Tisková konference k říjnovému veletrhu BI-MU byla pro Výzkumné centrum UCIMU příležitostí k aktualizaci předpovědí týkajících se italského průmyslu obráběcích strojů, robotů a automatizace pro rok 2024 i trendů globální poptávky po obráběcích strojích v letech 2024—2026, kterou vypracovala společnost Oxford Economics.
Situace na trhu v posledních měsících přiměla pracovníky Výzkumného centra UCIMU k revizi odhadů pro aktuální rok ve srovnání s odhady vypracovanými začátkem roku. Jednalo se bohužel o revizi směrem dolů. Po relativně pozitivním roce 2023 vykazuje italský průmysl v tomto odvětví v roce 2024 ve srovnání s trendem posledních let poněkud jiné tempo. Podle aktuálních prognóz klesne v roce 2024 výroba obráběcích strojů o 6,2 % na 7,1 miliardy eur. Vývoz si však dobré tempo udrží, dále poroste a dosáhne 4,4 miliardy eur, což je o 4,4 % více než v roce 2023. Tento nárůst ovšem k udržení celkového objemu výroby v pozitivní oblasti, jak tomu bylo v roce 2023, nebude stačit. Celková produkce v sektoru je ovlivněna výrazným oslabením italské spotřeby, která by se podle nově přepracovaných odhadů měla snížit o 25,9 % na 4,3 miliardy eur, což se projeví na dodávkách italských výrobců, které dosáhnou 2,7 miliardy eur (−19,5 %) a ke značnému poklesu (−34,8 %) dojde také u dovozu. Prognóza společnosti Oxford Economics 2024—2026 vychází ze stavu globálního průmyslu obráběcích strojů a z prvního posouzení dat zpracovaných na podzim. Potvrzuje, že rok 2024 bude rokem pro tento sektor značně komplikovaným. V roce 2025 však očekává oživení. Rok 2024 skončí poklesem celosvětové poptávky po obráběcích strojích o 6,4 % na 68,1 miliardy eur. Obrat trendu, který prognostici očekávají již v roce 2025, by měl vést k 8% nárůstu spotřeby až na 73,6 miliardy eur. Trend by pak měl pokračovat i v roce 2026 s očekávaným 6,7% meziročním růstem. Ve srovnání s globálním kontextem studie odhaduje, že v roce 2024 dosáhne asijská poptávka po výrobních strojích a systémech 37,2 miliardy eur, tedy o 1,7 % více než v předchozím roce. Pro Ameriku ale očekává pokles spotřeby o 14 %, což sníží její hodnotu na 13,4 miliardy eur. Pokles zaznamená také Evropa: snížení spotřeby by mělo činit 14,8 %, takže dosáhne 17,5 miliardy eur. V roce 2025 budou asijské země dále zvyšovat investice do nových výrobních technologi í. Spotřeba vzroste na 39,7 miliardy eur, o 6,5 % více než v roce 2024. S novým rokem by se ale měla vrátit k růstu i evropská a americká spotřeba. V Americe se očekává nárůst poptávky o 17,1 % na 15,7 miliardy eur. Pro Evropu se očekává nárůst o 4,2 % na 18,3 miliardy eur. V roce 2026 by si asijská poptávka měla udržet stejné tempo růstu jako v roce 2025 (+6,5 %). Americká bude nadále růst, ale už pomalejším tempem (+8,5 %), zatímco Evropa by měla oproti minulým letům urychlit investice do nových výrobních technologií, takže by mohla dosáhnout růstu 5,7 %. V tomto turbulentním kontextu by Itálie měla prokázat silnou odolnost. Po poklesu v roce 2024 již v roce 2025 zaznamenají italské firmy výrazné oživení poptávky po investicích do nových výrobních technologií ze strany italských uživatelů, a to ve výši 17,5 %. Pozitivní trend by měl pokračovat i v roce 2026, i když pomalejším tempem (+4,2 %). Riccardo Rosa, současný prezident UCIMU, k tomu uvedl: „Dnes mají italské společnosti, které hodlají investovat do nových výrobních technologií, k dispozici dvě alternativní opatření: Průmysl 4.0 a Průmysl 5.0, které jsou rozhodně zajímavé. Průmysl 5.0 přichází po dlouhém a ‚vyčerpávajícím‘ čekání a je celkem pochopitelné, že jeho efekt nemůže být tak masivní jako u Průmyslu 4.0, protože přináší úplně jiná pravidla a procesy. Z těchto realizovaných opatření budou ve skutečnosti profitovat především ty společnosti, které jsou připraveny zapracovat na úsporách energie a soustředit se na realizaci zelené transformace. A Riccardo Rosa ještě doplnil: „Nyní už víme, jaké nástroje mají společnosti k dispozici. Během čekání na dopady kombinace 4.0 a 5.0 žádáme vládní orgány, aby už pro rok 2026 myslely na program opatření, která mohou opět podpořit zavádění inovací v našem zpracovatelském průmyslu s cílem posílit jeho konkurenceschopnost. Zkušenost nám říká, že musí jít o jednoduchá opatření, snadno pochopitelná a použitelná, přesně taková, která doprovázela Průmysl 4.0 na jeho počátku. Jako zástupce průmyslové sféry je UCIMU, stejně jako tehdy, připraven ke spolupráci s vládními orgány, což přispěje k vypracování takových realizačních předpisů, které budou reflektovat pohled výrobních společností.“ Alfredo Mariotti, generální ředitel UCIMU-Sistemi per produrre, uvedl: „Nyní jsou nástroje, které mají výrobní společnosti k dispozici, celkem jasné. Vhodné načasování veletrhu BI-MU pomůže zachytit poptávku zmrazenou po dlouhé měsíce a dojde k opětovnému nastartování investic do investičního majetku. Důvěru, kterou sektoroví operátoři vkládají do BI-MU, potvrzují statistické údaje z této akce. Veletrh, i přes poměrně komplikovaný kontext, dokázal obhájit pozici referenční akce pro obráběcí stroje, robotiku, automatizaci, digitální a aditivní výrobu. Počet vystavovatelů vzrostl, ale tento nárůst se nepromítl do nárůstu velikosti výstavní plochy“. Protagonisty letošního veletrhu BI-MU bylo více než 750 společností, o 8,5 % více než těch, které se přihlásily do ročníku 2022. 37 % přítomných společností bylo ze zahraničí: Německo, Japonsko, Tchaj-wan, Švýcarsko, USA, Španělsko, Francie, Čína, Jižní Korea. Nepřímo byly zastoupeny Rakousko, Velká Británie, Turecko, Česká republika, Dánsko, Polsko, Nizozemsko, San Marino, Irsko, Hongkong a Belgie. Prognóza italského průmyslu obráběcích strojů na rok 2024 ve světovém kontextu a v souvislosti s bilancí veletrhu BI-MU Tisková konference k říjnovému veletrhu BI-MU byla pro Výzkumné centrum UCIMU příležitostí k aktualizaci předpovědí týkajících se italského průmyslu obráběcích strojů, robotů a automatizace pro rok 2024 i trendů globální poptávky po obráběcích strojích v letech 2024—2026, kterou vypracovala společnost Oxford Economics. Technologické inovace na brněnském výstavišti představilo 1 386 vystavujících firem ze 42 zemí celého světa. Za čtyři dny si jejich expozice prohlédlo více než 55 tisíc návštěvníků, především techniků a byznysmenů, kteří potřebují novinky rychle zavádět praxe.
/PhDr. Blanka Markovičová, CSc., tisková mluvčí SST/
