Jde o principiální změnu zaměření
rozpočtu, ovlivněnou poznatky
ze selhání tzv. Lisabonské strategie
k přeměně ekonomického prostředí
v Evropě na ekonomiku opírající se
o znalosti. Tato problematika byla
jedním z hlavních bodů jednání v
říjnu 2006 neformálního summitu
Evropské rady ve finském Lahti.
Jako podklad k jednání sloužila
částečně zpráva bývalého ministerského
předsedy Finska Esko Ahonena,
která analyzovala příčiny nízké
účinnosti evropské průmyslové
politiky a navrhovala určité změny,
a také desetibodový inovační plán
Evropské komise. Cílem je nahradit
politické výzvy a prohlášení konkrétními
opatřeními podporujícími
ekonomický růst. K tomu mají
sloužit tři nástroje:
RÁMCOVÝ PROGRAM
KONKURENCESCHOPNOSTI
A INOVACÍ (CIP)
Program byl přijat v dubnu 2005,
a to jako zastřešení několika dílčích
probíhajících programů. Člení se na
podprogramy: Program podnikatelství
a inovací, zaměřený zejména
na malé a střední podniky (MSP)
a zvyšování konkurenceschopnosti
průmyslu, dotovaný částkou 2,17
mld. eur. V tom je 1 mld. určena
pro Evropský investiční fond (EIF)
na podporu rizikového kapitálu pro
začínající podniky. Na Program
podpory politiky informační společnosti
byla přidělena částka 730
mil. eur. Pro Program inteligentní
euro-energie je určeno 730 mil. eur
k podpoře užívání obnovitelných
zdrojů energie a snižování její spotřeby
v zájmu zmenšování emisí.
Za plnění programu je zodpovědný
místopředseda Evropské komise
Günter Verheugen.
SEDMÝ RÁMCOVÝ PROGRAM
VÝZKUMU EU
Oficiálně začal 1. ledna 2007.
Program má již dlouhodobou tradici
a jedním z jeho důležitých
záměrů je vytváření mezinárodního
výzkumného prostředí v EU (ERA
– European Research Area). V rozpočtu
je na tento program směrováno
přes 50 miliard eur. Je rozdělen
na čtyři části: kooperace, nápady,
lidé a kapacity. Tematicky se člení
do devíti skupin. Větší důraz bude
kladen na výzkum a vývoj, který je
v bezprostředním zájmu průmyslu.
V tomto směru budou mít na rozhodování
Komise o přijetí projektů
k financování velký vliv technologické
platformy jednotlivých průmyslových
odvětví. Novinkou jsou
rovněž Společné technologické iniciativy
(JITs). Specifické postavení
bude mít vloni zřízená Evropská
výzkumná rada (ERC), která bude
přidělovat finanční granty základnímu
výzkumu, a to podle vlastního
uvážení, nezávisle na Evropské
komisi. Zavádí se také finanční
nástroj EU ke sdílení finančních
rizik a k povzbuzení zájmu soukromých
organizací na zahajování
a financování rizikového výzkumu
a vývoje. Za plnění programu odpovídá
komisař pro vědu a výzkum
Janez Potočník.
NOVÁ KONCEPCE
STRUKTURÁLNÍCH FONDŮ
sice zachovává původní funkci
strukturálních fondů jako nástroje
pro posilování evropské solidarity
a soudržnosti, avšak vzhledem ke
svému objemu jsou velmi silným
finančním nástrojem celoevropské
politiky. K povzbuzení inovačních
aktivit budou pomocí finančních
nástrojů Evropského regionálního
rozvojového fondu (ERDF), v rámci
operačních programů, mobilizováni
soukromí i veřejní účastníci. V operačních
programech se předpokládá
spolufinancování výzkumné
infrastruktury, rizikového kapitálu,
regionálních fondů podpory začínajících
podniků a tradičních vzdělávacích
aktivit. Na financování se
budou podílet Evropská investiční
banka (EIB) a Evropský investiční
fond (EIF). K přípravě projektů
na užití fondů budou sloužit různé
nástroje, zejména JASPERS (Joint
Assistance in Supporting Projects
in European Regions), JEREMIE
(Joint European Resources for Micro-
to-Medium Enterprises) a JESSICA
(Joint European Support for
Sustainable Investment in City Areas). /šmí/
