Proč strategicky předvídat v energetice?

Boj o zdroje paliva ve 20. století a ropné krize 70. let, po kterých eskalovala cena ropy z 1 USD na současných bezmála 100 USD, zahájily proces konce období dostatku levné energie i ve ve státech, které ovládly zdroje paliv, anebo je dokázaly zaplatit. Hlad po energii trvale poroste. Podle údajů WEC (World Energy Council) se zvýší světová spotřeba energie do roku 2020 o 50 % na 14 mld. tmp/rok (1 tmp=29,281 GJ). Klíčovými momenty pro změnu energetické situace jsou: ? celosvětově politicky iniciované a prováděné globální zásahy do historicky stabilizovaného systému energetiky, ? růst počtu obyvatel Země a růst jejich individuálních nároků, ? prohlubující se závislost soudobé civilizace na energetické podpoře, ? růst cen energie, a to v extrémním rozsahu, ? postupné vyčerpávání primárních energetických zdrojů, včetně konce ropného věku již v polovině 21. století, ? očekávané vyčerpání zemního plynu k roku 2060, ? změny klimatu, na nichž se zřejmě podílejí spalovací procesy, ? problémy s odpady, ? potřeba enormních nákladů na obnovu a rozvoj energetických soustav (těžba paliv, transformace a přenos energie, rostoucí externí náklady, těžkopádnost legislativy zabraňující uvážlivě a přiměřeně rychle investovat do rozvoje energetického hospodářství, ? nerovnoměrnost spotřeby energie ve světě a z ní plynoucí rozdíly mezi bohatými a chudými státy zdrojů včetně ekonomických, politických, bezpečnostních a sociálních souvislostí, ? geografická nerovnoměrnost rozdělení primárních energetických zdrojů, ? významná ztráta státní podpory energeticky orientovanému výzkumu vývoji. NÁRODNÍ ENERGETICKÉ STRATEGIE Přestože energie je v současném pojetí tržní komodita jako každá jiná, proniká do povědomí strategicky myslících politiků i odborníků fakt, že spolehlivá dodávka energie je nutnou podmínkou hospodářské a politické stability státu. Je stále více zřejmé, že tržní systém nemůže vytvořit podmínky pro koherentní energetickou politiku, a tím méně pro strategii. Energie jako tržní produkt je specifická v tom, že ji nelze skladovat ve velkých množstvích. Rovnováha mezi výrobou a spotřebou není dosažitelná jen uplatněním tržních principů. I krátkodobý nedostatek energie ochromuje téměř všechny obory lidské činnosti. Záměr vytvořit státní energetickou strategii na 30 až 50 roků a navíc v podmínkách tržní ekonomiky, se zdá být absurdní. Ale. Obnova energetických technologií probíhá ve 40letých cyklech. Obnova stárnoucích elektráren v Evropě, v USA a ve světě si vyžádá astronomické náklady. Pouhé nahrazení 500GW výkonu v EU si vyžádá v následujících 25 letech náklady 300 – 500 miliard eur. Obdobné sumy budou vynaloženy na investice do přenosových a distribučních sítí. Role strategického řízení státu a navazující role vědy, výzkumu a průmyslu se dá vyjádřit schématem: pro dnešek provozovat a stavět, pro zítřek (10 až 20 let) plánovat, pro pozítří (20 až 50 let) bádat. JAK SE RODÍ ČESKÁ NÁRODNÍ ENERGETICKÁ STRATEGIE? Celosvětově i republikově jsou k dispozici kvalifikované studie WEC, OECD, IAEA i odborně kvalitní dokumenty vypracovávané kompetentními českými orgány. Text energetické strategie musí vytvořit realistickou syntézu toho, co je k dispozici. Musí být dynamický a zahrnující nejen současný stav, ale i očekávané změny: změny ve složení výroby a spotřeby energie, omezení emisí, rozvoj technologií – forward looking technology, národní geografickou a ekonomickou situaci, možnosti dovozu paliv a energie, princip subsidiarity, domácí zdroje energie a nároky na infrastrukturu včetně průmyslu, vědy a školství aj. Z dostupných podkladů je nutné formulovat vizi, která umožní přenesení závěru do legislativy, a tím start změn. Text dokumentu musí být srozumitelný tak, aby byla možná jeho konfrontace v parlamentu a následně diskuse s veřejností. Strategická vize spolehlivé dodávky energie by měla být vytvořena s výhledem do roku 2040, s možným komentářem nad tuto mez. Obvyklé pojetí rozvoje ve variantách by mělo být nahrazeno odhadem pravděpodobného vývoje se specifikací nástrojů (a nákladů) uplatňovaných při výskytu odchylek. REÁLNÁ ENERGETICKÁ KONCEPCE ČR Je determinována evropským rámcem, který ve formulaci Zelené knihy EU konstatuje: 1. energetická soběstačnost EU není dosažitelná, 2. žádná energetická volba na vlastních zdrojích nemůže řešit energetické potřeby Unie 3. manévrovací možnosti Unie (pokud jde o dodávky energie) jsou omezené. Pro matematické modelování v dlouhodobém horizontu neexistují data, která by přinesla dnes neznámé pohledy na již specifikovaná i dosud neznámá rizika. Jedinou možností zůstávají expertní odhady s jejich nejistotami. Je zřejmé, že formulace strategické vize bude obsahovat nejen kategorická tvrzení, ale i velmi sporné formulace. Uplatnění (obvyklého) krátkodobého a (pro mnohé nepředstavitelného) dlouhodobého hlediska bude významně ovlivňovat závěry. Příkladem je představa o snižování těžby českého uhlí: snížení