I když ceny ropy a benzínu stoupají, vedoucí představitelé ropného průmyslu odolávají svému obvyklému nutkání čerpat ze země více ropy. Jakmile se ekonomika zotaví, mohlo by tak dojít k dalšímu růstu cen.
Ropný průmysl je předvídatelně cyklický: když ceny ropy stoupají, producenti se předhánějí v otevírání nových vrtů. Dokud se svět nekoupe v ropě a ceny neklesnou. A energetické společnosti, které se příliš rozmáchly, se zhroutí. Tento cyklus byl v minulém století k vidění opakovaně. Jen za posledních zhruba 15 let pak třikrát. Přinejmenším v tuto chvíli se však ropné a plynárenské společnosti podle starého scénáře nechovají.
Přijde oteplení
Očekává se, že zrychlující se očkování ekonomiku rozvinutých zemí (některých rychleji, některých pomaleji) znovu nastartuje naplno a povzbudí lidi k cestování a další spotřebě. Ceny ropy a benzínu se po loňském propadu vzpamatovávají ve většině zemí světa. V USA za únor podle motoristického klubu AAA zvýšily v průměru o 35 centů za galon a v některých státech by mohly do léta dosáhnout pro americké spotřebitele nezvykle vysoké ceny 4 dolarů za galon (tj zhruba 26 korun za litr). I v pandemií stále těžce postiženém Česku se kvůli zdražující ropě cena za benzín přiblížila v druhém březnovém týdnu 30 korunám. V posledních týdnech se ceny ropy zvýšily dokonce až na 70 dolarů za barel, což by se ještě před rokem zdálo nemožné. Vzpomeňme, že loni na jaře byli krátkodobě někteří obchodníci nuceni platit kupujícím, aby je ropy zbavili. Ceny ropy loni v dubnu klesly o více než 50 dolarů za barel za jediný den pod nulu. Zdá se, že tento nevšední den se pevně zapsal do vzpomínek ropných manažerů. V odvětví došlo k odstavení stovek mořských plošin a přiškrtit, či zcela zastavit provoz byly nuceny tisíce vrtů. V USA, kde je těžební průmysl pouze v soukromých rukou, a musí tedy velmi rychle reagovat na změny na trhu, přišlo v odvětvích těžby ropy a zemního plynu o práci 120 tisíc lidí. Podle poradenské firmy Rystad Energy se očekává, že společnosti letos propustí dalších 10 tisíc pracovníků.
Do kasičky
I když ceny nyní klesly a firmy díky vyšším cenám znovu vydělávají, vedoucí představitelé průmyslu se v posledních týdnech dali veřejně slyšet, že výrobu výrazně nezvýší. Slíbili také splatit firemní dluhy a rozdat větší část svých zisků akcionářům ve formě dividend. „Myslím, že to nejhorší, co by se teď mohlo stát, je, že američtí producenti začnou opět rychle navyšovat těžbu,“ řekl Ryan Lance, předseda představenstva a výkonný ředitel společnosti ConocoPhillips, na březnové konferenci IHS Markit CERAweek. Scott Sheffield, výkonný ředitel společnosti Pioneer Natural Resources, významného texaského producenta, předpověděl, že americká produkce zůstane letos na úrovni 11 milionů barelů denně ve srovnání s 12,8 milionu barelů těsně před pandemií. Dokonce i organizace OPEC tento měsíc překvapila mnoho analytiků, když po dohodě s dalšími producenty (tedy především Ruskem) dokázala udržet disciplinovaně těžbu na nižší úrovni. Třináct členů OPEC a devět partnerů čerpá zhruba o 780 tisíc barelů ropy denně méně než na začátku roku, přestože ceny v posledních měsících vzrostly o více než 30 %. „K oživení svých ekonomik potřebují cenovou disciplínu,“ řekl na adresu producentských zemí René Ortiz, bývalý generální tajemník OPEC, který je nyní ekvádorským ministrem energetiky. Dodal, že mnozí členové skupiny potřebují vyšší ceny ropy, aby vyvážili své rozpočty a splatili své dluhy: „Jejich [finanční] zásoby byly vyčerpány.“ Rozhodnutí omezit výrobu bylo především prací Saúdské Arábie a jejích nejbližších spojenců v Perském zálivu. A je zřejmě výsledkem poučení z let předchozích. Na konci roku 2014 ceny ropy začaly klesat, když americká produkce ropy prudce vzrostla. Saúdská Arábie a OPEC v odpověď zvýšily produkci a poslaly ceny dolů. Zdálo se, že kartel chce podkopat těžbu na amerických břidlicových polích, zejména v Texasu a Severní Dakotě. Americký ropný průmysl byl však mnohem odolnější, než saudští představitelé očekávali. Americká produkce nadále rostla, jak tamní společnosti snižovaly náklady. Byť tedy řada společností těžících v amerických břidlicích byla krokem OPEC poškozena, ceny ropy se nikdy zcela nezotavily. A v důsledku tak ekonomiky Saúdské Arábie a dalších zemí závislých na ropě byly zasaženy mnohem citelněji.
