Průmysl se v prvních dvou měsících letošního roku nadechl k dalšímu růstu. Solidní výsledky opět předvedl obranný sektor, který dlouhodobě vykazuje i poměrně silný růst zakázek, začínají se však projevovat i dopady íránského konfliktu. Pociťuje je už 86 % společností. Průmyslová produkce v ČR v únoru meziročně reálně stoupla o 1,3 %, samotný zpracovatelský průmysl vzrostl o 2,4 %. K pozitivním výsledkům nejvíce přispěl obranný sektor, automotive a počítače a elektronika. Dařilo se i některým energeticky náročným sektorům jako výroba pryže a plastů nebo hutnictví a slévárenství. Výsledky naopak táhla dolů výroba elektřiny a plynu vlivem plánovaných odstávek, ale také strojírenství či výroba elektrických zařízení. Další vývoj průmyslu v kontextu konfliktu v Íránu je však s otazníkem. „Průmysl se v prvních dvou měsících letošního roku nadechl k dalšímu růstu. Solidní výsledky opět předvedl obranný sektor, který dlouhodobě vykazuje i poměrně silný růst zakázek. V kladných číslech jsou i některé energeticky náročné sektory nebo automotive, byť zde je patrný vliv nižší srovnávací základny z loňského roku. Výkon průmyslu jako celku byl tažen růstem ekonomiky a alespoň částečným oživením poptávky, optimismus v letošním roce naznačovaly i průzkumy Svazu průmyslu a dopravy ČR (SP ČR) mezi firmami,“ komentuje Milan Klempíř, ekonom analytik SP ČR. Vypuknutí konfliktu v Íránu s doprovodnými negativními dopady však vytváří pro ekonomiku další významnou překážku. „Firmy v letošním roce očekávaly všeobecné zlepšení, zejména v otázce zakázek či investic. Dopady konfliktu v Perském zálivu s doprovodnými dopady v podobě vyšších cen energií, vstupů či surovin a dražší dopravy a logistiky však znamenají další překážku a nejistoty. Část firem korigovala výhled zakázek a odložila některé investice v důsledku úsporných opatření. Další vývoj a celkové dopady budou záležet na délce a dynamice konfliktu, nicméně již nyní by firmy uvítaly cílenou pomoc energeticky náročnému průmyslu, například v podobě znovuzavedení výjimky u daně z paliv pro metalurgické a mineralogické procesy, a otevření diskuse o povinném přimíchávání biosložky do paliv,“ doplňuje Milan Klempíř. Mezi nejčastější dopady konfliktu v Perském zálivu firmy řadí růst cen energií (67 %) a vstupů a surovin (63 %), dále pak dopravy a logistiky (53 %). Třetina firem zároveň hlásí narušení dodavatelských řetězců. Na situaci společnosti reagují především přenášením vyšších nákladů do cen (80 %) a zaváděním úsporných opatření (71 %). V dalších odhadech český byznys zůstává opatrný, klíčovým faktorem bude délka trvání konfliktu. „Největší nejistota se týká investic, které jsou jedním z nepřímých dopadů současného geopolitického vývoje — negativní vliv očekává 40 % firem, zatímco čtvrtina předpokládá pouze marginální vliv. Část firem už nyní zvažuje odložení investic, což se následně projeví v nižším růstu ekonomiky,“ říká Jan Rafaj, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR. „Proti našemu průzkumu z února 2026 je patrné zhoršení sentimentu, a to zejména u zakázek a investic, kde vidíme posun od očekávání růstu směrem ke stagnaci,“ doplňuje Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR. Z průzkumu dále vyplynulo, že firmy jako pomoc od státu preferují opatření ke snížení cen pohonných hmot, a to zejména skrze snížení spotřební daně (57 %) nebo DPH (31 %). Více než třetina respondentů očekává cílenou pomoc energeticky náročným firmám a 23 % podporuje administrativní opatření proti navyšování cen. „Vítáme rychlou reakci vlády v podobě snížení spotřební daně z pohonných hmot. Na druhou stranu upozorňujeme na rizika dlouhodobější cenové regulace. Do budoucna bychom uvítali cílenou pomoc energeticky náročnému průmyslu, například v podobě znovuzavedení výjimky u daně z paliv pro metalurgické a mineralogické procesy, a otevření diskuse o povinném přimíchávání biosložky do paliv,“ uzavírá Jan Rafaj, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR. /HK/
