V odvětví elektroniky blízké budoucnosti se obvykle počítá s grafenem nebo s jemu blízkými materiály. Ve skutečnosti by ale grafen mohl být pro aplikace v ohebné nebo nositelné elektronice příliš plochý a tuhý. Podle vědců Riceovy univerzity by mohl být lepší borofen, tedy 2D materiál z atomů bóru, který není ale úplně rovný jako grafen, nýbrž zvlněný. Teoretický fyzik Boris Yakobson a jeho spolupracovníci pozorovali vzorky jednoatomové vrstvy atomů bóru – tedy borofenu – a dospěli k názoru, že když by někdo z borofenu vytvořil základ pro ohebnou elektroniku, tak by si borofen zachoval nejen užitečné elektronické vlastnosti, ale i potřebnou roztažitelnost. Vysoce vodivý grafen je sice mnohými považován za naději ohebné elektroniky, pokud by se ale takové zařízení mělo natahovat, stlačovat nebo dokonce kroutit, tak grafen vážně asi nebude tou nejlepší volbou. Proto by do hry mohl opravdu vstoupit borofen. Na zcela rovném povrchu je borofen plochý a velmi připomíná grafen. Jenže když vrstva borofenu vznikne na podkladu z atomů stříbra, tak úplně rovná není. Vytváří nepatrné, doslova nanovlnky. Taková vrstva borofenu není ke stříbru vázána pevně a lze ji pak přenést na nějaký ohebný povrch, na němž si zachovává zvlněný tvar. V této podobě je borofen tvořen atomy bóru uspořádanými v trojúhelníkovité mřížce, ve které se v pravidelných intervalech vyskytují prázdná místa ve tvaru šestiúhelníků. Tým Riceovy univerzity analyzoval vlastnosti borofenu pomocí počítačových simulací. Rovněž spolupracovali s experimentálními vědci laboratoří Argonne National Laboratory a Severozápadní univerzity, přičemž měli k dispozici malé množství borofenu, vytvořeného na podkladu ze stříbra. Vědci dospěli k závěru, že borofen má ve formě zvlněné nanovlnkami unikátní vlastnosti. Není sice do detailu jasné, jak tato forma borofenu vzniká, stříbrný podklad v tom ale hraje zásadní roli.
