Zvyšování kvalifikace pracovníků
výzkumu, vývoje a inovací Libereckého
kraje si klade za cíl projekt
s názvem Transcen. Společně jej realizují
tři významní partneři: Technická
univerzita v Liberci, soukromá společnost
Elmarco a Výzkumný ústav
textilních strojů Liberec. V rámci
projektu proběhne letos a příští rok
26 vzdělávacích kurzů v 7 vzdělávacích
modulech. Díky podpoře ze Sociálního
fondu Evropské unie ve výši
6,7 mil. Kč, jsou kurzy, které běžně
stojí několik tisíc korun, pro všechny
účastníky zdarma.
„Do kurzů je možné se přihlásit přes
internetové stránky www.transcen.cz,
kde mohou zájemci získat více informací
o projektu, a také se mohou na
vybrané kurzy přihlásit“, informuje
koordinátorka projektu Petra Rydvalová
z Hospodářské fakulty Technické
univerzity v Liberci.
Cílem projektu je přispět k efektivnímu
aplikování výsledků vědy
a výzkumu do praktického užití,
a tím přispět k rozvoji inovačního
potenciálu Libereckého kraje. „Byli
bychom velice rádi, kdyby o připravované
vzdělávací moduly projevili
zájem především účastníci z firem,
aby mohlo dojít k zajímavému provázání
teorie a praktických zkušeností
účastníků kurzů“, řekla Radka
Pittnerová, zástupkyně Výzkumného
ústavu textilních strojů v Liberci.
Vzdělávací moduly mají sloužit
pracovníkům inovačních firem, akademickým
pracovníkům, výzkumným
ústavům nebo také studentům
magisterských a doktorských studijních
programů. Jsou zaměřené na
následující obory: Transfer technologií,
Projektové řízení, Řízení lidských
zdrojů v prostředí transferu technologie,
Finanční řízení transferu technologie,
Nové technologie – Výstupy
výzkumu a vývoje a jejich praktická
využitelnost, Transfer technologie ve
vztahu k výrobnímu systému firmy,
Úspěšná komunikace a komercionalizace
výsledků vědy a výzkumu.
Kurzy modulu Transfer technologií
(tematicky zaměřené na Základy
inovačních procesů a Přenos výsledků
výzkumu a vývoje do praxe) proběhly
začátkem listopadu. Pořadatelé
mohli s uspokojením konstatovat, že
o ně byl velký zájem. Původně předpokládaný
počet 20 posluchačů byli
nuceni zvýšit na více než 30, a pro
velký zájem se budou zmíněné kurzy
počátkem příštího roku opakovat.
„Lektoři v daných modulech budou
především lidé z praxe a povedou
kurz s maximálním počtem 20 účastníků,“
dodala Pittnerová.
Zájem je i o právě probíhající modul
Transfer technologií. Jeho součástí
byly také kurzy Ochrana duševního
vlastnictví a související aspekty a Oceňování
technologií. Profesor Vladimír
Smejkal, soudní znalec v oborech
ekonomika, kybernetika a kriminalistika
– ochrana dat a autorské právo
hovořil o pojmu, právech a jednotlivých
druzích duševního vlastnictví.
Přednáška se týkala také autorských
práv, ochrany počítačových programů
a databází. Zaměřila se rovněž na průmyslová
práva, know-how, goodwill,
obchodní tajemství, jiná nechráněná
označení (domény na internetu). Dalšími
tématy byly licenční smlouvy,
ochrana duševního vlastnictví, nekalá
soutěž atd.
Podle Vladimíra Smejkala si firmy
ani univerzity v České republice
dostatečně nehájí své duševní vlastnictví.
„Vzdělávat se v této sféře je
naprosto nezbytné. Lidé, ale hlavně
zaměstnavatelé by si měli uvědomit,
že to co vznikne v rámci vědy
a výzkumu, ale i činností běžné firmy,
může mít charakter chráněného
duševního vlastnictví počínaje autorskými
díly nebo něčím, co může být
chráněno patentem, průmyslovým či
užitným vzorem atd. To se velmi často
podceňuje. Firma si své duševní
vlastnictví nechrání vůči konkurenci,
ale často ani vůči svým pacovníkům.
Ti potom odcházejí s duševním
vlastnictvím svého zaměstnavatele
s výsledky, ke kterým došli za jeho
peníze a na jeho zařízení. Zakládají
si svoje firmy, kde těchto zkušeností
a poznatků využívají a zhodnocují
a jsou tak vlastně nebezpečnou konkurencí,“
uvedl Smejkal
Ve světě je podle Smejkala duševní
vlastnictví chráněno lépe.Vědci
v některý státech se podle něj vyznačují
tím, že nejdřív všechno patentují
a pak teprve zkoumají, zda to k něčemu
je. „Tím se vyznačují Američané
a inklinují k tomu i Japonci.
I v západní Evropě existuje daleko
větší tah na branku z hlediska patentování.
„Nepatentuje se však bezuzdně
úplně všechno, ovšem např.
Německo, Francie a Švýcarsko vykazují
velmi vysoký počet patentů na
osobu. Tam prostě vědí, že duševní
vlastnictví je velmi cenné,“ konstatuje
Smejkal, který mimo jiné velmi
špatně hodnotí i situaci na české
akademické půdě. Především školy
technického typu podle něj nedostatečně
chrání své duševní vlastnictví.
Často je za malý peníz nebo dokonce
zcela zdarma dávají k dispozici soukromým
firmám.
Prorektor Technické univerzity
v Liberci Oldřich prof. Jirsák je ale
přesvědčen, že na liberecké univerzitě
není situace nijak kritická. „Patentováním
jsme se začali zabývat v roce
2004. Umožnila nám to práce na projektech,
které již počítají i s financováním
ochrany vzniklého duševního
vlastnictví. Máme vlastní směrnici na
zacházení s vynálezy a patenty. Podle
ní musí autor nabídnout svůj vynález
nejprve univerzitě, a ta se rozhodne,
zda jej příjme, patentuje nebo dokonce
i komerčně využije. Komerčním
využitím se myslí mimo jiné i prodej
nebo uzavření licenční smlouvy.
Pokud však škola zájem nemá, může
si autor podat přihlášku sám jako
soukromá osoba. „Dnes je samozřejmě
snadné na internetu sledovat, kdo
si co přihlásil,“ sdělil Jirsák. Od roku
2004 liberecká univerzita přihlásila
k patentování zhruba desítku projektů
v oborech strojírenství, elektrotechniky
a textilní technologie. Realizace
patentu je ale časově obrovsky
náročná, takže na případné příjmy
do rozpočtu si ještě univerzita bude
muset počkat. Nejblíže k realizaci má
zatím patentovaný stroj na průmyslovou
výrobu polymerních nanovláken
Nanospider, který liberecká univerzita
vyvinula společně s firmou
Elmarco. Právě s Elmarkem uzavřela
TUL licenční smlouvu o výhradním
právu na prodej stroje bez omezení
množství a teritoria. Smlouva však
univerzitě zajišťuje finanční profit na
prodeji strojů, který posílá rozpočet
univerzity.
Podle rektora TUL prof. Vojtěcha
Konopy spoluprací s libereckou firmou
Elmarco při vývoji zařízení na
výrobu nanotextilií a následnou spoluprací,
prosazuje liberecká univerzita
prakticky novou politiku vůči
průmyslovým podnikům. „Univerzita
musí být otevřená vůči hospodářské
sféře a průmyslu a urychluje tak
zavádění výsledků vědecké práce do
praxe,“ prohlásil Konopa.
JAROSLAVA KOČÁRKOVÁ