Pro bližší pochopení níže publikovaného
dopisu šéfredaktorů tří
největších technických časopisů
jen malé vysvětlení. Rada vlády
pro výzkum a vývoj pod přímým
vedením předsedy vlády Mirkem
Topolánkem vytvořila nová pravidla
hodnocení práce vysokoškolských
pracovníků s jasným cílem:
pracujte více pro průmysl. To je
samozřejmě v pořádku a účelné
(ponechejme stranou účinnost
takového opatření v systému, který
je nastaven zcela jinak). K hodnocení
je vypracován bodový systém,
kde například uznání patentu je 500
bodů, ale méně je hodnocen podíl
na vývoji výrobku atd., a samozřejmě
práce uznané a publikované
v impaktovaných časopisech,
získávají také body. Impaktovaných
časopisů mnoho není a proto
se často stává, že práce z obrábění
těžkoobrobitelných materiálů
vychází v impaktovaném časopise
lékařském, neboť zdravotnictví
takových materiálů využívá, ale
autor se do takto hodnoceného
časopisu leteckého, kde by taková
informace měla ráži děla, prostě
nedostane. Lékaře zase nezajímá
výroba kyčelního kloubu, ale jeho
vlastnosti. Takže informace o obrábění,
zde uveřejněná, je prakticky
bezcenná, neboť průmyslové podniky
lékařské časopisy neobjednávají.
Leč nechme tyto detaily stranou.
Podstatné je, že Rada vlády považovala
za nutné pečlivě, ale s chybami
opsat seznam průmyslových časopisů,
které vycházejí na našem trhu.
Podotýkáme, že všechny tyto časopisy
jsou nedotované a nikdy neobdržely
ani jedinou vládní zakázku
na zveřejňování veřejných listin,
výběrových řízení atd., jako například
„nezávislé ekonomické noviny
či časopisy.“ Průmyslové časopisy
jsou téměř jedinými informačními
mosty mezi vývojem a zákazníky,
neboť zveřejňují především novinky
a technologická řešení nezávisle
na výrobcích.
Ohodnotí-li Rada publikování
článku vědeckým pracovníkem
v průmyslovém časopisem
bodem 0, pak vlastně naznačuje,
že spolupráci vysokoškolských
a vědeckých pracovníků s průmyslovými
časopisy považuje za
bezcennou a zbytečnou. Je otázkou,
jak by se tvářila například
Nova, kdyby pan předseda vlády
doporučil písemnou formou svým
kolegům a členům ODS, aby se
této televizní stanici na kameru
nevyjadřovali.
Ono těch otázek kolem hodnocení
Rady je více, ve svém důsledku
například silně omezuje konání
českých konferencí a seminářů průmyslových
oborů a nehodnotí ani
skutečný podíl na vývoji výrobků.
I když níže podepsaní šéfredaktoři
ze zkušenosti vědí, že dobří vysokoškolští
pracovníci budou s průmyslovými
časopisy spolupracovat
i přes nelichotivé hodnocení Rady,
považovali za nutné sdělit veřejnosti,
v jakém prostředí podpory průmyslového
vývoje se vlastně všichni
pohybujeme. Proto tento dopis
níže zveřejňujeme.
Rada pro výzkum a vývoj
Ing. Mirek Topolánek, předseda
Úřad vlády ČR
nábřeží Edvarda Beneše 4
118 01 Praha 1
V Praze 10. 12. 2007
VÁŽENÝ PANE PREMIÉRE,
dovolte nám, abychom Vás oslovili
jako předsedu Rady pro výzkum
a vývoj. Se zájmem sledujeme Vaše
snahy o větší propojení českého
průmyslového prostředí s vysokými
školami a výzkumnými institucemi,
neboť již leta vidíme, jak je to
potřebné. Proto nás překvapil nový
způsob hodnocení vědecké práce
vysokých škol navržený RVV, především
Seznam časopisů vykazovaných
poskytovateli jako odborné recenzované
časopisy, které nesplňují jejich
definici a kde články v nich uvedené
budou mít při Hodnocení 2007
bodovou hodnotu 0. Jsou v něm
taxativně vyjmenovány mnohé české
odborné technické časopisy, které
k propojování vědecko-výzkumných
institucí a průmyslu významně přispívají.
V technické literatuře existují tři
kategorie časopisů: vědecké časopisy,
odborné časopisy a populárně
naučné magazíny.
