Třebaže se březnová přírodní katastrofa
a následné potíže jaderných
zařízení v Japonsku, bezmála 10 000
kilometrů od nás, občanů ČR bezprostředně
netýkají, její důsledky (dříve
či později) pocítí celá planeta. Kompetentní
vlády a jaderné instituce zaujaly
stanoviska k situaci už krátce poté,
co k tragickým událostem na severovýchodním
pobřeží Japonska, došlo.
Mezi nimi také česká vláda.
„Nejsou absolutně žádné důvody k jakémukoliv
znepokojení, jak z hlediska
příp. ohrožení jadernou havárií v Japonsku,
tak už vůbec ne z hlediska chodu
českých jaderných elektráren,“ charakterizoval
situaci premiér Petr Nečas.
Zdůraznil, že je třeba pečlivě analyzovat
všechny události a vzít si z toho poučení.
„Platí ujištění pro českou veřejnost,
že chod českých jaderných elektráren je
chodem standardním, bezpečným.“
Ministr průmyslu a obchodu Martin
Kocourek upozornil, že české jaderné
elektrárny jsou vybaveny modernější
technologií než ty, jež postihla katastrofa
v Japonsku. Projekty Dukovan i Temelína
jsou podle něj přinejmenším o jednu
dekádu mladší a tím pádem také modernější,
než zařízení v japonské elektrárně
Fukušima. Ministr Kocourek zdůraznil,
že české jaderné elektrárny jsou pod
pravidelným dohledem mezinárodních
organizací a podle Lisabonské smlouvy
zodpovídá za svou energetiku každý
členský stát EU.
Co se týká volání po tzv. zátěžových
auditech, kupř. JE Temelín už na základě
dohod z Melku prošla speciálními stresstesty
podle požadavků některých zemí
EU: „České elektrárny používají konstrukčně
jiný typ reaktoru, než japonské.
Obě jsou také vybavené rekombinátory
vodíku, které v případě vážného havarijního
stavu odstraní hořlavý vodík, jenž
byl příčinou explozí v elektrárně Fukušima,“
konstatoval ministr Kocourek.
Na přetřes přišla rovněž otázka jejich
seizmické odolnosti. České jaderné elektrárny
jsou připravené na to, aby přestály
zemětřesení výrazně přesahující nejsilnější
otřesy představitelné ČR. Český
masiv patří k nejstabilnějším útvarům
na planetě. Přesto se při výstavbě elektráren
počítalo s možností zemětřesení
v okruhu několika set kilometrů od obou
objektů. Zařízení jsou podle M. Kocourka
zajištěná i pro tyto případy.
Odpadá (logicky) nebezpečí z titulu
tsunami. Mnohametrové mořské vlny
nejsou v podmínkách suchozemské ČR
reálné. Co se týká event. povrchového
povodňového ohrožení, české jaderné
elektrárny stojí mimo hrozbu povodní.
To se prokázalo i při rekordních
povodních z roku 2002. Jejich provoz
neohrozily.
Elektrárny v Temelíně a v Dukovanech
v současné době vyrábějí cca 1/3
veškeré elektrické energie vyprodukované
v ČR. Největším individuálním zdrojem
je JE Temelín. Zbylou elektrickou
energii ČR získává převážně spalováním
uhlí. Doporučení na import energie ze zahraničí
jsou neproveditelná. Za současné
situace prakticky nelze elektřinu dovážet.
Navíc – nejbližším exportérem elektřiny
je až Francie. /vm/