Není to tak dávno, co virus zika po hlavě skočil do médií celého světa. Byl jako blesk z čistého nebe, šlo o náhlou a zákeřnou hrozbu. Zároveň ale inspiroval řadu výzkumných týmů k vývoji mnoha zajímavých postupů a technologií, které teď mohou zlepšit situaci v medicíně. To je i případ programovatelných RNA vakcín, které se svými kolegy vyvíjí Omar Khan z Massachusettského technologického institutu (MIT). Využívají při tom nový postup, který dovoluje ve velmi krátké době vytvořit RNA vakcíny na zakázku, podle aktuální potřeby zdravotníků. To je velmi významné, protože nevíme kdy a kde jaká nebezpečná epidemie udeří příště. Zmíněná vakcína se skládá z řetězců mRNA, které obvykle vznikají procesem transkripce, tedy překladem z DNA, a pak jsou překládány do proteinů. Tyto molekuly RNA jsou ve vakcíně uloženy do nanočástic, které je dostanou do buněk bez újmy na zdraví. V buňkách se molekuly RNA uvolní a buňka podle nich už sama vytvoří proteiny. Tyto proteiny pak vyprovokují zběsilý útok imunitního systému na viry zika. Použitá RNA se nezabuduje do genomu hostitele, protože ten je tvořený DNA. Z pohledu odborníků je proto RNA vakcína potenciálně bezpečnější nežli DNA vakcíny nebo vakcinace samotným virem. Podle Khana RNA vakcína vlastně funguje, jako by to byl syntetický virus. Tento virus se ovšem nešíří a také není patogenní. Vědci rovněž mohou kontrolovat dobu, po jakou se použitá RNA překládá do požadovaných proteinů. Programovatelné RNA vakcíny z MIT využívají nanočástice vytvořené ze složitě rozvětvené molekuly, založené na fraktálně uspořádaných dendrimerech, tj. opakovaně se větvících řetězcích. Vědci je již zkouší proti ebole, chřipce H1N1 a prvoku Toxoplasma gondii. Teď k cílům RNA vakcín přibyl i virus zika. Velmi slibné jsou i programovatelné RNA vakcíny proti nádorům, které podobným způsobem vzbouří reakci imunitního systému proti buňkám nádoru.