V první jsou časopisy určené
k primárnímu publikování výsledků
vědecké práce. Většinou jsou
podporovány nebo přímo zřizovány
a financovány mezinárodními
vědeckými asociacemi a sdruženími.
Články ve vědeckých časopisech
jsou před zveřejněním vždy povinně
recenzovány.
Odborné časopisy jsou určeny pro
profesionální odbornou veřejnost
a jejich cílem je seznamovat čtenáře
s trendy, novinkami, výsledky
výzkumu a vývoje v daném oboru
a jejich využitím v praxi. Také v nich
jsou články před zveřejněním pečlivě
posuzovány a v některých případech
i recenzovány. Důraz se přitom
klade nejen na odbornou stránku,
jako ve vědeckých časopisech, ale
také na přínos k rozšiřování znalostí
čtenářů a na možné využití publikovaných
informací v praxi. Odborné
časopisy jsou velmi důležité zvláště
v technických oborech. Své příspěvky
zde zveřejňují vědečtí pracovníci
i lidé z průmyslové praxe, a odborné
časopisy tak tvoří prostor pro
obousměrnou komunikaci mezi
akademickými a vysokoškolskými
pracovišti a průmyslovou praxí
a jsou nástrojem pro vzdělávání
technických odborníků, stejně jako
těch, kteří se na svou profesi teprve
připravují. Připomínáme, že odborné
technické časopisy si nenárokují
žádné dotace nebo finanční podporu
od státu, jsou financovány z předplatného
a z inzerce. Přesto některé
z nich, včetně těch, které zastupujeme,
poskytují nemalou část svého
nákladu zdarma k dispozici vysokým
i středním odborným školám, aby tak
informovaly studenty a pedagogy
o novinkách i dění na trhu průmyslových
komodit a uzavíraly zpětnou
vazbu mezi školami a praxí.
Zatímco dříve bylo publikování
v odborných technických časopisech
bráno při hodnocení výzkumu
a vývoje v úvahu, nyní jsou autoři
publikující v časopisech, které se
dostaly do seznamu vytvořeného
RVV, znevýhodněni. To vede k znevažování
jejich práce ve srovnání
s těmi vědeckými a výzkumnými
pracovníky, jež se rozhodnou rezignovat
na to, aby s výsledky své práce
seznamovali odbornou veřejnost,
a omezí se na její prezentaci před
úzkou vědeckou komunitou. Podle
našeho názoru to v důsledku povede
k vytváření a posilování bariér mezi
vědeckými a výzkumnými pracovišti
a průmyslovou praxí. Je to svým
způsobem i znevážení úlohy odborných
periodik.
Jsme přesvědčeni o nezbytnosti
tomuto stavu zabránit. Proto navrhujeme
uvedený seznam bez průtahů
zrušit, nahradit jej nepříliš
rozsáhlým seznamem uznávaných
vědeckých časopisů, které by byly
při posuzování výsledků vědecké
a výzkumné práce hodnoceny prioritně,
a ve spolupráci s odbornými
novináři vytvořit přísná, jasná
a jednoznačná pravidla, na jejichž
základě by bylo možné hodnotit
publikační činnost v odborných
časopisech. Vedeni profesionální
zodpovědností k našim čtenářům,
tj. české odborné veřejnosti,
která má právo být informována
o výsledcích vědecké a výzkumné
práce v technických oborech,
nabízíme Vám při tom naši všestrannou
pomoc.
S pozdravem
Mgr. Jan Baltus
šéfredaktor
Technický týdeník
Business Media CZ, Nádražní
32, 150 00 Praha 5, Jan.Baltus@
bmczech.cz
Ing. Petr Bartošík
šéfredaktor
Automa
FCC Public, Pod Vodárenskou
věží 4, 182 08 Praha 8, petr.bartosik@
fccgroup.cz
Ing. Roman Dvořák
šéfredaktor
MM Průmyslové spektrum
MM publishing, s.r.o., Přípotoční
1519/10a, 101 00 Praha
10, roman.dvorak@mmspektrum.
com
Se souhlasem a podporou Klubu
vědeckých novinářů při
European Union of Science
Journalists’ Associations.
Dopis bude poskytnut na vědomí
členům redakčních rad
a odborným spolupracovníkům
zmíněných časopisů z akademické
sféry i z průmyslové
praxe a v nejbližších vydáních
s ním budou seznámeni čtenáři
časopisů.