Začátkem letošního roku bylo zveřejněno několik globálních prognóz energetické budoucnosti lidstva. Přestože pocházejí od renomovaných agentur, jejich závěry se liší. Mezinárodní energetická agentura (IEA) předpovídá, že globální spotřeba energie do roku 2040 stoupne nejméně o čtvrtinu, přičemž jejími hlavními zdroji budou nadále ropa, zemní plyn a uhlí. Tuto prognózu potvrzují i některé další zdroje. Uznávaná poradenská společnost McKinsey & Company ale naopak predikuje, že celková poptávka po energiích začne kolem roku 2030 stagnovat a brzy nastane útlum fosilních paliv. IEA ve své prognóze vychází mimo jiné z vývoje světové energetiky v letech 1973 až 2017. V uvedeném období stoupla těžba ropy o 52 %, uhlí o 146 %, zemního plynu o 208 %. Produkce jaderných reaktorů vzrostla bezmála na 13násobek původní úrovně. Přitom energetický mix zůstal v zásadě podobný: fosilní paliva a jádro nadále tvoří více než 85 % světové produkce. Vodní, větrné a solární elektrárny sice rostly o stovky až tisíce procent, ale z nízkého základu, takže stále zůstávají relativně nepatrné. Například ze slunce světový průmysl získává asi osmkrát méně elektřiny než z jádra. O energetice rozhodují politici Ve výhledu do budoucnosti je IEA opatrná a naznačuje hlavní úskalí prognózy. Domnívá se totiž, že o více než 70 % globálních energetických investic nebude rozhodovat trh a vývoj ekonomiky, ale politici. Pokud představitelé jednotlivých států naplní svoje nyní deklarované cíle v oblasti energetiky, potom do roku 2040 stoupne světová poptávka po energii o „více než 25 %“, říká IEA. Kvůli přibývající lidské populaci a vyššímu životnímu standardu poroste podle agentury zájem o všechny zdroje energie, přičemž nejpopulárnější bude nadále ropa, následovaná zemním plynem a uhlím. Globální společnosti British Petroleum (BP), Shell a Equinor, jejichž pravidelné výroční zprávy o vývoji světové energetiky rovněž patří k respektovaným zdrojům informací, také vycházejí z předpokladu, že bude pokračovat současný vývoj, a předpovídají, že růst poptávky po energiích bude ještě vyšší. BP tvrdí, že do roku 2040 stoupne globální spotřeba energie o třetinu. Také Mezinárodní agentura pro obnovitelnou energii (IRENA) předpokládá, že do roku 2050 stoupnou celkové dodávky energie téměř o 40 %. IRENA ale celkem očekávatelně předpovídá na rozdíl od společností, jejichž byznys je založen na ropě a plynu, trochu výraznější pokles takzvaných neobnovitelných zdrojů – z dnešních zhruba 85 na 73 %. Předpověď McKinsey & Company Výrazně jinak vidí energetickou budoucnost lidstva v nejbližších desetiletích společnost McKinsey & Company (McK). Zřejmě nejuznávanější světová poradenská firma, která se pyšní svou nezávislostí, předpovídá, že kolem roku 2030 skončí nepřetržitý, více než sto let trvající světový růst spotřeby energií. Podle McK se během deseti až patnácti let růst zastaví na úrovni o zhruba 10 % převyšující globální spotřebu z roku 2016 a nadále bude stagnovat, přičemž nejpozději v roce 2040 začne klesat produkce uhlí, ropy i zemního plynu. Jako hlavní důvody uvádí McK především změnu struktury globální ekonomiky, v níž poroste podíl služeb, které mají menší energetické nároky než tradiční průmysl. I klasické průmyslové technologie ale budou energeticky méně náročné. Podle McK tak poprvé dějinách navzdory silnému růstu populace a současnému růstu výroby přestane platit přímá úměra mezi růstem životní úrovně a spotřebou energií. Jak je vidět, prognózy vývoje globální energetiky jsou ošidné a někdy připomínají věštění ze skleněné koule. Jisté je asi jen to, že nejméně do konce současného století lidstvo sotva získá nějaký zázračný jediný zdroj energie, který navždy vyřeší jeho energetický hlad. Hejl Servis
