Podle průzkumu ABI Research se počet nositelných zařízení v roce 2021 celosvětově vyšplhá až na 154 mil. kusů – což je ve srovnání s 34 mil. v roce 2016 markantní nárůst. Rovněž další průzkumy naznačují, že letošní rok 2018 by se mohl stát historickým milníkem ve využití nositelné elektroniky v podnikovém prostředí. Tedy nejen v běžném životě, kde trh dnes zaplavují nejrůznější chytré hodinky pro každodenní zábavu a sledování aktivit či třeba fitness náramky. Tyto tzv. chytré náramky obsahují řadu funkcí, jako je krokoměr, sledování vzdálenosti a počet spálených kalorií. Nechybí ani senzor srdečního tepu a monitoring spánku. Vyrábějí je firmy Acer, Alcatel, Apple, Belkin, Beuer, BML, Cube, Cubot, Fitbit, Garmin, Goclever, HANNspree a řada dalších. Pod pojmem wearables Jako „nositelná elektronika“ (v angličtině wearable, wearables) se označují miniaturizovaná elektronická zařízení, která jsou navržena tak, aby mohla být běžně nošena člověkem. Zatímco mobilní zařízení lze také nosit – například v ruce nebo v kapse –, součástí produktů nositelné elektroniky je návrh nějakého způsobu nošení (upevnění na tělo, část oblečení nebo je oblečení navrženo spolu s ním). Třeba na chytrých hodinkách Apple Watch lze na zápěstí přijímat hovory, vyřizovat SMS zprávy, dívat se na kalendář, poslouchat hudbu, nechat se budit budíkem, sledovat kroky, spálené kalorie, tepovou frekvenci, užívat si stovky různých aplikací. Podobné funkce je možno nalézt také u výrobků osvědčených značek, jakými jsou Carneo, Samsung, Garmin aj. Rozšířeným druhem chytrých hodinek jsou ty, jejichž funkce se zaměřují na sportovní aktivity a fitness životní styl. Na jejich displejích se objevují údaje o spálených kaloriích, počtu denních kroků, tepové frekvenci i spánkovém režimu. Často jsou vodotěsné, nezaskočí je déšť ani chlor v bazénu nebo slaná voda v moři. Monitory aktivit neboli fitnesstrackery se podobají sportovním hodinkám. Slouží jako užitečná volba nejen pro sportovce, ale i pro ty, kteří chtějí mít přehled o svých fitness aktivitách. Monitory aktivit mohou fungovat samostatně, často je ale vhodné pro ještě lepší výsledky propojit chytrý náramek s telefonem či tabletem a měřené údaje zobrazovat přímo na displeji přístroje. Hodinky měří trénink uživatele, ať už jde o běhání, jízdu na kole, plavání nebo jakýkoliv další sport. Pomocí bezdrátové technologie na krátké vzdálenosti Bluetooth je lze propojit se smartphonem a pak začít zlepšovat kondici. Výrobci se přitom nezaměřují pouze na dospělé sportovce, ale vytvářejí monitory aktivit i pro děti. V podnikové sféře? Myšlenka začlenění nositelných technologií do podnikové IT infrastruktury je diskutována již několik let. Důvodů, proč se tato očekávání dosud nenaplnila, je více. Přesto je zřejmé, že řada společností je připravena potenciálu nositelných zařízení využít. Zpráva vycházející z průzkumu ABI Research předpovídá, že 34 % z těchto zařízení bude využito ve skladech a výrobních podnicích. „Podle dostupných ukazatelů by rok 2018 mohl znamenat ve využití těchto zařízení ve firemním prostředí historický zlom,“ uvádí v této souvislosti Neil Bramley, ředitel divize B2B Client Solutions společnosti Toshiba Northern Europe, a dodává: „Uvedený předpokládaný nárůst je dokladem toho, že vedoucí pracovníci ve společnostech získávají postupně důvěru ve využití potenciálu nositelné elektroniky a současně samotná zařízení dozrávají. Posilující trh s pokroky ve vývoji rozšířené reality a blížící se příchod 5G, které do roku 2022 bude využívat půl miliardy uživatelů, to vše významně nahrává reálnému využití nositelných zařízení.