Uspět i komerčně – tento potenciál v sobě zahrnuje málokterý studijní projekt. K výjimkám patří unikátní ultralehký letoun UL-39 Albi – výsledek 17 let trvajícího projektu Ústavu letadlové techniky při Fakultě strojní ČVUT v Praze. Ultralehký letoun s vlastnostmi proudového letadla je aktuálně k vidění v rámci expozice ČVUT na Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně. Rozruch vzbudil nekonvenční letoun už při svém prvním letu před zraky médií počátkem dubna na letišti v Plané u Českých Budějovic. Zaujal tehdy nejen odborníky a fandy letectví, ale i laickou veřejnost. Namátkou citujme pár novinových titulků k článkům, které následně vyšly: Světový unikát. ČVUT po 17 letech vývoje představilo proudový ultralight; V novém letounu může armáda lépe a rychleji cvičit piloty; Ultralehká „stíhačka“ z ČVUT unikne radarům. Pekli ji jako bábovku; Unikátní letadlo se schovanou vrtulí představili v Plané; Takhle létá ultralehký letoun s motorem z motorky. Váží 320 kg a dosahuje rychlosti 200 km v hodině... První let přitom trval 20 minut a pilot Radim Štěrba při něm přesáhl rychlost 200 km/h. Stroj nicméně čeká ještě řada úprav a vylepšení, po jejichž aplikaci by mohl dosahovat rychlosti blížící se 300 km/h. Dvoumístný kokpit UL-39 Albi nabízí velmi dobrý výhled, kterému nepřekáží vrtule ani křídla. Letoun je ale zároveň i zcela bezpečný. V případě nebezpečí je k dispozici záchranný padákový systém, který umožní letounu i s posádkou bezpečně dosednout na zem. Mimořádný zájem však letoun vyvolal nejen při své letecké premiéře v Plané, ale také o tři týdny později na veletrhu Aero Friedrichshafen 2016 – tedy na největším odborném veletrhu všeobecného letectví v Evropě, kde se expozice vystavovatelů z celého světa každoročně koná v 11 halách a na volném prostranství letiště Friedrichshafen na břehu Bodamského jezera. Hned několik zájemců bylo připravených si ojedinělý stroj koupit, pokud by byly k dispozici i nějaké kusy na prodej. S celým „příběhem letounu“, jehož projekt ideálně propojil studium, výzkum a spolupráci s průmyslem, je nejlépe obeznámen hlavní řešitel projektu Ing. Robert Theiner, Ph.D., vedoucí Ústavu letadlové techniky. Jako jedny z prvních s ním seznámil několik set posluchačů z řad studentů, fandů letectví a leteckých profesionálů na přednášce o Albi letos v květnu na půdě strojní fakulty ČVUT. Jednalo se o příležitost svým způsobem výjimečnou, protože se při ní sešli a ke slovu dostali také zástupci firem, které se na vývoji UL-39 Albi podílely – La Composite a Jihlavan Airplanes, a nechyběli ani hlavní konstruktér, zkušební pilot či další členové vývojového týmu. Stěžejním úkolem projektu bylo přijít s novým typem pohonu a současně dodržet váhový limit pro ultralighty. Vznikla tak zcela nová koncepce v kategorii UL letadel – pístový motor, který nepohání vrtuli, ale dmychadlo (ventilátor) uvnitř trupu za kokpitem. (Ultralighty obvykle pohání pístový spalovací motor s vrtulí v přední části letadla.) U Albi ovšem zajišťuje požadovaný tah ventilátor společně s proudovodem, tedy vstupním kanálem přivádějícím vzduch, a výstupním kanálem zakončeným tryskou, jako u skutečných stíhaček. V trupu ukrytý ventilátor má navíc mnohem menší odraz na radaru než klasická vrtule, a také „tepelná stopa“ stroje je mnohem obtížněji zachytitelná tepelnými senzory, například protiletadlových raket. K pohonu byl u prototypu použit motocyklový motor BMW S 1000 RR o výkonu zhruba 140 kW. Rotor pak tvoří 13 lopatek, z nichž každá váží pouhých 112 gramů, a lze tak jejich váhu přirovnat třeba k sáčku bonbonů. Albi je přitom první české letadlo, jehož celá konstrukce je vyrobena z tzv. prepregů, což jsou tkaniny z uhlíkových vláken nasycené pryskyřicí. Tento materiál se v autoklávu – velké přetlakové peci – ve formách vytvrdí a současně se z něj odsaje veškerý vzduch. Tak vznikne velmi homogenní, lehký a extrémně pevný díl. Výsledkem je 320 kg vážící ultralehký letoun, který se ve vzduchu chová jako malá proudová stíhačka, protože díky nízké hmotnosti není potřeba tak extrémní výkon, jak by napovídaly dravé tvary letounu. Projektu v průběhu let věnovalo své diplomové práce přes 120 studentů a několik dalších pak svá studia doktorská. Vývoj letounu přitom dál pokračuje. Nelze vyloučit ani to, že unikátní pohon bude v budoucnu využit i pro jiné účely, než jen pro ultralehká letadla. Konkrétní možnosti praktického využití UL-39 Albi pak budou záviset především na výsledcích dlouhodobých zkoušek, které dále pokračují. V úvahu připadá rovněž vojenské využití letounu, například při výcviku nových pilotů, i když nebyl vyvinut primárně pro tyto účely. Předpokládá to samozřejmě jeho další vývoj. Nicméně dramatický rozdíl ve finančních nákladech na nesrovnatelně levnější Albi v porovnání se skutečnou stíhačkou nemůže odpovědné osoby nezaujmout, stejně jako již zmíněná „tepelná stopa“, obtížněji zachytitelná senzory protiletadlových raket. Mimořádný zájem o letoun a projekt jako takový komentoval děkan Fakulty strojní ČVUT v Praze prof. Ing. Michael Valášek, DrSc.: „Realizace projektu mne potěšila, protože umožňuje výuku studentů na reálném vývoji letadla. Ukazuje zároveň naši schopnost nejen provádět výzkum relevantní pro dnešní průmysl, ale dokonce ho dovést do možného, komerčně zajímavého inovačního výrobku.“ Ivana Hudcová
