Ne zcela potvrzené střety kosmických těles malých rozměrů s ruskými loděmi kotvícími u Mezinárodní kosmické stanice vyvolaly změny v dopravě posádek i hledání nouzových řešení pro případy krizových situací. „Vesmír nám začal házet klacky do cesty a pak to byl opravdový blázinec,“ prohlásil z ISS americký astronaut Josh Cassada během živě vysílaného rozlučkového přenosu posádky mise SpaceX Crew-5 ve středu 8. března, když hodnotil šestiměsíční pobyt na Mezinárodní kosmické stanici. Jistě, chvílemi to byla taková kovbojka. Během pobytu této čtveřice například došlo k úniku média z chladicího systému u tzv. servisních sekcí dvou ruských kosmických lodí, zakotvených na ISS (viz Sojuz MS-22 a nákladní loď Progress MS-21) a orbitální komplex se musel několikrát vyhnout kosmickému smetí (naposledy 6. března).
Premiérová mise končí
Posádka 5 SpaceX odstartovala do vesmíru 5. října 2022 s několika historickými premiérami. Například Nicole Mannová pocházející z indiánských kmenů v Round Valley v severní Kalifornii byla první etnickou indiánskou ženou ve vesmíru a velitelkou mise. Kosmonautka Anna Kikinová se stala první ruskou občankou, která letěla v soukromé americké kosmické lodi Crew Dragon, zatímco Japonec Kóiči Wakata absolvoval rekordní pátý kosmický let. A exceloval i při několika výstupech do volného vesmíru. Během svého pobytu na ISS přispěla čtveřice k více než dvěma stovkám experimentů a technologických demonstrací, včetně kardiovaskulární prevence či biotisku a chování tekutin v mikrogravitaci, vše v rámci příprav na pronikání člověka mimo nízkou oběžnou dráhu Země, tj. k Měsíci a Marsu. To vše v úzké spolupráci s posádkou nešťastného Sojuzu MS-22, ruskými kosmonauty Sergejem Prokopjevem, Dmitrijem Petelinem a astronautem NASA Frankem Rubiou, kteří si vlivem hry osudu neplánovaně prodlouží pobyt na stanici o několik měsíců. Jak bylo už napsáno, o nechtěná dobrodružství neměli astronauti nouzi. I proto Josh Cassada, pilot kosmické lodi Endurance, poděkoval před návratem týmům v řídicím středisku za pomoc posádce při řešení obtíží. „Bez vaší podpory bychom nemohli úspěšně tyto problémy řešit,“ konstatoval. Zažili ale také příjemně překvapivé situace. Mezi ně patřilo pozorování nádherné zelené polární záře v pondělí 27. února, přičemž jaksi podle Cassadova vyprávění vynechali ranní hygienu a odběr vzorků... Rychle popadl fotoaparát, aby pořídil snímek, který od té doby nasbíral 3,3 milionu zhlédnutí jen na Twitteru.
Záhadná nehoda
Astronaut Frank Rubio z NASA a kosmonauti Sergej Prokopjev a Dmitrij Petelin, kteří už vlastně měli být zpátky na Zemi, se museli smířit s tím, že si s velkou pravděpodobností prodlouží svůj pobyt ve vesmíru o půl roku. A budou tak ze své domovské planety 2× déle pryč, než bylo plánováno. Původně se trojice měla vrátit už v březnu stejnou kosmickou lodí, která je na stanici vloni 21. září dopravila. Sojuz MS-22 však 14. prosince ztratil veškerou chladicí kapalinu. Nehoda de facto zavinila nepoužitelnost kosmické lodi pro návrat posádky s výjimkou havarijní situace na ISS. K situaci navíc došlo v době, kdy se Prokopjev a Petelin připravovali na výstup do vesmíru, a ten byl tudíž v důsledku odvolán. Roskosmos 19. prosince (2022) konstatoval, že loď Sojuz MS-22 byla pravděpodobně zasažena malým kouskem vesmírného odpadu nebo mikrometeoroidem. Protrhl potrubí chladicí kapaliny, jež následně unikla z tzv. radiátoru do volného vesmíru. Aby bylo jasné, odkud k úniku došlo, posadila se Anna Kikinová z rozhodnutí řídicího střediska za ovládací panel robotické paže na americkém segmentu ISS. Výsledkem jejího snažení byly zřetelné