Utrhne se někdo?
Pokušení zvyšovat těžbu je samozřejmě značné. Volají po něm zejména některé země, jako Kolumbie a Guyana, které chtějí vyčerpat co nejvíce ze svých zásob ropy rychle. Obávají se, že rostoucí obavy ze změny klimatu a nárůst počtu alternativních pohonů (tedy hlavně elektrického) sníží poptávku po fosilních palivech. Rusko také tlačí na Saúdskou Arábii, aby uvolnila výrobní stropy. Kazachstán, Irák a několik dalších zemí už export zvýšily bez ohledu na ostatní. Více začínají vyvážet dokonce i Írán a Venezuela, které kvůli americkým sankcím mají velký problém svou ropu na trhu umístit. Někteří analytici očekávají, že až se OPEC a jeho spojenci příští měsíc, tedy v dubnu, znovu setkají, dojde na zvýšení produkce, které by mohlo srazit ceny. Prozatím se však zásoby ropy po celém světě zmenšují, protože poptávka se stále výrazně zotavuje. O ceně ropy by nakonec ovšem mohlo tak jako v minulosti již několikrát rozhodnout napětí na Blízkém východě. Útoky dronů na energetická zařízení v Saúdské Arábii v posledních týdnech vyslaly trhu s ropou negativní signál. K útoku se přihlásili hútští povstalci v Jemenu, podle saúdských bezpečnostních činitelů ovšem mohly být drony vypuštěny Íránem, který je spojencem povstalců. „Eskalace konfliktu, který přes prostředníky vedou Írán a Saúdská Arábie v Jemenu, jen zvyšuje tlak na cenu ropy,“ uvedla pro NY Times Louise Dicksonová, analytička rystadských energetických trhů s ropou. Napětí v regionu by se možná mohlo zmírnit, pokud Bidenova administrativa a íránští představitelé obnoví jednání o nové jaderné dohodě, která by měla nahradit původní dohodu Obamovy administrativy (kterou Donald Trump vypověděl). Írán by pak s největší pravděpodobností vyvážel do světa více ropy. Na druhou stranu, Írán se nechce vzdát svých mocenských ambicí a není jasné, zda má opravdu zájem o dohodu za cenu ústupků právě například v Jemenu.
Velké firmy jsou opatrné
Manažeři velkých firem tyto geopolitické záležitosti nijak neovlivní. „Nespoléháme se na vyšší ceny,“ řekl v březnu investorům Michael Wirth, výkonný ředitel Chevronu. Jeho firma uvedla, že do roku 2025 utratí 14 až 16 miliard dolarů ročně na kapitálové projekty a průzkum. To je o několik miliard dolarů méně, než společnost utratila v letech před pandemií. Místo expanze se bude společnost zaměřovat na těžbu v ložiscích s nejnižšími náklady. „Zatím se odmítají chytit na vějičku vyšších cen,“ komentoval postoj Chevronu a dalších Raoul LeBlanc, viceprezident výzkumné a poradenské firmy IHS Markit. Dodal však, že investiční rozhodnutí ropných manažerů by se mohla změnit, pokud ceny ropy ještě výrazně stoupnou. „Zatím se nedá říci, zda jim sebeovládání vydrží.“ /jj/
