Přichází zima: jak to bude s plynem?

Česká podniková sféra a individuální odběratelé zemního plynu bedlivě sledují vývoj na mezinárodních plynárenských trzích, resp. v těžbě a odbytu této strategické energetické suroviny. Na otázky TT odpovídá Ing. Jan Zaplatílek, ředitel odboru plynárenství a kapalných paliv Ministerstva průmyslu a obchodu ČR: n Jaká je vaše prognóza v dané komoditě na nadcházející topnou sezonu? Z hlediska MPO můžeme jen velice těžce prognózovat spotřebu plynu v nadcházející topné sezoně. Závisí na celé řadě faktorů, zejména na klimatických podmínkách v zimním období. Nicméně lze usuzovat, že stávající finančně – ekonomická krize se do spotřeby plynu nepromítne kladně, tj. že řada (zejména průmyslových) odběratelů bude mít v důsledku stagnace, či poklesu výroby odběry plynu nižší než v předchozím období. Co ale na MPO ČR můžeme (a také to děláme), je sledování připravenosti českého plynárenství na možnost opakování plynárenské krize. Po zkušenostech z lednové krize 2009, kterou české plynárenské podniky zvládly na výbornou (neboť v ní nebylo třeba omezovat, ani odpojovat žádné zákazníky), se plynárenští podnikatelé připravili na její možné opakování. Provozovatelé podzemních zásobníků naplnili maximální možný objem plynu. Provozovatel přepravní soustavy RWE Transgas Net má připravenu plynárenskou soustavu na nouzový reverzní chod. A největší obchodníci s plynem (zejména RWE Transgas a VEMEX) si zajistili možnost dostatečných dodávek zemního plynu pro zimní období. I v případě opětného přerušení dodávek plynu od hlavního dodavatele do ČR společnosti Gazpromexport by tak dodávky domácím zákazníkům neměly být vážněji ohroženy. Samozřejmě, záleží na délce přerušení dodávky, na průběhu venkovních teplot a na období, v němž by k přerušení došlo. MPO ČR vydalo novou vyhlášku č. 334/2009 Sb. O stavech nouze v plynárenství, která by měla zajistit v krizových stavech účinnější regulaci spotřeby plynu v plynárenské soustavě ČR. n Poučeni lednovým krizovým scénářem: jaké nové momenty a požadavky vznese citovaná vyhláška vůči importérům a prodejcům plynu i vůči jejich zákazníkům? Nová vyhláška č. 334/2009 Sb., o stavech nouze v plynárenství nabyla platnosti k 1. říjnu 2009 a přinesla zejména podrobné rozdělení zákazníků do 7 skupin podle druhu spotřeby, tj. otop a technologie a také podle objemu spotřeby plynu. Kromě toho zavedla podrobně definované odběrové stupně pro omezení dodávky plynu a odběrově stupně pro přerušení dodávky plynu pro jednotlivé skupiny zákazníků. Při vyhlášení stavu nouze tak mohou plynárenští podnikatelé efektivně řídit přepravu plynu a udržovat plynárenskou soustavu co nejdéle v provozu pomocí 5 omezovacích odběrových stupňů a stejného počtu odpojovacích stupňů. Další novinku přinesla novela zákona č. 458/2000 Sb. (energetický zákon) v platném znění, která pod č. 158/2009 Sb. vstoupila v platnost 4. července 2009, a to v § 73a, který ukládá obchodníkům s plynem povinnost zajistit bezpečnostní standard dodávky plynu. Způsob zajištění bezpečnostního standardu dodávky plynu předkládá obchodník s plynem vždy k 1. dni každého měsíce operátorovi trhu. n Energetika má vlastní regulační úřad. Jaké nové činnosti bude vykonávat? Jak se promítne jeho činnost do každodenního fungování trhu s plynem v ČR a do vývoje cen plynu? Energetický regulační úřad má od svého založení (v roce 2000) dvě hlavní sekce: pro elektroenergetiku a pro plynárenství, v nichž shodně vykonává svoji regulační roli podle § 17 energetického zákona č. 458/2000 Sb. V této oblasti následující kalendářní rok žádnou novinku nepřinese. Novinkou, kterou naopak přináší zákon č. 158/2009 Sb., je podle § 20a rozšíření pravomoci dosavadního Operátora trhu s elektřinou i na oblast plynárenství. Od 1. ledna 2010 by na tuto organizaci, která ke změněné situaci upravila i svůj název, měly přejít některé kompetence dosavadního provozovatele přepravní soustavy RWE Transgas Net a všechny dosavadní kompetence Bilančního centra. Na konečné zákazníky by tato změna neměla mít ve svých důsledcích žádný podstatný vliv. Činnost operátora trhu v oblasti plynárenství bude spočívat v organizování denního trhu s plynem, vyhodnocování odchylek, zajištění zúčtování a vypořádání odchylek, zpracování bilancí plynárenské soustavy a dalších činností uvedených v příslušném paragrafu zákona (§ 20a). n ČR stojí na prahu Smart Meteringu. Odborníci doporučují, aby nebyl implementován pouze v rezortu elektroenergetiky, ale i v plynárenství. Co jeho implementace přinese podnikatelským subjektům v branži a co občanům a firmám v pozici jejich zákazníků? Smart-Metering je metoda, která má umožnit snížení nákladů za spotřebu energií a snížení emisí skleníkových plynů. Je vhodná zejména pro velké odběratele energií, a to jak elektřiny, tak plynu. Předpokládá možnost měření a dálkového přenosu spotřeby energie. Proto je také spjata s určitými investičními náklady. Nedomnívám se, že pro občany by byly smart meters velkým přínosem. Každý občan si může odečíst svou každodenní spotřebu ze svého elektroměru či plynoměru a podle toho ji také regulovat. V plynárenství již dnes celá řada zákazníků kategorie domácnosti a maloodběr (zejména těch, co využívají plyn hlavně na vaření), svým odběrem de facto neuhradí náklady na měřicí zařízení. Proto si nemyslím, že v oblasti plynárenství by bylo příliš vhodné zavádět v budoucnu smart-metering i v uvedených kategoriích zákazníků. /wa/