Projekt Transcen nabízí špičkové vzdělání zcela zdarma

Zvyšování kvalifikace pracovníků výzkumu, vývoje a inovací Libereckého kraje si klade za cíl projekt s názvem Transcen. Společně jej realizují tři významní partneři: Technická univerzita v Liberci, soukromá společnost Elmarco a Výzkumný ústav textilních strojů Liberec. V rámci projektu proběhne letos a příští rok 26 vzdělávacích kurzů v 7 vzdělávacích modulech. Díky podpoře ze Sociálního fondu Evropské unie ve výši 6,7 mil. Kč, jsou kurzy, které běžně stojí několik tisíc korun, pro všechny účastníky zdarma. „Do kurzů je možné se přihlásit přes internetové stránky www.transcen.cz, kde mohou zájemci získat více informací o projektu, a také se mohou na vybrané kurzy přihlásit“, informuje koordinátorka projektu Petra Rydvalová z Hospodářské fakulty Technické univerzity v Liberci. Cílem projektu je přispět k efektivnímu aplikování výsledků vědy a výzkumu do praktického užití, a tím přispět k rozvoji inovačního potenciálu Libereckého kraje. „Byli bychom velice rádi, kdyby o připravované vzdělávací moduly projevili zájem především účastníci z firem, aby mohlo dojít k zajímavému provázání teorie a praktických zkušeností účastníků kurzů“, řekla Radka Pittnerová, zástupkyně Výzkumného ústavu textilních strojů v Liberci. Vzdělávací moduly mají sloužit pracovníkům inovačních firem, akademickým pracovníkům, výzkumným ústavům nebo také studentům magisterských a doktorských studijních programů. Jsou zaměřené na následující obory: Transfer technologií, Projektové řízení, Řízení lidských zdrojů v prostředí transferu technologie, Finanční řízení transferu technologie, Nové technologie – Výstupy výzkumu a vývoje a jejich praktická využitelnost, Transfer technologie ve vztahu k výrobnímu systému firmy, Úspěšná komunikace a komercionalizace výsledků vědy a výzkumu. Kurzy modulu Transfer technologií (tematicky zaměřené na Základy inovačních procesů a Přenos výsledků výzkumu a vývoje do praxe) proběhly začátkem listopadu. Pořadatelé mohli s uspokojením konstatovat, že o ně byl velký zájem. Původně předpokládaný počet 20 posluchačů byli nuceni zvýšit na více než 30, a pro velký zájem se budou zmíněné kurzy počátkem příštího roku opakovat. „Lektoři v daných modulech budou především lidé z praxe a povedou kurz s maximálním počtem 20 účastníků,“ dodala Pittnerová. Zájem je i o právě probíhající modul Transfer technologií. Jeho součástí byly také kurzy Ochrana duševního vlastnictví a související aspekty a Oceňování technologií. Profesor Vladimír Smejkal, soudní znalec v oborech ekonomika, kybernetika a kriminalistika – ochrana dat a autorské právo hovořil o pojmu, právech a jednotlivých druzích duševního vlastnictví. Přednáška se týkala také autorských práv, ochrany počítačových programů a databází. Zaměřila se rovněž na průmyslová práva, know-how, goodwill, obchodní tajemství, jiná nechráněná označení (domény na internetu). Dalšími tématy byly licenční smlouvy, ochrana duševního vlastnictví, nekalá soutěž atd. Podle Vladimíra Smejkala si firmy ani univerzity v České republice dostatečně nehájí své duševní vlastnictví. „Vzdělávat se v této sféře je naprosto nezbytné. Lidé, ale hlavně zaměstnavatelé by si měli uvědomit, že to co vznikne v rámci vědy a výzkumu, ale i činností běžné firmy, může mít charakter chráněného duševního vlastnictví počínaje autorskými díly nebo něčím, co může být chráněno patentem, průmyslovým či užitným vzorem atd. To se velmi často podceňuje. Firma si své duševní vlastnictví nechrání vůči konkurenci, ale často ani vůči svým pacovníkům. Ti potom odcházejí s duševním vlastnictvím svého zaměstnavatele s výsledky, ke kterým došli za jeho peníze a na jeho zařízení. Zakládají si svoje firmy, kde těchto zkušeností a poznatků využívají a zhodnocují a jsou tak vlastně nebezpečnou konkurencí,“ uvedl Smejkal Ve světě je podle Smejkala duševní vlastnictví chráněno lépe.Vědci v některý státech se podle něj vyznačují tím, že nejdřív všechno patentují a pak teprve zkoumají, zda to k něčemu je. „Tím se vyznačují Američané a inklinují k tomu i Japonci. I v západní Evropě existuje daleko větší tah na branku z hlediska patentování. „Nepatentuje se však bezuzdně úplně všechno, ovšem např. Německo, Francie a Švýcarsko vykazují velmi vysoký počet patentů na osobu. Tam prostě vědí, že duševní vlastnictví je velmi cenné,“ konstatuje Smejkal, který mimo jiné velmi špatně hodnotí i situaci na české akademické půdě. Především školy technického typu podle něj nedostatečně chrání své duševní vlastnictví. Často je za malý peníz nebo dokonce zcela zdarma dávají k dispozici soukromým firmám. Prorektor Technické univerzity v Liberci Oldřich prof. Jirsák je ale přesvědčen, že na liberecké univerzitě není situace nijak kritická. „Patentováním jsme se začali zabývat v roce 2004. Umožnila nám to práce na projektech, které již počítají i s financováním ochrany vzniklého duševního vlastnictví. Máme vlastní směrnici na zacházení s vynálezy a patenty. Podle ní musí autor nabídnout svůj vynález nejprve univerzitě, a ta se rozhodne, zda jej příjme, patentuje nebo dokonce i komerčně využije. Komerčním využitím se myslí mimo jiné i prodej nebo uzavření licenční smlouvy. Pokud však škola zájem nemá, může si autor podat přihlášku sám jako soukromá osoba. „Dnes je samozřejmě snadné na internetu sledovat, kdo si co přihlásil,“ sdělil Jirsák. Od roku 2004 liberecká univerzita přihlásila k patentování zhruba desítku projektů v oborech strojírenství, elektrotechniky a textilní technologie. Realizace patentu je ale časově obrovsky náročná, takže na případné příjmy do rozpočtu si ještě univerzita bude muset počkat. Nejblíže k realizaci má zatím patentovaný stroj na průmyslovou výrobu polymerních nanovláken Nanospider, který liberecká univerzita vyvinula společně s firmou Elmarco. Právě s Elmarkem uzavřela TUL licenční smlouvu o výhradním právu na prodej stroje bez omezení množství a teritoria. Smlouva však univerzitě zajišťuje finanční profit na prodeji strojů, který posílá rozpočet univerzity. Podle rektora TUL prof. Vojtěcha Konopy spoluprací s libereckou firmou Elmarco při vývoji zařízení na výrobu nanotextilií a následnou spoluprací, prosazuje liberecká univerzita prakticky novou politiku vůči průmyslovým podnikům. „Univerzita musí být otevřená vůči hospodářské sféře a průmyslu a urychluje tak zavádění výsledků vědecké práce do praxe,“ prohlásil Konopa. JAROSLAVA KOČÁRKOVÁ