“ Ve kterých odvětvích se nositelná zařízení uplat ní? „Tato zařízení najdou uplatnění zejména v průmyslových odvětvích, ve kterých hrají klíčovou roli mobilní pracovníci, tedy v logistice, údržbě, výrobě či skladovém hospodářství. CEO mohou nasadit tato zařízení podle vlastních konkrétních potřeb pro zvýšení produktivity v rámci své organizace. Reálné využití bude v každém odvětví jiné, bezpečné hands-free řešení poskytne ale vždy flexibilní možnosti podle individuální problematiky,“ uvádí dále Neil Bramley. „Konkrétním příkladem může být využití pro techniky provádějící každoroční servis průmyslových kotlů. Ti mohou díky inteligentním brýlím pro rozšířenou realitu vidět v režimu hands-free zobrazení schémat zapojení a servisních postupů. V případě potřeby mohou také využít software pro komunikaci, vyžádat si pomoc dalšího vzdáleného odborníka a vyřešit poruchu na místě i přes nečekané komplikace.“ Jak to funguj e? Rozšířená realita (augmented reality) je označení používané pro reálný obraz světa doplněný počítačem vytvořenými objekty. Jinak řečeno jde o zobrazení reality (například budovy nasnímané fotoaparátem v mobilním telefonu) a následné přidání digitálních prvků – třeba informací o daném objektu. Kamera, která je připojena k počítači, či kamera v mobilním telefonu snímá obraz reality. Speciální aplikace detekuje snímanou scénu, eventuálně (zejména v případě mobilního telefonu) umístění a orientaci kamery v prostoru. Na základě této detekce umístí (renderuje) do obrazu projektovaného na displej počítače či telefonu doplňující informace (text, 2D či 3D objekty – i animované, obrázky, filmové klipy či zvuky) anebo může vyvolat naprogramovanou akci. Vše se navíc děje v reálném čase. V případě kamery připojené k počítači se nejčastěji využívá tzv. marker, což je speciální obrázek, na který je aplikace „naučená“. Aplikace se pak snaží marker ve scéně rozpoznat a určit jeho polohu a orientaci v prostoru snímané scény. Na základě těchto informací pak dokáže doplnit například 3D model do zobrazené scény správně umístěný a orientovaný. Aplikace se též může „naučit“ detekovat gesta provedená markerem, gesta provedená rukou a dokonce se experimentuje s rozpoznáváním obličeje. Tato gesta mohou pak sloužit ke spuštění naprogramované akce a tedy k jakémusi ovládání aplikace. Úspěšnost správného rozpoznání markeru závisí na kvalitě a rozlišení kamery, dále na správném osvětlení scény a zejména markeru, ale také na vlastním vzhledu markeru. Často se proto jedná o jednoduché černobílé piktogramy (symboly, QR kódy apod.). Konkrétní aplikac e Při poruše zařízení mechanik (opravář) sáhne po brýlích s přístupem k databázi dat a prostřednictvím kapesního počítače propojeného rádiovým přenosem s internetem je mu operativně podána pomocná ruka. Informace o situaci se zobrazí v zorném poli brýlí. Tak vzniká dojem smíšeného reálného a virtuálního pracovního prostředí – a listování v běžných montážních příručkách je zbytečné. Mechanik má možnost zkontrolovat „vnitřní život“ porouchaného zařízení. Vidí, u které skupiny došlo k poruše, jak se uvolňují šrouby, jak probíhá výměna starého modulu za nový s následným funkčním zapojením celé skupiny. Nositelná elektronika ve skladech Ve skladu zase využívají zaměstnanci již po mnoho let náhlavní soupravy pro verbální komunikaci a dostávají informace od svých manažerů. Nyní mohou skenery v kombinaci s inteligentními brýlemi automaticky podávat informace o konkrétních položkách a vše může být digitálně monitorováno, čímž se snižuje pravděpodobnost lidské chyby a zároveň se shromažďují cenná data, která lze analyzovat s ohledem na zvýšení efektivity logistiky. Uvedené příklady demonstrují potenciál nositelných zařízení v průmyslových odvětvích. Podniková IT infrastruktura, která je schopna integrovat tyto technologie, a také postup vývoje příslušných zakázkových aplikací pro konkrétní využití budou během roku 2018 působit jako katalyzátor využití těchto nositelných technologií. Stranu připravil: Milan Bauman
