracuje skutečně na vědecké úrovni. Tam se uplatňují naši absolventi doktorských studijních oborů, které ale samozřejmě ochotně přijmou i jiné výzkumné instituce. Naši průmysloví partneři potvrzují, že si těchto odborníků velmi váží – mimo jiné jim umožňují dále se vzdělávat. U nás na fakultě zajišťujeme výuku v kombinované formě studia v bakalářském, navazujícím magisterském, ale i doktorském studijním programu a firmy většinou vytvářejí pro své pracovníky dobré podmínky pro studium při zaměstnání. S jistotou lze tedy konstatovat, že potřeba vystudovaných strojařů je v průmyslu skutečně velká a že se s ohledem na životní perspektivu studovat technické obory vyplatí. Jaroslava Kočárková