snímky a zjištění, že otvor v plášti lodí má průměr asi 0,8 mm. I tak malý otvor stačil k ohrožení životů kosmonautů. Vyjma odpaření chladicí kapaliny k dalšímu poškození lodi sice nedošlo, přesto bylo rozhodnuto o návratu Sojuzu MS-22 na Zemi bez posádky. Servisní sekce, které se problém týkal, však žel jako vždy shořela v atmosféře. „Hlavním problémem přistání dotyčného Sojuzu s posádkou byly tepelné podmínky, protože jsme ztratili schopnost odvádět teplo,“ řekl výkonný ředitel programu pilotovaných letů Roskosmosu Sergej Krikaljov. „Teplota uvnitř návratové kabiny by mohla překročit více než 40 °C, s vysokou vlhkostí, a posádka by se tak mohla přehřát. Klimatizace skafandrů by chlazení neutáhla.“ Nebezpečnost situace za NASA potvrdil i programový manažer ISS Joel Montalbano. Ruská kosmická agentura Roskosmos proto 12. ledna oznámila, že pro tři astronauty „uvízlé“ na ISS pošle jinou loď Sojuz bez posádky. Tím se pak stal Sojuz MS-23, který po několika změnách termínu a pečlivých technických prověrkách startoval z Bajkonuru 23. února. Původně měl sice startovat až v březnu s posádkou Loral O’Harová (NASA), Oleg Kononěnko a Nikolaj Čub, těm byl ale start odložen o cca půl roku, protože Roskosmos další kosmickou loď už nemá k dispozici. Nicméně problém, jak dostat v případě potřeby členy Expedice 68 v pořádku na Zemi, zůstal. A tak vznikl nápad k případné záchraně posádky ruského plavidla využít kosmickou loď Crew Dragon společnosti SpaceX, která byla původně dimenzována až pro sedm astronautů. SpaceX souhlasila, ale ruská strana se usnesla, že pokud by došlo k havarijní situaci, mohou ruští kosmonauti přistání přežít v kabině Sojuzu, pokud se tepelná zátěž sníží o jednu osobu. Ve finále se tak do Endurance stěhovala pouze sedačka Franka Rubia. Nebyla to ale jednoduchá záležitost. NASA zvažovala řadu bezpečnostních otázek, než schválila Rubiovu sedačku pro přesun ze Sojuzu MS-22 na Endurance. Ale dostala od SpaceX ujištění, že v lodi SpaceX je dostatek kyslíku, že vydýchaný oxid uhličitý může být minimalizován, a proto přistání proběhne bezpečně. Endurance byla vybavena pouhými čtyřmi sedadly a doplnění o Rubia jako nečekaného pátého člena posádky vyžadovalo i chytré přerozdělení materiálů na oběžné dráze kvůli změně těžiště lodi. „Byli jsme schopni dát popruhy přes Franka a pak sedačku, pokud jsme potřebovali, a pak ho připevnit k podlaze Dragonu,“ řekl Steve Stich, programový manažer programu NASA Commercial Crew Program, během tiskové besedy 25. ledna. „Také jsme si ověřili, že modifikace kosmických lodí mohou být v případě potřeby prováděny za letu, což umožňuje široké škále posádek využívat je pro další orbitální aktivity.“ Pilot mise Crew-5 Josh Cassada Ru- biovi sedačku ze Sojuzu pomáhal přesunout. S pomocí několika popruhů vzatých z nákladního Dragonu (CRS- -26) ji přemístili do Dragonu a provizorně ji přimontovali do „přízemí“ lodě. Operace to ale nebyla jednoduchá, konzultovali ji proto s japonským astronautem Akihiko Hošidem (Crew-2), který odzkoušel celou proceduru na Zemi. „Měli jsme spoustu problémů s povolením šroubů či matic, které nebyly zprvu zjevné a ukázaly se jako nepříjemné. Zvládli jsme to a Frankovi jsme sehnali skvělé malé místo. Vypadá docela pohodlně,“ pochvaloval si Cassada. Rubio by sice z této pozice viděl jen nohy výše sedících kolegů ve skafandru, neměl by s nimi ani spojení, ale jak pravil s úsměvem Cassada, „alespoň by nám nemluvil do pilotáže...“ Naštěstí v sobotu 26. února bezpečně dorazil čerstvý Sojuz MS-23 bez posádky a Rubiova sedačka putovala do nové kosmické lodi spolu s křesílky jeho ruských kolegů.