těžby (i v rámci územních ekologických limitů) znamená nenávratné ztráty. V dole jednou uzavřeném bude možné obnovit těžbu jen za cenu velkých finančních ztrát. Pokud vůbec. Strategická vize se musí propracovat, včetně představy o finančním zabezpečení a kritérií použitelných pro rozhodování. Bude správné vycházet z celosvětové situace. Tedy neomezovat se výlučně na Evropu. Zahrnout celosvětovou situaci, včetně třetího světa. Nelze přehlédnout, že dnes 1/3 obyvatel Země nemá elektřinu. Vypracování textu ES bude nutně konfrontační. Mají být projednány nadčasové otázky a problémy, pro něž není (ani ve vzdálenějším horizontu) známý náznak řešení: kupř. jak reagovat na vyčerpávání uhlovodíkových zásob, na vyschlé zdroje ropy a zemního plynu. Nadšení pro obnovitelné zdroje opadává ve světle konfrontace využití půdy pro výrobu paliv nebo potravin. PŘEDJEDNÁNÍ POLITICKÝCH PROBLÉMŮ PŘED FORMULACÍ TEXTU ENERGETICKÉ STRATEGIE Je nezbytné včas formulovat problémy, které by mohly zvrátit snahy o zabezpečení dlouhodobé spolehlivé dodávky elektrické energie, a tím řešení energetického problému z domácích zdrojů. Jedním z takových problémů je pojetí energie jako obecné komodity. To může vést kupř. v elektroenergetice k situaci, kdy ČR vytvoří energetickou strategii, s níž vysloví souhlas rozhodující subjekty a která vytvoří nástroje k zabezpečení spolehlivé dodávky elektřiny, úspěšné plnění strategických záměrů využívajících domácí zdroje energie (uhlí, uran, obnovitelné zdroje) umožní vyrábět elektřinu pro veškeré požadavky státu. Ale energetická burza předisponuje vyrobenou elektřinu mimo republiku, přičemž odpady zůstanou doma. Bez vyjasnění spektra relevantních politických problémů je smysl každé energetické koncepce nulový. KONCEPCE NENÍ PLÁN ANI PROGRAM ani návod. Jde o konzistentní soubor tezí, tedy základních principů, z nichž se vyvozují důsledky, formulují kritéria úspěšnosti a specifikují pravidla a nástroje, podle kterých bude záměr a navazující projekty dlouhodobě řízeny. Metodologická koncepce se vztahuje na systémové jevy komplexně vyjadřující zásadní vlastnosti systémů a kritéria na jejich budoucí uspořádání. Státní i navazující podnikové a sociální koncepce se zpravidla připravují na období 10, 20 či 30 let. Mohou být přijaty pro tato období jako stabilní, nebo se průběžně upřesňovat (floating). Význam evropské i české energetické koncepce je prvořadý se zřetelem na poznaná i dosud adresně nespecifikovaná rizika ze ztráty spolehlivé dodávky energie. Základem dobré koncepce je komplexní soulad s přírodními, ekonomickými, ekologickými i sociálními faktory. KLÍČOVÉ PROBLÉMY Spolehlivá dodávka ropy a zemního plynu vytváří kategorii s poznanými i dosud neznámými riziky. Její dosažení není dlouhodobě jisté. Jiná je situace v elektroenergetice. Tu lze na české národní úrovni velmi dobře ovládat. Klíčové pojmy charakterizující problémy, o kterých bude nutné včas rozhodnout, jsou: ? budoucnost českého uhlí (nejen další rozvoj těžby, ale i kupř. „clean coal“), ? možný další rozvoj jaderné energetiky za situace spojené s dílčí ztrátou kompetence českých výrobních podniků, ? omezení vlivu cen energie na explozivní růst cen, který postihuje občany i podniky, ? únosnost podpory a vymezení potenciálu využívání obnovitelných zdrojů energie, ? „carbon tax“ a její vliv na technologie transformace energie a na odpady, ? náhrada kapalných paliv při vyčerpávání uhlovodíkových zdrojů energie, ? podpora energeticky orientované infrastruktury (věda, školství, výzkum, průmysl), ? kvantifikace potenciálu a nákladů na domácí obnovitelné zdroje energie, ? mezinárodní orientace na významné potenciální partnery schopné dodat špičkové technologie a zahájení kooperace s nimi, ? vytváření přiměřené daňové politiky ve vztahu k energii, ? podpora pro stát ekonomicky výhodného a ekologického využívání energie pro mezinárodní transport, tj. vytvoření soustavy, která převede kamiony ze silnic na železniční podvozky, ? zaujetí reálného pohledu na očekávaný cenový vývoj v oblasti paliv, ? korigování záměrů na využívání biolihu (jeho výroba je energeticky náročná, za přimíchání do benzinu spotřebitel zaplatí více a koupí v palivu nižší energetický obsah), ? využití volné půdy ne k pěstování energetických plodin, ale jejich zalesněním trvale přispívat k pohlcování oxidu uhlíku, ? stanovení průhledné relevantní legislativy. To vše s využitím principu subsidiarity v přírodních a hospodářských podmínkách českého státu. RIZIKO Z ODKLADU Pokud nebude v nejbližších měsících přijato na úrovni parlamentu rozhodnutí umožňující: ? racionální dlouhodobé využívání domácích paliv, tj. uhlí, jaderného paliva a obnovitelných zdrojů k výrobě elektřiny ? realistický přístup k importu fosilních paliv, potom vzniká hrozba nedostatku elektřiny již po roce 2013. Dnes rozhodujeme o možném sektorovém vypínání elektřiny. Absurdní? Realita 60 black outů v Kalifornii v roce 2004 ukazuje, že nikoliv. DOC. ING. PETR OTČENÁŠEK, CSC.