Za hranice naší vlasti už pronikla
zvěst o výsledcích švýcarských vyšetřovatelů,
na něž se nabalují další a další
firmy a miliardy zpronevěřených korun
a společně s podařeným videem prezidenta
Klause a jeho perem na památku
vytváří zaručený základ k diskusím
se zahraničními obchodními partnery
z průmyslových kruhů. Jak vysvětlit, co
se v této zemi děje, aniž by člověk ponížil
sám sebe a svůj domov?
Nám Čechům, Moravanům a Slezanům
to zřejmě až tak zřejmě nepřipadá,
jsme otrlí a otlučení jednáním
o ničem a nikam nevedoucím, trvajícím
již 22 let. Většina našich sousedů,
až na jednu výjimku, například plně
chápe potřebu zajistit zemi dostatek
energií, ale nechápe, proč jsme se
stáhli z technického vývoje nových
zdrojů a celkového evropského zaměření
na úspory. To je téma zdánlivě
jednoduché, ale ve skutečnosti nesmírně
závažné.
Naše energetika by možná vypadala
trochu jinak, pokud bychom si
tyto skutečnosti uvědomili v evropském
úhlu pohledu a nikoliv z perspektiv
komunistické éry budování
energetiky pro těžký průmysl zásobující
Sověty.
Postupná digitalizace a 3D pojetí
věcí okolo nás se dnes už netýká
pouze CAD systémů pro průmysl
a architekturu, ale začíná pronikat
i do organizace měst, jejich zásobování
vodou (což je mimochodem
považováno za obrovský problém),
energiemi, dopravou, a to především
hromadnou a dalšími aspekty
života. Ne proto, že je to moderní,
ale proto, že je to úsporné. Digitalizace
systémů jedné francouzské
společnosti například pomohla
zkrátit Rusům výstavbu jaderné
elektrárny o jeden rok.
S tím přichází i zcela jiné pojetí
představ o řízení společnosti, kde
pro podobné excesy, jakými je naše
nekonečná privatizace a rozebírání
majetku, není místo. Vše musí být
přesné a 3D zobrazitelné.
Nové pojetí výuky v evropských
školách řeší spolupráci mezi skupinami
studentů nejenom mezi sousedními
školami, ale mezi školami
různých států a učí se opravdové
globální spolupráci. Učí se komunikaci
a sdílení řešení jednoho problému
na multidisciplinární bázi.
Jako bomba nastražená teroristy
pak působí akce našich politiků, jež
přinášejí do evropského prostředí
gangsterské metody Chicaga minulého
století a v nejlepším případě
naprosté nepochopení toho, co
se v Evropě děje. Měli bychom si
uvědomit, že dnes už jen průmysl,
věda a kultura jsou nositeli českého
praporu sebeurčení, politici to rozhodně
nejsou a jsou spíše životům
nebezpeční.
Dostali jsme se za hranici chápání
a tolerantnosti našich sousedů. Za
současnou krizi jsou především zodpovědni
politici. Za hranicí chápání
je také naše modloslužebnictví stále
stejným a zkorumpovaným politikům.
Nemáme právo se vyjadřovat
k Evropě, když jsme mimo ni. Tak se
dá vyjádřit vzkaz mnoha zahraničních
partnerů Václavu Klausovi,
který je považován za hlavního viníka
naší současné situace. Jan Baltus