Nevídaná repetice
A jako by nebylo „klacků pod nohy“ sedmičlenné posádky málo, 11. února se podobná situace s únikem chladicího média opakovala u nákladní lodi Progress MS-21, která u ISS kotvila jen o měsíc méně než poškozený Sojuz, od 26. října. To už nevypadalo jako náhoda a mnoho komentátorů a odborníků nad tím nevěřícně kroutilo hlavou. Roskosmos se ocitl ve velmi nepříjemné situaci a lze jen ocenit, že vedení NASA zachovalo chladnou hlavu. Podle Krikaljova nařídili už na Bajkonuru další, důkladnou, trojnásobnou prověrku systémů Sojuzu MS-23 před startem, jehož start by byl ohrožen, pokud by šlo o technickou závadu. Ruský exkosmonaut zdůraznil, že je třeba se ubezpečit, zda nejde o systémovou chybu, ale o náhodný souběh událostí. S tím, aby bylo možné v budoucnu podobné nehody vyloučit. Daný incident ale nijak neovlivnil start další nákladní lodi. Progress MS-22 odstartoval přesně podle plánu 9. února 2023, přičemž už šlo o celkově 175. let lodi této řady. Dva dny po startu v 08:45:21 se loď připojila k zadnímu portu modulu Zvezda, kde bude po vyložení nákladu zhruba půl roku zajišťovat i nezbytné úpravy oběžné dráhy stanice, podobně jako 6. března při úhybném manévru před troskou komerčního satelitu Nusat-17. Vysloužilý Progress se od stanice odpojil 18. února a v blízkosti stanice se podle podélné osy pomalu otočil o 180°, aby mohla posádka pořídit další videozáznamy a fotografie poškozené sekce. Prohlídka ovšem žádné poškození vizuální kontrolou neodhalila, a proto se zvažovalo opětné zadokování k volnému uzlu modulu Pričal za účelem dalšího pokusu o objasnění příčiny ztráty tlaku nejen v chladicím systému. Loď tedy několik hodin létala ve formaci se stanicí, nakonec však o den později vstoupila do hustých vrstev atmosféry, kde zanikla. Roskosmos posléze 21. února zveřejnil snímky otvoru na radiátoru servisního modulu lodi o průměru 1,2 mm, v rozporu s předešlou zprávou o negativním nálezu. Pokud by skutečně šlo znovu o zásah cizím objektem, byla by to opravdu hodně velká náhoda. Statistika totiž říká, že roční riziko probití protimeteorického štítu u lodí Progress a Sojuz činí pouhých 1,55 %.
Co prozradily nehody
Popsaná situace nastala poprvé v historii ISS a poněkud zamíchala nejen plánovaným vědeckým programem, ale i kartami posádek chystajících se k letu na stanici. „V plánu je, aby Frank, Dmitrij a Sergej zůstali na palubě ještě několik měsíců, než se vrátí, pravděpodobně koncem září, domů,“ potvrdila i Dina Contellová, manažerka integrace operací ISS v NASA. „Snažíme se o přesné načasování, ale v tomto okamžiku by bylo předčasné stanovit datum, kdy by se Sojuz MS-23 měl vrátit na Zemi,“ dodala. Rozhodnutím poslat Sojuz MS-23 k ISS dříve než v polovině března, a tedy bez kosmonautů další půlroční mise, tak vznikl dominový efekt v posunech startů nejen dalších kosmických lodí Sojuz a jejich posádek. Problém spočívá v tom, že Roskosmos vyrábí kosmické lodě podle dohodnutého rozpisu letů na ISS s minimálně ročním (až dvouletým) předstihem. A protože jsou Sojuzy použitelné jen jednorázově, stejně jako jeho nosiče, nemůže Rusko reagovat pružně, jako by např. dokázala NASA s vícenásobně použitelnými loděmi Crew Dragon od SpaceX, které jsou (zatím) k dispozici čtyři, či s budoucím Starlinerem, který má v dubnu před sebou teprve první pilotovaný let. Roskosmos sice řadu let vyvíjí obdobnou vícenásobně použitelnou kosmickou loď nazývanou nyní Orlík, ale s jejím nasazením se počítá až koncem tohoto desetiletí. Zvýšení výroby Sojuzů (a Progressů) je v případě výrobce RKK Eněrgija složitou záležitostí, což se ukázalo už při odstavení amerických raketoplánů a využití Sojuzů jako „taxi“ na ISS. I z tohoto hlediska je kladem, že se NASA a Roskosmos dohodly na tzv. integrovaných posádkách, kdy vždy v americké i v ruské lodi patří jedno křeslo partnerské straně. Dokazuje to i další start. Po menších odkladech, způsobených nečekaným kolotočem na ISS, odstartovala do kosmu mise Crew-6 SpaceX jako už 10. pilotovaný let Crew Dragonu vůbec. A v pátek 3. března se loď Endeavour spojila se stanicí, kam dopravila další mezinárodní posádku: dva astronauty NASA, velitele Stephena Bowena, pilota Warrena „Woody“ Hoburga, astronauta Sultana Alneyadiho ze Spojených arabských emirátů a dalšího ruského kosmonauta Andreje Fedjajeva. Velitel Bowen je starý mazák, strávil už 40 dní ve vesmíru při třech letech raketoplánu STS-126 (space transportation system) v roce 2008, STS-132 v roce 2010 a naposledy se do kosmu podíval v roce 2011 při posledním letu raketoplánu Discovery (STS-133). A když se jej před startem ptali, co říká na multikulturní složení své posádky, konstatoval, že „že je prostě úžasné mít příležitost létat s těmito kluky“. „Máme zde Rusa, máme zástupce Emirátů, ale také Woodyho, který je v podstatě o 20 let mladší než já, takže by mohl být také z jiné kultury,“ řekl Bowen v předletovém rozhovoru. Bowenova posádka bude mít rušnou misi, která pomůže provést více než 200 vědeckých a technických demovýzkumů na vesmírné stanici. Některé členy expedice také čekají výstupy mimo stanici. Jejich úkolem bude nainstalovat novou sadu modernizovaných solárních panelů, které mají být dodány nákladním Dragonem SpaceX letos v červnu.
