Internetem i médií se v minulém týdnu rychle rozšířila zpráva, že sonda Curiosity na Marsu patrně udělala velký objev. Zvěst vznikla díky informacím amerického rádia NPR. To mělo svého reportéra v laboratořích vědců zpracovávajících výsledky z Marsu zrovna ve chvíli, kdy přišly nové informace. Jeden z nich, John Grotzinger, se podle všeho nad nimi nechal unést a řekl, že jde o výsledky, které „otřesou světem“. Naneštěstí to tak zřejmě nebude. Za prvé Grotzingerovo nadšení mírnili brzy jeho kolegové. Guy Webster, mluvčí laboratoře JPL, kde Grotzinger pracuje, s jednodenním zpožděním pro LA Times řekl: „Nebude to převrat, ale bude to zajímavé.“ A připojili se k němu i další, kteří mají ke stejným datům přístup. Navíc – svět se nenechá otřást jen tak. Skutečný „otřes“ by patrně mohla způsobit jedině zpráva o objevu života na Marsu. A to Curiosity nedokáže. Za prvé, nemá mikroskop, který by umožnil objevit hypotetické marťanské mikroby, i kdyby ty na planetě žili (což není moc pravděpodobné, dodejme). Má jen rafinovanou chemickou aparaturu, která by měla odhalit i přítomnost tzv. organických sloučenin. Pokud tedy sonda Curiosity na Marsu objevila něco zajímavého, bude to nejspíše právě stopa jejich přítomnosti. Jak ovšem zřejmě víte, organické sloučeniny jsou skupinou uhlíkatých sloučenin, která je charakteristická pro živé organismy. Ale řada z nich může a často v přírodě skutečně vzniká čistě chemickými procesy bez účasti života. Organické látky najdeme na kometách i v mezihvězdném prachu, kde ve výskyt života nemůže doufat ani ten největší optimista. Neznamená to, že by objev organických sloučenin byla zbytečná zpráva. Kdyby tomu tak bylo, vědci by byli pochopitelně nadšeni, protože v jejich oboru by to znamenalo konec pátrání trvajícího několik desítek let a vodítko i naději pro další práci. Po organických sloučeninách pátraly už sondy Viking v 70. letech, ale použité postupy zřejmě nebyly pro marťanské prostředí zcela vhodné. Na Marsu se totiž v půdě patrně vyskytují sloučeniny, které jejich detekci výrazně ztěžují. Zařízení na Curiosity už přítomnost těchto tzv. perchlorátů bere v potaz a mělo by organické sloučeniny odhalit i v jejich přítomnosti. Ale objev života to v žádném případě není. I kdyby totiž organické sloučeniny na Marsu vznikly díky živým organismům, Curiosity to nepozná. K tomu je zapotřebí dalších důkladných rozborů, ke kterým je zapotřebí ještě lepšího vybavení. Na palubě by ho měla nést až mise ExoMars, kterou chce podle listopadové dohody ministrů členských zemí podniknout evropská vesmírná agentura ESA. Jestli je tip s organickými sloučeninami správný, dozvěděl se svět se 3. prosince. Na ten den svolal tým pracující na Curiosity v Jet Propulsion Laboratory (do něj patří i Grotzinger) tiskovou konferenci, zveřejnil své výsledky.
