Priorita české energetiky: bezpečnost a stabilita dodavek

Třebaže se březnová přírodní katastrofa a následné potíže jaderných zařízení v Japonsku, bezmála 10 000 kilometrů od nás, občanů ČR bezprostředně netýkají, její důsledky (dříve či později) pocítí celá planeta. Kompetentní vlády a jaderné instituce zaujaly stanoviska k situaci už krátce poté, co k tragickým událostem na severovýchodním pobřeží Japonska, došlo. Mezi nimi také česká vláda. „Nejsou absolutně žádné důvody k jakémukoliv znepokojení, jak z hlediska příp. ohrožení jadernou havárií v Japonsku, tak už vůbec ne z hlediska chodu českých jaderných elektráren,“ charakterizoval situaci premiér Petr Nečas. Zdůraznil, že je třeba pečlivě analyzovat všechny události a vzít si z toho poučení. „Platí ujištění pro českou veřejnost, že chod českých jaderných elektráren je chodem standardním, bezpečným.“ Ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek upozornil, že české jaderné elektrárny jsou vybaveny modernější technologií než ty, jež postihla katastrofa v Japonsku. Projekty Dukovan i Temelína jsou podle něj přinejmenším o jednu dekádu mladší a tím pádem také modernější, než zařízení v japonské elektrárně Fukušima. Ministr Kocourek zdůraznil, že české jaderné elektrárny jsou pod pravidelným dohledem mezinárodních organizací a podle Lisabonské smlouvy zodpovídá za svou energetiku každý členský stát EU. Co se týká volání po tzv. zátěžových auditech, kupř. JE Temelín už na základě dohod z Melku prošla speciálními stresstesty podle požadavků některých zemí EU: „České elektrárny používají konstrukčně jiný typ reaktoru, než japonské. Obě jsou také vybavené rekombinátory vodíku, které v případě vážného havarijního stavu odstraní hořlavý vodík, jenž byl příčinou explozí v elektrárně Fukušima,“ konstatoval ministr Kocourek. Na přetřes přišla rovněž otázka jejich seizmické odolnosti. České jaderné elektrárny jsou připravené na to, aby přestály zemětřesení výrazně přesahující nejsilnější otřesy představitelné ČR. Český masiv patří k nejstabilnějším útvarům na planetě. Přesto se při výstavbě elektráren počítalo s možností zemětřesení v okruhu několika set kilometrů od obou objektů. Zařízení jsou podle M. Kocourka zajištěná i pro tyto případy. Odpadá (logicky) nebezpečí z titulu tsunami. Mnohametrové mořské vlny nejsou v podmínkách suchozemské ČR reálné. Co se týká event. povrchového povodňového ohrožení, české jaderné elektrárny stojí mimo hrozbu povodní. To se prokázalo i při rekordních povodních z roku 2002. Jejich provoz neohrozily. Elektrárny v Temelíně a v Dukovanech v současné době vyrábějí cca 1/3 veškeré elektrické energie vyprodukované v ČR. Největším individuálním zdrojem je JE Temelín. Zbylou elektrickou energii ČR získává převážně spalováním uhlí. Doporučení na import energie ze zahraničí jsou neproveditelná. Za současné situace prakticky nelze elektřinu dovážet. Navíc – nejbližším exportérem elektřiny je až Francie. /vm/