V každém kroku inovačního cyklu jsou použity některé metody, které se mi v dané oblasti osvědčily. Metody a techniky nenahrazují nezbytné postoje, jako jsou zvídavost, hravost, odvaha, vytrvalost apod. Dokonce nenahrazují vlastní schopnost mozku tvořit či představivost. Metody a techniky šetří čas, energii lidí a zdroje. Brání slepým uličkám. Rychle posouvají proces od nápadu k inovaci a její zdárné realizaci. Za 150 let bylo vymyšleno asi 200 metod a technik, které pomáhají k výsledku. Některé jsou notoricky známé, jako například brainstorming, brainwriting, brainscatching, myšlenkové mapy, fishbone diagram, 5W+1H či Osbornův seznam apod. Seznámíme se s některými méně známými metodami a technikami, které jsou velmi efektivní a vedou ke skvělým výsledkům. Při častém opakování metod a technik časem zjistíte, jak tu kterou metodu „ohnout“ a přizpůsobit, aby se na problém přesně hodila. Naučíte se, i v jakém pořadí jednotlivé techniky/nástroje použít. Analýza okolí a prostředí Jde o orientaci v důležitých aspektech, které ovlivňují inovace. Jaký je postup? Sepíšete všechny možné významné změny, které nedávno (relativní pojem podle oboru) nastaly, změny, které právě nastávají, a slabé signály budoucích trendů, které pravděpodobně nastanou. Nejprve si vypište ty, které nastanou, a nic s tím nemůžeme dělat, abychom to odvrátili. Tedy spíše ty negativní. Fundamentální změny probíhají nejčastěji buďto jako „fatální diskontinuita“ – náhlá katastrofická událost s potenciálem změnit svět, nebo jako vytrvalý, postupný trend. Ke globálním katastrofám patří vulkanické erupce, virové pandemie, války a rozsáhlé teroristické útoky. Trendy jsou demograf ické, environmentální, ekonomické a politické posuny, které se časem prohlubují či rozvíjejí. Co se s tím dá dělat ? Některé hrozby jsou devastující pro všechny, nikoho nevyjímaje. Jiné zase poslouží úzké skupině firem. Například zástupci některých farmaceutických firem mi v kurzu řekli, že na pandemii „španělské či jiné chřipky“ rozhodně vydělají. Jiný příklad: Když by nějaká sopka soptila na Islandu celý rok, nefungovala by nad severní polokoulí letecká doprava. Vydělali by na tom majitelé lodí, vlaků, autobusů. Co se týká turismu, začnou se více „objevovat“ destinace, které ještě nejsou masově objevené, jako je Peru, Bolívie, Patagonie, Aljaška či střední Afrika a východ Kanady. Změna klimatu vždy nějaké skupině výrobců pomůže, jiné ublíží: v případě oteplení sice na jedné straně zkrachují vlekaři, výrobci lyží a snowboardů, vydělají však provozovatelé letních sportů. Vlády měst i států budou platit firmám, aby podél pobřeží tiskly 3D tiskem ochrannou zeď, aby zvyšující se hladina moří nezatopila města a vesnice na nízkém pobřeží. Úbytek ryb vede k budování rybích farem; strach z válek či katastrof vede k výstavbě protiatomových krytů a skupování ostrovů bohatými lidmi. Změna klimatu po místech či trvale a rozšiřování pouští jsou příležitostí pro budovatele a provozovatele vertikálních farem. Na úbytku pitné vody vydělají firmy, které umějí velkokapacitně odsolovat mořskou vodu a transportovat ji do vnitrozemí. Vždy někdo tratí, jiný vydělá. Jak inovační příležitosti uchopit? Nejprve je třeba si položit otázku: Co může nový trend změnit v mém odvětví (např. těžba materiálů, strojírenství, letectví a kosmonautika, cestovní ruch, finančnictví, zemědělství, zdravotnictví) a jak se projeví v mém vlastním oboru? Některé změny klimatu ovlivní různou měrou využívání některých technologií (vertikální farmy, energetika, tisk ochranných hrází, stavbu měst, dopravu apod.). Některé technologie (3D tisk, drony, kvantové počítače) ovlivní všechny lidi na světě podobně jako dnes smartphony. První otázka zní: Jak se dokážete na neoddiskutovatelné změny (megatrendy) připravit, aby vám v něčem neujel vlak, jako se to stalo firmě Nokia, která na půl roku zaspala v dotykových telefonech, dostala se mimo hlavní „hrací pole na trhu“ a málem zkrachovala? Druhá otázka: Co se rodí za nový trend a nyní je ještě ve stadiu slabého signálu budoucího trendu? Třetí otázka: Můžeme se svými zdroji (lidskými, technickými a finančními) vymyslet výrobek, který udělá díru do světa? Takový, jež se zpočátku tváří jako bláznivý nápad, ale určitě prorazí? Příklad: Odborníkům z MIT se podařilo vyvinout f luorescenční rostlinu. Tento výzkum by mohl vést ke snížení naší závislosti na elektrickém osvětlení. Vizí týmu je vytvořit rostlinu, která bude fungovat jako stolní lampička – lampička, kterou nemusíte zapínat. Jejich práce velmi seriózně otevírá cestu k pouličním lampám, které nebudou ničím jiným než upravenými stromy. Podobných vynálezů či zásadních inovací je v médiích několik do měsíce. Tedy pokud cítíte, že by určitý princip mohl být po určité modifikaci pro vás zajímavý, běžte cíleně za ním a „vypiplejte“ si jej. V tomto případě tolik nehledáte co, ale spíše jak. Někdy zase hledáme, co by se mohlo vynalézt, co by mohlo zazářit, o co by mohl být