Po dlouhá tisíciletí sloužilo
lidem jako jediné palivo dřevo.
Suché větve hořely v pravěkých
sídlištích, vyschlá polena vyhřívala
středověké hradní krby
i pece v chalupách. Dříve alespoň
na venkově každý věděl,
jak se má připravovat palivové
dřevo a jak ho v kuchyňských
kamnech spalovat co nejlépe.
Kouř ze dřeva připadal všem
normální, nízká výhřevnost se
vyrovnávala větším množstvím
domácího paliva. Přechodný
pokles cen topného oleje, zemního
plynu a krátce i elektrické
energie v posledních desetiletích
minulého století však téměř
zlikvidoval dřevo jako palivo
a odsunul do pozadí existující
staleté zkušenosti a znalosti této
problematiky – ještě předtím,
než si nové zvyšování cen energií
vynutilo návrat k původnímu
smýšlení.
Vytápění dřevem vyžaduje více
práce a odborných poznatků než
topení jinými palivy. Přesto se
mnozí spotřebitelé, vědomi si
postavení obnovitelných surovinových
zdrojů, opět přiklonili
ke dřevu jako nositeli energie,
kterou chtějí využívat. Originál
původního německého knižního
titulu „Heitzen mit Holz“ vydal
sice jeho autor prof. dr. Hans-
Petr Ebert z Vysoké školy lesnické
v Rottenburgu již před 20 lety,
ale jeho přepracovaná a rozšířená
česká verze „Topení dřevem
ve všech druzích kamen“ (HEL,
Ostrava 2007, 1. české vydání,
160 str., 16. tab., 133 obr.)
zůstává ve vztahu ekonomické
situace k palivovému dřevu stále
aktuálním informačním zdrojem.
Příručka má poradit všem, kteří
mají v plánu renovovat nebo
přestavovat svůj systém vytápění
obytných prostorů, a přitom
zvažují topení dřevem.
Zájemci se zde dozvědí, jaké
přednosti má dřevo jako palivo,
jak je nakupovat i jak co nejefektivněji
lesní dřevo zpracovávat
(od kácení a odstraňování
větví až po rozřezávání stromů
a odvoz). Kdo topí dřevem, měl
by znát spalovací vlastnosti
tohoto materiálu a vědět, jakými
fázemi prochází oheň ze dřeva
(sušení zbytkové vlhkosti, začínající
rozklad, vznik dřevného
plynu a uvolňování tepelné energie,
spalování dřevěného uhlí)
a jaké jsou požadavky na přívod
spalovacího vzduchu, topeniště
a komín, nechybí ani několik
poučení o tom, za jakých podmínek
lze palivem bez síry – dřevem
– vytápět tak, aby se přitom
neprodukovalo mnoho kouře,
zatěžujícího životní prostředí.
Podrobný popis mnohotvárných,
na současném trhu nabízených
typů kamen na dřevo (kuchyňská,
krbová a kachlová kamna,
otevřené krby, kotle ústředního
topení) a využitím různě upraveného
paliva (výlisky, pelety, štěpky,
polena aj.) usnadňuje volbu
takových topných zařízení, která
budou nejspíše vyhovovat konkrétním
potřebám majitelů. Protože
technický vývoj kamen na
dřevo rovněž pokročil, nabudou
snad v příštích letech na významu
automaticky fungující topná
zařízení pro sídliště a centra
služeb. Rovněž této problematice
je věnována pozornost.
V obsáhlém dodatku najdeme
orientační ceny kamen a topných
zařízení na dřevo, právní
předpisy a normy, používané
jednotky energie a jejich přepočet,
nefiremní poradenské zdroje,
adresář výrobců a dodavatelů
– bohužel vše pro německé prostředí./tes/
