Podle Wikipedie je AŽD Praha soukromá obchodní společnost zabývající se vývojem a výrobou sdělovací, zabezpečovací a signalizační techniky i trakčního napájení pro drážní dopravu. Ale také světelnými signalizačními zařízeními pro silniční dopravu. Je těžké si představit, jak bychom se dnes obešli bez těchto zařízení vzhledem k hustotě silniční i železniční dopravy u nás i na celém evropském kontinentu. Na několik otázek v souvislosti s tímto důležitým oborem odpovídá TT generální ředitel AŽD Praha, Ing. Zdeňek Chrdle, MBA. O střetnutí vlaku s vozidlem na železničních přejezdech se dovídáme zcela průběžně, a když následky nejsou nejhorší, většinou čteme tyto zprávy bez velkých emocí, automaticky. Leč to, co se stalo 22. července ve Studénce, snad otřáslo většinou národa. Tři mrtví, mnoho zraněných, demolované pendolino. Jak tato událost v první chvíli zapůsobila na vás v AŽD Praha? Každá železniční nehoda a zejména ta, kde umírají a nebo jsou zraněni cestující, ihned vyvolává kromě smutku otazníky, jak a proč k nehodě došlo a také, kdo a co zanedbal. Pokud se to týká našeho zařízení, poskytujeme patřičnou součinnost s vyšetřovacími orgány. Ve vazbě na vaši otázku, kde říkáte, že nehoda otřásla většinou národa – je třeba konstatovat některé paradoxy. Například tu skutečnost, že každý den na silnicích umírají lidé a nikým to moc neotřese. Dalším paradoxem je, že téměř ve 100 procentech jsou nehody na přejezdech z viny řidičů silničních vozidel, a přesto, především novináři, stále hledají jakési mezery v zabezpečení přejezdů. Jen velmi málo lidí vidí důvody tam, kde jsou, tedy na straně účastníků silničního provozu, nikoli na straně železnice. Laik si zcela určitě železniční přejezdy spojuje pouze s Českými drahami, zasvěcení však vědí, že otázka jejich zabezpečení zcela souvisí s vašim podnikem – AŽD Praha. Jaká je jeho historie, jak se ubíral technický vývoj a jak funguje spolupráce se Správou železniční dopravní cesty, která je zřejmě vaším zadavatelem? Minulý rok jsme oslavili 60 let od etablování společnosti AŽD Praha. Od jejího vzniku je na našich produktech závislá bezpečnost železnice a v novodobých dějinách i metra a v posledních letech také silnic. Velký krok jsme udělali směrem do zahraničí. Technický rozvoj naší společnosti je, a nebojím se to konstatovat, na světové špičce, jinak bychom nemohli uspět v tvrdé zahraniční konkurenci, kdy vyvážíme naše produkty do zhruba dvacítky zemí. A co se týče spolupráce se Správou železniční dopravní cesty, jde o korektní vztah. Nicméně je třeba zdůraznit, že nám nedává nic zadarmo a myslím, že je na nás mnohdy tvrdší než na jiné – a to je pochopitelné. Evropa je železniční i silniční sítí protkaná velmi hustě, a týká se to i naší republiky. Jak si stojíme s ostatními zeměmi kontinentu, pokud jde o vybavení drážních přejezdu? Máme nejhustější síť železnic v Evropě a myslím, že i na světě a téměř 9000 přejezdů, což znamená, že je jeden přejezd na jeden kilometr tratí. Zabezpečeno je u nás téměř 3000 přejezdů a technika jejich zabezpečení je zcela srovnatelná v rámci vyspělé Evropy. Vrátím-li se ještě jednou k tragédii ve Studénce, napadá mi jediné: člověk- řidič je nepoučitelný. Naprosto zbytečně riskuje svůj, a nejen svůj život, počíná si chaoticky, nezodpovědně. Vskutku nezbývá nic jiného než postavit mu do cesty zabezpečovací zařízení na vysoké technické úrovni, vždyť budovat všude nadjezdy, po kterých se volá, není možné. Proto otázka na závěr: chystáte nějaké novinky? Mluví se o laserovém zařízení… Je to tak jak říkáte a novinky připravujeme. Jde zejména o skenování prostoru přejezdu po zahájení výstrahy laserovým systémem a zastavení či zabrzdění vlaku před tímto přejezdem, pokud na něj ve výstraze vjede automobil. Už jsme ten systém odzkoušeli na přejezdech a musím říci, že je to mimořádně perspektivní technologie… /egy/