velký zájem. Hledáte tedy odpovědi na otázky Co vymyslet? K tomu může jako první metoda pomoci tzv. evoluční inovační mapa, která vám blíže ozřejmí, za jakých okolností vznikla ta která inovace a jak jedna inovace ovlivnila vznik jiných. Evoluční inovační mapy Jaké vlivy dnes ovlivní naše další inovace? Ať už lidstva, či naší firmy? Takto si můžete v podniku vytvořit evoluční inovační mapy všech vašich produktů a produktů, které nějakým způsobem ovlivnily vaše vlastní produkty, přímo či nepřímo. Pak si můžete udělat evoluční mapy současných principů či produktů a zkoumat, co je může během dvou až tří let zásadně ovlivnit. Mapa příležitostí Mapovat vhodné příležitosti je složité, protože je jich mnoho a bez nástrojů a technik nám buďto nějaká uteče, nebo budeme ztrácet čas nějakou nedůležitou. Nejprve si popišme oblasti příležitostí: Vyplnění tabulky mnoho napoví, co vlastně potřebujete. Pak je moudré si udělat mapu příležitostí. Soustava návodných otázek: 1. Jaký je trend v našem oboru? Jsou výrobky (služby) zesložiťovány, či zjednodušovány? Jak dlouho může náš produkt (výrobek či služba) ještě vydržet? 2. Jaké zajímavé objevy a vynálezy se v poslední době objevily v jiných oborech a mohly by přímo či nepřímo ovlivnit ten náš? Zaznamenali jste nové materiály? Když se budou neustále rozšiřovat 3D tisky a nanotechnologie, co když zlevní natolik, že naši konkurenti na ně přejdou? Co se pak stane? Buď výrazně ušetří na vstupech (materiál + energie), nebo klientům poskytnou nevšední přidanou hodnotu. Objevil se někde nějaký nový princip, který může také v našem oboru všechno zvrátit? (GPS v mobilu vytlačil samostatný GPS). 3. Existuje nějaká celospolečenská potřeba, nad níž se dlouho bádá, a stále to není uspokojivě vyřešeno, kde by se točilo mnoho peněz a my bychom to mohli prověřit s našimi kolegy z univerzit? Analogie a metafora Hlavní metoda hledání nápadu – tvořivosti. Analogie – shoda, podobnost… Něco je jako…. Princip je u obou stejný, analogie se používá spíše ve vědě a technice, metafora v umění…. Téměř všechny vynálezy a objevy vznikly pozorováním přírody, přírodních zákonů, a jejich vhodnou aplikací, kombinací, využitím. Málokterý vynález (např. kolo) nemá v přírodě obdobu. Tedy pokud řešíte inovační úlohu či jakýkoliv problém, je moudré hledat inspiraci v přírodě, v ekonomice, sociálních systémech apod. Lze toho dosáhnout pomocí jednoduché otázky Čemu se podobá můj problém? Jak je něco podobného řešeno v mikrosvětě, makrosvětě a vůbec kdekoliv? Dalším pomocným výrazem analogie je „něco je jako“. Například při hledání studeného světla se badatelé inspirovali u světlušky. Proto lze dnes říci, že světlušce svítí zadeček jako LED (OLED) dioda… Příklady přímé analogie: kleště – klepeta raka kloubová lampa – paže člověka knihtisk – lisování vína struktura algoritmu na ničení virů – struktura DNA LED dioda – zadeček světlušky lana – pavučina nové materiály – krovky cvrčka fekální vůz – chování psounů razicí stroj metra – tlapky krtka letadlo – pták ponorka – ryba trhavina – sušené plody keře, který po dozrání exploduje megapolis – mraveniště Příklad řešení problému: Na pánských záchodcích je vždy pod pisoáry mokro. Řešitelé problému, jak tomu zabránit, hledali analogii v přírodě, jak nasměrovat proud moči, jak ho zamířit, jak ho udržet (leguán vystřelující jazyk na mušku, zvíře, které stříká krev z očí, had, který stříká jed do očí apod.). Dále řešili způsob, jak motivovat muže, aby dobře mířili. Zjistilo se, že mužům je jedno, kolik práce uklízeček to stojí, že to mokro je nechutné… Ukázalo se však, že muži si rádi hrají. Výsledek analogií? Jednoduchý nápad. Řešitelé nalepili do pisoárů malou mušku, na kterou muži pečlivě míří, přistoupí blíže a tím pádem je pod pisoárem sucho a čisto. Dobrý nápad se šíří po celém světě. Mokrých dlaždic na záchodcích ubylo o cca 75 %. Což je fantastický úspěch. Závěr: Trénujte analogie (metafory) neustále na všem, co okolo sebe vidíte. Je to hlavní nástroj kreativity. Bez hravého zvládání analogie nedojdete k dobrým nápadům. Metody a techniky je výhodné naučit se v nějakém kurzu kreativity a naučit se je rutinně a bravurně, aby opravdu přinášely rychlý užitek, aby nedošlo ke zklamání a rozčarování. Rovněž facilitátor, který tyto metody ovládá, vás je naučí na vašich projektech. Tím se inovace rychle realizují a také rychle zaplatí. Dobrá rada na závěr: Vytvořte si ve firmě místnost, které se říká „nápadovna“. Nápadovnu osvěžte bláznivým (podnětným) vymalováním, barevnými závěsy, jimiž můžete měnit dispozici místnosti, přístupem na internet, odbornými časopisy a knihami, útulným nábytkem, karimatkami, řadou flipchartů apod. V nápadovně si na flipchartových papírech na zdi vyvěste různé vizualizace, které jsme zde probírali, a hledejte mezi nimi souvislosti. Nebo si je pouštějte z několika dataprojektorů najednou. Do nápadovny by měli mít přístup jenom řešitelské týmy a top manažeři. PhDr. Karel Červený, MSc., MBA
