V době, kdy se úspěšně rozbíhá realizace
Mezinárodního centra klinického
výzkumu (ICRC) a stále určitější kontury
získává také vize vzniku Středoevropského
technologického institutu
(CEITEC), přichází vedení FSI VUT
v Brně s projektem, který má z Brna
vytvořit centrum výzkumu a vývoje
nových technologií pro oblast strojírenství.
Projekt NETME Center (New
Technologies for Mechanical Engineering)
není sice investičně tak náročný
jako CEITEC (12–15 miliard Kč) nebo
ICRC (přes 2 miliardy Kč), ale z hlediska
významu je stejně ambiciózní.
Pokud se všechny tři projekty podaří
uskutečnit, má Brno šanci stát se centrem
vědy, výzkumu a vývoje celoevropského
významu.
Brno má pro vznik vývojového centra
optimální předpoklady a zázemí. Ve
městě existuje dlouholetá tradice ve strojírenské
výrobě a vývoji, FSI vzdělává
dostatek nových inženýrů pro potřeby
praxe i výzkumu, velký význam pro mezinárodní
spolupráci má i pořádání strojírenských
veletrhů. V lokalitě Pod Palackého
vrchem, kde by centrum mělo sídlo, se
nachází v těsném sousedství Český technologický
park, Jihomoravské inovační
centrum s Technologickým inkubátorem,
FSI i další fakulty VUT. Vzniku vývojového
strojírenského centra nyní přeje i možnost
využít zdrojů z evropských strukturálních
fondů určených pro rozvoj kapacit
technického výzkumu v regionech. Projekt
NETME, který vychází ze strategie rozvoje
Jihomoravského kraje a jehož cílem je
zvýšit konkurenceschopnost strojírenství,
by měl být právě z Operačního programu
„Výzkum a vývoj pro inovace“ z větší části
financován. Náklady na vznik centra se
odhadují na 1,4 miliardy Kč.
O tom, jak projekt NETME vznikl, říká
děkan doc. Miroslav Doupovec: „Naší
snahou je efektivně zužitkovat výzkumný
a vývojový potenciál fakulty, která bude
v součinnosti s FIT a s vybranými pracovišti
dalších fakult VUT nosný program centra
zajišťovat. Disponujeme potřebnými prostory
i infrastrukturou. Chceme postupovat
zejména cestou intenzifikace – rekonstrukcí
a dovybavením současných laboratoří
a zkušeben potřebnou přístrojovou technikou.“
Výstavba nových objektů má být
podle něj omezena na nezbytné minimum
– centrum má využívat především současné
laboratoře, výpočetní centra, autorizované
zkušebny i výrobní kapacity fakulty.
Prof. Petr Stehlík, který zajišťuje koncepční
záležitosti, dodává: „Struktura
centra vyplývá z hlavní výzkumné a vývojové
činnosti, kterou naše fakulta dlouhodobě
realizuje na špičkové úrovni. Jde o
oblasti: strojírenská technologie, procesní
průmysl, ochrana životního prostředí
a energetika, výrobní stroje a průmyslové
manipulátory, dopravní a letecká
technika, mechatronika, virtuální design
a zkušebnictví. Ke konkurenceschopnosti
v evropském měřítku výrazně přispěje
i využití IT se zaměřením na bezpečnost
systémů ve vztahu na nosné aktivity centra.
Na uvedených směrech budou založeny
i základní jednotky centra, jejichž aktivity
budou podporovány vysoce kvalifikovanou
činností v oblastech jako jsou diagnostika,
materiály, nanotechnologie, měření,
senzorika a řízení, matematické modelování,
statistika a optimalizace, mechanika,
chemie a analytika, marketing a obchod
apod. Půjde o ,otevřený systém‘ přístupný
pro všechna produktivní pracoviště jak
v rámci FSI a FIT, tak z hlediska zapojení
vybraných pracovišť dalších fakult VUT
– FEKT, FCH a FP. Velmi významná bude
spolupráce s CEITEC, zejména v oblasti
materiálů, a Jihomoravským inovačním
centrem z hlediska koordinace podpůrných
aktivit v rámci regionu.“
Stanovení vhodné strategie přípravy a
realizace projektu NETME klade na tvůrce
jeho koncepce na FSI velké nároky. Je
třeba kvantifikovat prostorové dispozice,
personální obsazení (na počátku se počítá
se 75, po dvou letech s 250 pracovníky),
specifikovat konkrétní náplň činnosti i
předpokládané výstupy tak, aby o výsledky
činnosti centra byl podle děkana Doupovce
zájem minimálně v evropském
měřítku. Předpokládá se, že po roce provozu
už bude centrum na sebe vydělávat
samo. Důležité je také zajistit systematickou
přípravu mladých pracovníků, aby
centrum zcela „nepřetáhlo“ akademické
pracovníky z fakult, a tím tam neochromilo
výukovou činnost. „Jedním z nosných
pilířů bude součinnost s průmyslem,
z níž budou pocházet jak spolupracující
organizace, tak zákazníci. Činnost centra
spadá do oblastí aplikovaného výzkumu
a vývoje a musí pokrývat svoje provozní
náklady. Vytvořit fungující systém rozhodně
není jednoduché a neexistuje na to
žádný recept,“ konstatuje Stehlík. Předpokládá
se, že centrum by se mohlo mj. stát
místem testování strojírenských výrobků
našich i zahraničních firem, uvažuje se
např. o vzniku virtuální letecké zkušebny
pro výrobce letadel či „stavebnicového“
systému v oblasti procesů a „malé energetiky“.
Vztah mezi centry CEITEC (zaměřený na
vědy o neživé přírodě, zejména pokročilé
materiály, a vědy o živé přírodě – biomedicínský
výzkum) a NETME nebude v žádném
případě konkurenční, naopak by se
měla jejich činnost podporovat a doplňovat.
NETME Center může rovněž v určité
míře přispívat i k podpoře činnosti ICRC
z hlediska konkrétně definovaných technických
problémů. O peníze z fondů EU
na vznik centra chce VUT v Brně požádat
příští rok. IGOR MAUKŠ