Mise SpaceX jsou mezinárodní
Na závěr 157denního pobytu na Mezinárodní vesmírné stanici opustili v sobotu 11. března komplex astronauti mise Crew-5, velitelka Nicole Mannová, pilot Josh Cassada, japonský astronaut Kóiči Wakata a ruská kosmonautka. A zamířili k přistání v Mexickém zálivu asi o 19 hodin později, tedy po 2. hodině GMT. (Odstartovali 5. října z Kennedyho kosmodromu na Floridě jako 5. rotační let astronautů v kosmické lodi Dragon společnosti SpaceX k ISS.) Jak jsme už uvedli, NASA hovoří o tomto letu jako o premiérovém zejména proto, že poprvé na americké kosmické lodi (nepočítaje starty raketoplánů) letěl ruský kosmonaut, tedy kosmonautka Anna Kikinová. Ta obsadila sedadlo v Dragonu na základě dohody USA a Ruské federace o pokračování letů „integrovaných posádek“ na palubě svých kosmických lodí pro případ, že by ruská kosmická loď Sojuz nebo americké komerční lodě nebyly po delší dobu k dispozici. Dohoda je důležitá i pro havarijní situace (viz Sojuz MS-22), kdy je třeba, aby cizí kosmickou loď dokázal ovládat astronaut druhé strany. Je do jisté míry uklidňující, že americko- ruské partnerství v případě ISS, vzniklé už v roce 1990, přetrvalo navzdory napjatým vztahům, zejména po ruské invazi na Ukrajinu. Zdá se, že přes válečnou rétoriku toto partnerství trvá a nemá vážnějších dopadů ani na vytváření mixu posádek, ani na vztahy mezi astronauty a kosmonauty. Ostatně vše uvedl na pravou míru i velitel nové výpravy (Crew-6) Stephen Bowen, když na předletové tiskové besedě řekl, že takové rozhovory o světových událostech mezi členy posádky „prostě přirozeně během výcviku nevznikají. Soustředíte se na misi, vážení,“ dodal. „Já osobně se více starám o to, aby se posádka vzájemně podporovala a cítila se během mise jako jedna rodina. Tam naše rozhovory směřují...“ Svým způsobem to potvrdila i kosmonautka Kikinová, když před přistáním řekla, že její čas ve vesmíru uběhl „jako mžiknutí oka“ a že „si bude pamatovat tuto misi jako sen“. Popřála budoucím posádkám podobně smysluplný čas na oběžné dráze a poděkovala i pozemním týmům. „Je fajn prožívat let takovým způsobem a chci říct velké, hodně velké děkuji.“ Jak uvádí server SpaceNews, plánuje NASA dopravit recipročně na ISS nejméně dva další ruské kosmonauty na palubě kosmické lodi SpaceX (případně později i na Starlineru). V jednání už je účast ruského kosmonauta v misích Crew-7 a Crew-8. „Dohoda o přepravě Rusa v posádce 7, která má odstartovat letos na podzim, platí,“ řekla Kathy Luedersová, přidružená administrátorka NASA pro vesmírné operace, během virtuálního briefingu 2. března, po úspěšném startu mise Crew-6. „Probíhají také jednání o Crew-8, která by měla být vypuštěna až v roce 2024.“ Dohody o obsazení Crew-7 a Crew- -8 jsou sice v tuto chvíli předběžné, ale Roskosmos na Telegramu 1. března oznámil, že plánuje navrhnout dva dosud nelétající kosmonauty, a to do posádky 7 Konstantina Borisova a do posádky 8 Alexandra Grebjonkina. „Sedmička“ by pod velením americké pilotky perského původu Jasminy Moghbeliové měla startovat letos v srpnu a „osmička“ v první čtvrtině příštího roku (2024). NASA také podle Luedersové bude pokračovat v letech amerických astronautů na palubě ruských Sojuzů. /Stanislav Kužel/
