V USA se minulý týden začínala soukromníkům prodávat zbraň, která dokáže i v rukou nezkušeného střelce zasáhnout malý cíl na vzdálenost kolem 1 km. Střely by měly dopadnout do kruhu s poloměrem zhruba 10 cm od něj. Míření z velké části obstará počítač a zbraň je určena k lovu. Výrobcem technologie počítačového míření nazvané Precision-Guided Firearm (PGF) je firma TrackingPoint z Texasu. V podstatě jde o počítačem osazený zaměřovací systém, který umožňuje nezkušeným střelcům zasáhnout cíle i na velké vzdálenosti. Pro představu: při jedné zkoušce trefil fotograf ze serveru Ars Technica cíl ve vzdálenosti zhruba 900 m hned na první ránu. Systém sestává z počítače (běží na Linuxu), zaměřovače s průhledovým displejem a laserového dálkoměru na výkonné lovecké pušce. Zatím jsou k dispozici tři typy zbraní, ale principiálně může být umístěn na jakékoliv. Používá se běžná munice (ne naváděné puškové náboje, které jsou už ale také v posledním stadiu vývoje), změna je především v procesu zaměřování. Když střelec v zaměřovači najde cíl, u pušky s běžným zaměřovačem by ho musel poměrně složitě nastavovat, aby kompenzoval různé vlivy (např. větru, balistické dráhy střely, dokonce i rotace Země). U PGF jednoduše stiskne červené tlačítko vedle spouště. „Inteligentní“ zaměřovač označí vybraný objekt na displeji červeným bodem. Od té chvíle ho udržuje v paměti a počítá parametry nutné k zásahu. Upraví pak polohu zaměřovacího kříže na displeji tak, aby se kompenzovaly všechny vlivy ohrožující přesnost střely (vítr jen podle údajů střelce). Člověku za zbraní pak stačí zmáčknout (a držet) spoušť a zároveň umístit kříž znovu co nejpřesněji na cíl. Nemusí to být na dlouho, pokud je spoušť stisknutá, zbraň sama spustí ve chvíli, kdy bude namířena správným směrem. Dříve ne, protože systém brání i předčasnému výstřelu mimo cíl.
DRAHÁ „LEGRACE“ PGF se nabízí zatím ve třech možných alternativách. Od nejvýkonnější a nejtěžší k nejlehčí to jsou: XS1 (náboj .338 Lapua Magnum) s účinným dostřelem zhruba 1100 m, XS2 (.300 Winchester Magnum) s účinným dostřelem 900 m a XS3 (.300 Winchester Magnum) s účinným dostřelem 800 m. Díky zaměřovači a elektronice jsou pušky poměrně těžké. Hmotnost modelů se ve stavu připraveném ke střelbě pohybuje od 7,5 u nejlehčího XS3 do zhruba 10 kilogramů u XS1. Cena pušky se zaměřovačem se pohybuje od 17 000 do 22 000 dolarů, tedy zhruba od 350 000 do 500 000 korun. Zákazníci dostanou k PGF ještě náboje (200 kusů), tři baterie a nabíječku, dvojnožku a dokonce i iPad mini s aplikací na přenos obrazu ze zaměřovače. Tablet není pro ukrácení dlouhé chvíle při čekání na zvěř. Zaměřovací systém je vybaven kamerou, takže může zaznamenávat střelbu. A systém je také wi- -fi, čili může přenášet obraz i v reálném čase. Průběh střelby tak může sledovat například instruktor či kdokoliv jiný vybavený zařízením s příslušnou aplikací.
LOVU ZDAR Výrobce systém za stovky tisíc korun propaguje pro použití k „přesnému lovu“ na velké vzdálenosti. Podle firmy je zbraň určena hlavně mladší generaci střelců s oblibou v sociálních sítích, kterým díky zabudované wi-fi a záznamu obrazu umožní snadno se podělit o své zážitky, a díky tomu pro ně lov učiní zábavnější. Ředitel firmy TrackingPoint Jason Schauble (mimochodem, bývalý vyznamenaný voják) rádiu PNR řekl, že jde o de facto přirozený důsledek vývoje moderní techniky: „Říkejte si, že to je chytrá puška. Máme chytrá auta, máme chytré telefon, no a teď máme chytrou pušku.“ Ale ne všem připadají takové zbraně samozřejmé. Někteří lovci se domnívají, že z lovu učiní příliš jednoduchou a jednostrannou záležitost (totéž by však mohlo platit rovněž o teleskopických zaměřovačích a dalších pomůckách). Mnohem větší otázky však panují kolem možných bezpečnostních rizik. Hlavně proto, že umožňuje dostatečně motivovanému jedinci zasáhnout i jinak velmi dobře střežené cíle. (Na běžné občany si atentátníci pořizují levnější zbraně: v Bostonu např. tlakový hrnec.) Podle v USA poměrně populárního přesvědčení o rozšířeném prodeji takové zbraně mezi obyvatelstvo není v podstatě nic špatného. Strach mocných a silných je podle něj jednou z nutných podmínek pro budování spravedlivější společnosti. (Podle některých historiků už od vynálezu oštěpu, který dal i menším a slabším možnost zaútočit poměrně bezpečně na dálku, třeba ze zálohy, na silné, dominantní jedince.) Je také zcela zjevné, že technologie v rukou psychopata mu umožňuje páchat násilí o něco účinněji, než to bylo možné dosud, a s menším nebezpečím pro něj (což znamená přinejmenším déle). Jak se k tomu společnost a státy postaví, je otázkou. Asi stejně jako v jiných případech tu pomohou ověřená opatření na snížení dostupnosti zbraní typu prověrek trestního rejstříku kupců. Ale to nemusí být vše. Stejně jako se vyvíjí zbraně, může se vyvíjet i systém jejich kontroly. Na druhou stranu by možná bylo záhodno podívat se na problém „chytrých zbraní“ i novýma očima: proč by státy nemohly po majitelích a výrobcích vyžadovat zabudování důkladného systému zakódování do podobného systému (třeba na otisk prstu). Vzhledem k tomu, že systém je vybavený množstvím elektroniky, včetně bezdrátové sítě, nebylo by možné zakotvit například povinnost ukládání záznamu o každém výstřelu a jejich zpřístupnění (třeba i dálkovém) policejními složkami? Zatím můžeme být rádi, že jde o problém čistě americký a tamní legislativa dosud nedala najevo, že by uvažovala o zákazu zbraně (na rozdíl od 3D tištěné zbraně, která je v porovnání se systémem automatického míření doslova dětskou hračkou). Systémy PGF se prodávají pouze v USA a výrobce dosud neoznámil, že by měl v plánu dodávat ji na jiné trhy. Z vojenského hlediska není systém, který si firma TrackingPoint patentovala, tak převratný. Vojáci podobné systémy pro usnadněné míření používají už několik let. Bývají pravda obvykle poněkud jednodušší a lehčí, ale funkce je v podstatě stejná.